Jednání o smíru ve stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva proti ČR se bude nadále konat v utajeném režimu. Jeho vyzrazení by mohlo být proti zájmu republiky. Dále mají být obecně utajeny přípravy k odposlechům a informace o vývoji a financování operačně technických prostředků. Utajit mají finance evidenční dokumentaci i vnitro informace o přípravě a financování policistů. Vnitro chtělo utajit policisty, kteří vyšetřují terorismus a hospodářskou trestnou činnost, nakonec ale návrh stáhlo.
Vyplývá to z nového návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví seznam utajovaných informací, tedy informací, které jsou státním tajemstvím. Seznam pro vládu vypracovává Národní bezpečnostní úřad. Návrh nového nařízení vlády je ve fázi po připomínkovém řízení.
[mn_protected]
Návrh nově zohledňuje pravidlo, podle kterého mají být utajované informace rozděleny do seznamů podle resortů formou příloh k nařízení. Dříve existoval jeden seznam.
Již nyní stát utajuje stovky informací, mimo jiné například plány některých budov a jejich zabezpečení – včetně muzeí a galerií, informace o vládních úvěrech, o státních rezervách nebo třeba telefonní seznam spojení pro případ války.
Jde také o návrhy na udělení řádů cizincům, udělení víz ze zvláštních důvodů nebo informace o stavu armády, policie a celní správy zejména o zbraních, počtech osob a financování. Tajné je také zajištění výroby bezpečnostních prvků na ceninách nebo zajištění dokladů obyvatel.
Mohlo by vás zajímat
Do „seznamu utajovaných informací v působnosti ministerstva spravedlnosti“ se nově zařazuje bod „Informace o jednání o smírném urovnání stížnosti podané k Evropskému soudu pro lidská práva, předkládané příslušným státním orgánům“.
Jednání o smíru před soudem v režimu vyhrazené
Podle důvodové zprávy bude jednání o smíru před ESLP napříště utajeno proto, že v „některých případech projednávání stížností podaných k Evropskému soudu pro lidská práva by mohlo vyzrazení informací o tomto jednání neoprávněným osobám být nevýhodné pro zájmy České republiky“. „Jednání o smírném urovnání stížností podaných k Evropskému soudu pro lidská práva jsou podle čl. 39 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech ve znění zejména Protokolu č. 11 a 14 ,důvěrné´ povahy – v zásadě s nimi nemá být seznámena veřejnost ani nemají hrát roli v rozhodování Soudu o přijatelnosti a odůvodněnosti stížností,“ uvádí navrhovatel v důvodové zprávě.
Smírného urovnání může být dosaženo v kterékoli fázi řízení před Soudem, uvádí dále důvodová zpráva. „Navrhuje se, aby bylo možné, a to zejména tam, kde je jinak předpokládán přístup veřejnosti k informacím, vztáhnout na informace o jednání o smíru režim utajovaných informací podle příslušné vnitrostátní úpravy (ve stupni utajení Vyhrazené), a dosáhnout tak cíle stanoveného v čl. 39 odst. 2 Úmluvy,“ rozvádí další postup důvodová zpráva.
Cíl: Znemožnit přístup veřejnosti k informacím
Jednání o smíru před ESLP vede vládní zmocněnec, kterým je zaměstnanec ministerstva spravedlnosti a který je oprávněn uzavřít dohodu do výše plnění 5 000 eur. Nad tuto částku je třeba souhlasu dotčených ministerstev a nad částku 50 000 eur souhlasu celé vlády.
Podle důvodové zprávy „samotná existence dohody o smíru není ,důvěrnou´ informací ve světle citovaného ustanovení Úmluvy; tou ale jsou jednání o smíru“. „Kdyby tedy bylo nezbytné vládu zpravit o podrobnostech průběhu jednání, bylo by třeba znemožnit přístup veřejnosti k takové zprávě.
V rámci jednání o smíru může být též účelné zapojit jiné státní orgány, než jsou uvedená ministerstva; smírné urovnání totiž může zahrnovat závazky, které se týkají těchto orgánů, nikoli se omezovat jen na finanční plnění ze státního rozpočtu. I vůči nim by tedy bylo potenciálně nezbytné zajistit, že veřejnost nebude mít k takové komunikaci přístup,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě k návrhu.
Zpracování informace o průběhu jednání o smírném urovnání stížnosti, kterou je třeba udržet jako neveřejnou, tak může přicházet v úvahu v kterékoli fázi řízení o stížnosti podané k Soudu.
Subjektem, který takovou informaci zpracovává, je Ministerstvo spravedlnosti. Tato potenciálně utajovaná informace je určena dotčeným orgánům veřejné moci, případně vládě, a to v rámci jednání o smíru nebo schvalování výsledku jednání o smíru se stěžovatelem.
Prozrazení vývoje odposlouchávacího zařízení nežádoucí
V obecné části návrhu nového vládního nařízení se pak objevuje položka, která se týká odposlechů. Obecně budou utajené všechny „informace o přípravě odposlechu a záznamu zpráv, informace o technických prostředcích a zařízeních zajišťujících odposlech a záznam zpráv, o jejich výzkumu, vývoji a výrobě, včetně technické dokumentace a finančního zabezpečení, s výjimkou technických prostředků a zařízení provozovaných na základě zákona o elektronických komunikacích“.
Podle důvodové zprávy je tomu tak proto, že stávající položka č. 11 přílohy č. 1 zahrnuje pouze technické prostředky a zařízení zajišťující použití operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků. „Odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu však nejsou zahrnuty, přičemž potřeba jejich utajování vyplývá z praxe Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování. Zejména v případech, kdy se pracovníci útvaru v rámci výkonu svých služebních povinností úspěšně zabývají výzkumem, vývojem a výrobou technických prostředků a zařízení, které zajišťují přípravu odposlechu a záznamu zpráv, není možnost zveřejnění jakýchkoliv informací o těchto prostředcích žádoucí,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Snaha Unie obhájců ČR dopátrat se cokoli o sledovacím zařízení, které snímá pohyb na klávesnici počítače a sleduje okolí, jak Česká justice již dříve informovala, je definitivně marná. Právě před rokem dotaz Unie s odkazem na státní tajemství zamítlo ministerstvo vnitra. Nyní se toto ustanovení přesouvá ze seznamu ministerstva vnitra do obecné části utajovaných informací.
Vnitro chtělo utajit policisty, kteří vyšetřují hospodařinu
Seznam ministerstvo vnitra se naopak rozšiřuje o položky týkající se osob a jejich zajištění. Utajené budou materiální, technické a finanční zabezpečení určeného útvaru Policie České republiky a jeho příslušníků V-D nebo informace o výběru, přípravě a výcviku příslušníků určeného útvaru Policie České republiky.
Jak vyplývá z připomínkového řízení, Národní centrála pro boj proti organizovanému zločinu vyžadovala, aby na seznam utajovaných informací byla přidána informace o policistech, která vyšetřuje závažnou hospodářkou a finanční kriminalitu a terorismus – jejich jména, postavení a zařazení měla být tajná. „Seznam utajovaných informací navrhujeme dále rozšířit o údaje o útvarech Policie České republiky vystupujících v postavení policejního orgánu, který se podílí na prověřování nebo vyšetřování závažné hospodářské trestné činnosti, terorismu nebo zvlášť závažných zločinů, za něž lze uložit výjimečný trest,“ předložilo vnitro v rámci připomínkového řízení návrh formou zásadní připomínky. Návrh však nebyl akceptován a ministerstvo vnitra od připomínky ustoupilo.
Nové položky v seznamu utajovaných informací však rovněž získalo mimo jiné také ministerstvo financí Ministerstvo financí: Tajné budou „údaje o využití sítí elektronické komunikace a zařízení informačních a komunikačních technologií pro potřeby analytických útvarů, včetně údajů o jejich zabezpečení V-T nebo zvláštní programové a technické vybavení, včetně související bezpečnostní, technické, provozní a evidenční dokumentace V-T či dokonce opatření a technické prostředky k monitorování a odhalování nelegální činnosti v souvislosti s loteriemi, sázkami, praním špinavých peněz a daňových úniků na internetu nebo sociálních sítích.
[/mn_protected]
Irena Válová
