Hospodaření v červených číslech může Českou poštu podle ministra vnitra Víta Rakušana přivést do konce roku do insolvence. Za jediné možné řešení považuje transformaci. Ta ale měla, jak připustil pro Ekonomický deník, začít už před sedmi lety. Jednat je proto teď potřeba rychle, a co nejdříve „najít politickou shodu nad její podobou”. „Stát zároveň od pošty očekává konkurenceschopnost na liberalizovaném trhu, ale omezení, které jako státní podnik má, jsou pro tento úkol příliš velká. Musí jasně definovat, co od něj požaduje a za to zaplatit,” zdůraznila v rozhovoru pro Ekonomický deník výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky Radka Vladyková.
Za absolutně nezbytné považuje ministr vnitra i změnu podoby pobočkové sítě, kterou už teď řeší návrh Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Ten chce snížit počet provozoven, které by měly zajistit základní služby z celkových 3200 na 2900. Česká pošta očekává, že díky uzavření 300 poboček ušetří na nákladech na provoz a mzdy jednotky miliard korun. Součástí má být odchod i několika tisíc zaměstnanců k letošnímu 1. červenci.
Ministerstvo spolu s vedením pošty teď chystá transformační projekt, který by měl spočívat v rozdělení firmy na státní podnik zajišťující základní služby objednávané státem a komerční část poskytující balíkové služby nebo logistiku. Do poloviny roku by měly být schváleny základní transformační dokumenty, na podzim by mělo začít rozdělování podniku. Transformace je i podle Vladykové nutná, nejdříve je ale podle ní třeba najít odpověď na zásadní otázku: jak financovat doručování i síť poboček.
Co dalšího řekla Radka Vladyková v rozhovoru pro Ekonomický deník? To se dočtete níže:
Co považujete za největší problém pošty?
Jedná se o státní podnik, kterému však stát neumí jasně definovat, co od něj požaduje a také mu za poskytování služeb není schopen adekvátně zaplatit. Poštovní služby jsou z části veřejnou službou, která je ztrátová. Stát zároveň očekává konkurenceschopnost na liberalizovaném trhu, ale omezení, které má státní podnik, jsou pro tento úkol příliš velká. Finančně zajímavé doručování tak zajišťují soukromé subjekty, které mají nový způsob svých podnikatelských modelů a mnohdy jsou zajištěny i silným zahraničním kapitálem.
Co se podle vás mělo udělat, aby financování nedospělo do červených čísel, kde je dnes?
Poptávka po tradičních poštovních službách za poslední roky rapidně klesá. Kdo z nás ještě posílá klasické pohlednice nebo vánoční přání? Většinou napíšeme zprávu a zasíláme fotografie. Stát však potřebuje pro zajištění veřejné služby robusní síť poštovních poboček, jejichž provoz je finančně velmi náročný. Je tedy na jeho rozhodnutí, zda a do jaké míry bude provoz České pošty kofinancovat nebo se rozhodne pro jiný způsob zajištění financování doručování jako veřejné služby.
Dalo se vůbec udělat něco dříve?
Pokusů bylo mnoho, transformace České pošty na akciovou společnost už začala v minulosti, nakonec ji stávající vláda zastavila. Transformace je ale potřebná, ostatně se tak stalo i v jiných státech. Klíčové je však stále zodpovězení zásadní otázky, jak financovat doručování a síť poboček.
Navrhovaný plán transformace je nebo není tedy podle vás vhodným řešením jak najít cestu ven i z případné hrozby insolvence?
Navrhovaný plán transformace může být řešením, pokud dojde k vyřešení zásadní otázky financování ztrátových služeb a infrastruktury poboček, to se ale stále opakuji.
Co konkrétně z plánu vnímáte jako největší hrozbu?
Česká pošta není pouze doručovatel listovních a balíkových zásilek. Je prodlouženou rukou státu, místem kontaktu občanů se státem v obcích. Na tuto skutečnost se nesmí při transformaci zapomenout.
Součástí návrhu je i rušení poboček. Považujete za hrozbu, že pošta nebude mít všude tolik poboček nebo je podle vás problematické případné rušení jen v menších lokalitách?
Chceme se podrobně seznámit se strukturou pobočkové sítě. Garantem dostupnosti poštovních služeb je ČTÚ. Určitě budeme chtít připomínkovat návrhy na pobočkovou síť a její strukturu. O návrzích budeme diskutovat se starosty a budeme se snažit nalézat řešení, která pomohou zachovat komfort poštovních služeb pro naše občany.
Exšéf pošty Roman Knap, před nedávnem uvedl pro Ekonomický deník, že podle směrnice EU o dostupnosti poštovních služeb by Česku stačilo 2000 poboček. Aktuálně jich je 3200, teď je v plánu jejich počet snížit o 300, na 2900. Je i tento počet poboček podle Vás skutečně nutný? Využívají lidé skutečně všechny nebo zbytečně roste ztráta České pošty?
Takto definuje evropská směrnice dostupnost poboček. Vycházíme však z určité historické zvyklosti, Česká republika má 6250 obcí s rovnoměrným rozložením po celém území. Pro nás je důležité, že navrhovaná struktura pobočkové sítě České pošty dodržuje pravidlo, že v obcích kde byla a je pobočka ČP, pobočka i nadále zůstane. To znamená, že obce o tu svou nepřijdou. Snižování počtu poboček se týká měst, kde jich je více.
Existuje podle Vás lepší řešení jak vyvést poštu z hrozby insolvence?
Neznám detailně finance České pošty, ale určitě by za zamyšlení stálo financování služeb spojených s datovými schránkami. Vývoj v digitalizaci jde rychle dopředu a ceny za datové služby a spojené služby ve světě klesají. Většina z takzvané úřední korespondence se přesouvá do digitálního prostředí a nevím jak je tento způsob doručování pro Českou poštu ziskový nebo ztrátový. Tím, že tento způsob korespondence vypadává z osobního doručování listovních zásilek, klesají příjmy České poště, avšak výdaje na zabezpečení doručování narůstají. Řešením tedy může být hledání úspor u dodavatelů České pošty, a tím snížení rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ostatně, jak je to v soukromém sektoru běžné.
Monika Ginterová
