Budovy ve vlastnictví státu získají jednodušší přístup k projektům energetických úspor se zárukou (Energy Performance Contracting, zkráceně EPC), které mohou veřejným rozpočtům do roku 2030 ušetřit až desítky miliard korun. Počítá s tím pozměňovací návrh k zákonu o řízení a kontrole veřejných financí, který připravilo ministerstvo financí a načetl ho poslanec Jiří Havránek (ODS). Se souhlasem ministerstva tak budou moci už i organizační složky státu přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor.

Ministerstvo financí ve svém vyjádření uvedlo, že si od tohoto kroku slibuje zvýšení tempa komplexních renovací i výrazné zrychlení trendu snižování výdajů ze státního rozpočtu vyčleněných na provoz budov v majetku státu a jeho organizačních složek. Podstata projektů energetických úspor metodou EPC je, že dodavatel služby ručí za dosažení dohodnutých úspor a financuje náklady spojené s realizací investic do úsporných opatření. Zákazník pak tyto náklady splácí postupně, a to z dosažené finanční úspory za energie.

EPC projekty dokázaly ve své historii ušetřit tuzemským zákazníkům více než 6 miliard korun, přičemž poptávka po nich dlouhodobě roste – ať už ve zdravotnictví, v krajích, městech, ale také v sektoru průmyslu. „Z hlediska udržitelnosti veřejných rozpočtů hrají energetické úspory velmi důležitou úlohu a v dalších letech tento trend nepochybně zesílí. Chceme proto tento energetický segment podpořit změnou zákona, aby byl přístup státních instituci k těmto projektům snazší a efektivnější,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Dodavatelský úvěr se souhlasem ministerstva bude povolen

Projekty EPC bude nově možné v případě organizačních složek státu financovat dodavatelským úvěrem nebo dodavatelským úvěrem kombinovaným s dotacemi. Dosud organizační složky financovaly projekty energetických renovací převážně prostředky ze státního rozpočtu. Přijetí dodavatelského úvěru bude podmíněno souhlasem ministerstva financí, které posuzuje účelnost investičních záměrů a hospodárnost finančních nákladů.

Projekty EPC nakládají efektivněji i s dotačními prostředky, které doplňují soukromý kapitál a hradí pouze části projektu, pro které tržní financování není kvůli dlouhé návratnosti k dispozici. Převážná část dotací pochází z fondů EU, které tak podporují členské státy v plnění renovačních závazků plynoucích z unijní legislativy.

Mohlo by vás zajímat

I přes rostoucí zájem o EPC projekty je potenciál ve veřejných budovách stále obrovský. Více než tři čtvrtiny veřejných budov má energetickou třídu D a nižší. „Budovy v Česku spotřebovávají zhruba 35 procent energie, což je velké číslo nejen v mezinárodním srovnání. Metodou EPC lze nicméně spotřebu výrazně a rychle snížit. Energetické úspory navíc zlepšují vnitřní klima a tepelný komfort v budovách. Díky své komplexnosti jsou EPC vhodné prakticky pro všechny objekty, jejichž energetická náročnost neodpovídá trendům a standardům 21. století,“ zmínil předseda Asociace pro energetické úspory (APES) Miroslav Marada.

Již v posledních letech se EPC kontrakty ve veřejném sektoru slibně rozjely. Mezi největší již realizované projekty patří energetické úspory ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, v Psychiatrické nemocnici Bohnice, v pražské Thomayerově nemocnici, ve Vazební věznici Praha Pankrác nebo v pražském dopravním podniku.