Projektový trh ovládl optimismus. Firmy očekávají růst v počtu zakázek i výši tržeb, i když se potýkají s téměř maximálním vytížením svých kapacit. Jsou jejich očekávání reálná? O současnosti i budoucnosti projektů ve stavebnictví a dopravní infrastruktuře a jejich financování hovořili mj. ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr dopravy Vladimír Kremlík na konferenci ředitelů projektových a investorských společností.
Rekodifikace stavebního práva a opravdu digitální Česko – dva základní kroky, které český stavebnický průmysl nyní potřebuje. To prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestraník za ANO) na letošní Konferenci ředitelů projektových a investorských společností, která se uskutečnila na půdě ministerstva pro místní rozvoj. Velký posun si Havlíček slibuje zejména od „digitální ústavy“, návrhu zákona o právu na digitální služby, který teď čeká třetí čtení v Poslanecké sněmovně a který garantuje do pěti let právo občanů na to, aby po úřadech běhala místo nich jen data.
BIM je budoucnost
Právě digitalizace byla hlavní tématem první části konference, která po celou dobu ve všech pádech skloňovala zkratku BIM (Building Information Management) – státem postupně zaváděné digitální prostředí pro tvorbu a správu projektů a především pak pro otevřenou výměnu informací ve všech fázích procesu stavby od přípravy až po demolici. Jak prohlásila panelistka a třinecká primátorka Věra Palkovská (nezávislá): „BIM je budoucnost. Je to nástroj, který nám pomáhá efektivně spravovat nám svěřený majetek. Není třeba se ho bát, jen se o něm ještě málo ví.“ Právě Třinec má za sebou první úspěšný pilotní projekt s využitím BIM. Podle Miroslava Kohouta ze společnosti Graitec „kdo se naučil pracovat s BIMem, už se nechce vracet k projektování v systému CAD.“
Konkrétní pilotní projekty s využitím BIM, které realizuje Správa železničních a dopravních cest (SŽDC) nebo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), představil ministr dopravy Vladimír Kremlík (nestraník za ANO). Podle Jaroslava Nechyby, ředitele odboru koncepce BIM České agentury pro standardizaci, je na BIM zásadní především skutečnost, že vytváří „digitální dvojče“ stavby i procesů, které ji doprovázejí. Údaje v něm obsažené musí být stále aktuální. „Digitalizace bez práce lidí není možná. Změny je nutné aplikovat do každodenních činností tak, aby digitální data v dvojčetech nebyla zastaralá. Je třeba využívat strojové zpracování dat a aplikovat mezinárodní standardy,“ prohlásil Nechyba.
Marek Svoboda z Pragoprojektu ocenil, že stát byl schopen se v tomto případě domluvit se soukromým sektorem. Doporučil však vytvořit systém norem a pravidel pro BIM, aby byla apolitická a stejně platná pro všechny. „Alfou a omegou pak bude nový stavební zákon, který bude respektovat nové přístupy a novou metodiku,“ doplnil Roman Lenner ze společnosti Valbek.
Stavět se bude a snad i rychleji
Dalším velkým tématem konference byla budoucnost a financování staveb v dopravní infrastruktuře. Jak informoval ministr Kremlík, v letech 2001-2018 vynaložila ČR na financování dopravních staveb celkem 1.128 miliard korun, z toho 623 miliard šlo na pozemní stavby, 449 na železniční dráhu a 8,8 miliard na vodní cesty. Na mýtném systému vybral stát okolo 40 miliard korun. V současnosti připravuje ministerstvo dopravy vizi dopravní infrastruktury ČR až do roku 2050 a k tomu zvlášť vyčleněná pracovní skupina má za úkol zpracovat možnosti financování její výstavby. „Národní zdroje nestačí, to je jasné,“ prohlásil Kremlík. Podle něj bude proto nutné využít evropské i soukromé zdroje, ať již formou bankovních úvěrů či PPP projektů. Pomoci by měl také připravovaný Národní rozvojový fond.
Kremlík si zároveň postěžoval na četné obstrukce a prodlení v přípravných fázích staveb, která projekty neúměrně prodlužují a prodražují. „Úpravami zákonů v roce 2018 došlo k urychlení stavební přípravy – z průměrných 13 na „pouhých“ 9 let,“ ilustroval situaci Kremlík. V současné chvíli se připravuje novela zákona, která by měla přípravu výstavby ještě více urychlit, zavádí například povolování staveb v jediném řízení.
Přípravu staveb v minulosti však také komplikovaly neustálé změny zákonů, jak popsal nový generální ředitel ŘSD Radek Mátl. „Ještě nedávno se zákony měnily každý rok. Kvalitní příprava si však vyžaduje dlouhodobou stabilitu, tu snad již za poslední dva roky máme,“ dodal Mátl. Letos pracuje ŘSD s rekordním rozpočtem, příští rok plánuje otevřít 34 km nových úseků dálnic. Nutně však už začíná řešit kapacitní otázky a nejde jen o personál. V budoucnu hrozí také nedostatek materiálu jako například kamenivo.
Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelice ještě upřesnil, že pro rok 2020 pracuje SFDI s rozpočtem ve výši 87,3 miliard korun. Z toho 17,1 miliard půjde z evropských peněz, přičemž u úspěšně probíhajících projektů bude možné tuto částku ještě zvýšit. Optimisticky vidí také budoucnost PPP projektů.
Velká část dopravní infrastruktury, tj. silnice druhé a třetí třídy, však spadá do správy krajů, jak upozornila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Přitom do roku 2015 nedostaly kraje na opravy silnic a mostů od státu ani korunu,“ popsala hejtmanka. „Od té doby jsme nám stát dal 18,8 miliard korun, ale není to systémové. A evropské peníze můžeme čerpat jen na ty silnice, které jsou napojeny na silnice první třídy a dálnice. Přitom s rozšířením mýtného systému na silnice první třídy se část kamionové dopravy přesune na silnice druhé a třetí třídy,“ obává se Mračková Vildumetzová.
Českou republiku čeká také výstavba vysokorychlostní železniční sítě (VRT). Vláda počítá s celkem 400 km VRT s provozní rychlostí až 320 km/h. Cílem je zajistit spojení Prahy se všemi krajskými městy do dvou hodin a s Brnem do jedné hodiny, jak upřesnil Martin Švehlík ze Správy železničních a dopravních cest (SŽDC) . V současné chvíli probíhá zpracování studií proveditelnosti a geodetické zaměření prvních úseků, stavět by se mělo začít v roce 2025. SŽDC v této souvislosti spolupracuje i se zkušenými zahraničními partnery jako je Deustche Bahn na výstavbě úseku do Drážďan (zejména se to týká tunelu pod Krušnými horami v délce 26 km) nebo francouzský národní dopravce SNCF. Švehlík také zmínil využití BIM jako důležitého nástroje pro zpracování ohromného množství dat.
O budoucnosti hojně diskutovaného projektu za stovky miliard korun – vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe hovořil ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Ministerstvo dopravy poslalo tento týden k projednání vládě materiál, podle něhož by se projekt měl zaměřit pouze na dunajsko-oderskou větev, což se z ekonomického hlediska jeví nejvýhodnější. Labská větev by celý projekt neúměrně prodražila (jde hlavně o napojení pomocí dlouhých plavebních tunelů) a stála by více peněz než zbytek projektu dohromady.
Kdo to postaví?
Podle Pavla Havlíčka ze společnosti SUDOP GROUP a.s. je nutné, aby projektanti i stavební firmy věděli, kolik peněz chce vláda do projektů investovat, aby se na to mohli připravit technicky, materiálně i personálně. Ředitel společnosti INFRAM Zdeněk Jeřábek však upozornil, že už nyní se začíná projevovat nedostatek lidí, kteří mají náročné úkoly realizovat a to nejen na úrovni samotného zhotovení ale i řízení. „Čekají nás desítky projektů. Je zapotřebí zapojit školy a také firmy samotné by se měly vzdělávání mladých lidí věnovat. Jinak to nepůjde,“ dodal Jeřábek. Jak prohlásil jeden z diskutujících v auditoriu v samotném závěru konference: „Všichni jste tu velmi optimističtí, ale kdo vám to postaví?“
Konferenci ředitelů projektových a investorských společností pořádala na půdě ministerstva pro místní rozvoj přední analytická a výzkumná společnosti CEEC Research.
Helena Sedláčková
