Stát chystá zásah proti spekulantům, kteří blokují kapacity pro připojení nových elektráren k rozvodné síti. Řešení, se kterým přichází Energetický regulační úřad, však podle manažerů a expertů z oboru energetiky nebude dostatečné. Zapotřebí budou další, razantnější kroky.
Energetický regulační úřad (ERÚ) na svém webu zveřejnil návrh změn výměru, kterým se stanovují regulované ceny v elektroenergetice. Každý zájemce o připojení elektrárny či bateriového úložiště do sítě velmi vysokého napětí má zaplatil příslušnému distributorovi elektřiny 8800 korun, u zdrojů připojovaných do sítě vysokého napětí poplatek činí 4700 korun.
Výkon jako 80 Temelínů
Zkrotí to spekulanty, kteří dokázali s pomocí umělé inteligence vygenerovat tisíce žádostí o připojení bateriových úložišť v rozsahu zhruba 200 gigawattů výkonu? I tato otázka zazněla na odborné konferenci Solarflex v Praze. Odpověď zní, že zavedení symbolického poplatku nejspíš kritickou situaci nevyřeší. Jedná se aspoň o první krok k řešení vážného problému, který začíná blokovat výstavbu nových energetických zdrojů v České republice.
Jak Ekonomický deník napsal v polovině ledna, nejvýrazněji se „nájezd“ spekulantů projevuje v největší rozvodné síti ČEZ Distribuce. Ta konce loňského roku přijala 6384 žádostí o připojení baterií s celkovou kapacitou 351 gigawatthodin (GWh) a celkovým výkonem 170 gigawattů (GW). To představuje extrémní hodnotu, odpovídající výkonu 80 temelínských jaderných elektráren. Další žádosti v rozsahu 38 GWh eviduje distributor EG.D. Největší investoři pak chtějí své baterie připojovat přímo do páteřní sítě společnosti ČEPS.
Funguje to tak, že spekulant s pomocí umělé inteligence vytvoří desítky projektů na stavbu bateriového úložiště energie a pošle jej příslušnému distributorovi elektřiny ke schválení. Distributor se musí každou žádostí zabývat, což mu zvyšuje náklady a blokuje kapacity zaměstnanců. Jak na konferenci Solarflex upozornil manažer ČEZ Distribuce Jan Kůla, nejagilnější spekulant sám vygeneroval 1800 žádostí v rozsahu 75 GW.
Plán překročený 200krát
ČEZ Distribuce již před spuštěním příjmu žádostí o přidělení kapacity pro samostatně stojící úložiště podepsala smlouvy o připojení baterií s celkovým výkonem 5 GW, které budou „vnořeny“ do stávajících elektráren různých typů. Prostor pro připojení samostatných baterií v síti ČEZ Distribuce je pouze okolo 800 megawattů. Tedy 200krát menší než evidovaný zájem reálných investorů a spekulantů.
Bateriová úložiště zatím představují atraktivní byznys s poměrně rychlou návratností. Uplatnění nacházejí při poskytování služeb výkonové rovnováhy a obchodní flexibility. Jejich provozovatel může uložit přebytek elektřiny z doby, kde se cena drží nízko, a dodat ji do sítě v době ranní nebo večerní špičky. Kolísání cen elektřiny na krátkodobém trhu roste spolu se zvyšujícím se výkonem solárních a větrných elektráren.
Mohlo by vás zajímat
Na energetickém trhu se podle ředitele strategie poradenské firmy EGU Michala Macenauera uplatní nejvýše 1,5 gigawattu výkonu zařízení pro ukládání energie. Další bateriová úložiště dávají smysl už jen v místě spotřeby, zejména při sladění výroby střešní fotovoltaiky se spotřebou konkrétní domácnosti nebo firmy.
O co jde spekulantům?
Před „živelným“ růstem bateriových úložišť varují také samotní zástupci tohoto dynamického oboru energetiky. „Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ upozornil v polovině ledna Jan Fousek, ředitel oborové asociace AKU-BAT CZ.
Oslovené zdroje z prostředí energetiky varují, že spekulanti nemají reálný zájem cokoli stavět. Jejich byznys plán je získat smlouvu s příslušným distributorem elektřiny. Tu se pak pokusí výhodně zpeněžit. Reální zájemci, na něž už v síti nezbyl prostor, totiž budou nuceni od spekulantů odkoupit jejich smlouvu.
