Vláda chce podpořit rozjezd stavby větrných elektráren. Nedávno schválené aktivační nařízení hovoří o novém výkonu v rozsahu až 1000 megawattů během tří let. Jenže ani štědrá nabídka provozních dotací zatím k rozjezdu tohoto oboru zelené energetiky nestačí. Dokládá to i poměrně skromný počet záměrů, které byly v loňském roce předloženy úřadům a schváleny.

Podle údajů v Informačním systému EIA prošly v roce 2024 úspěšně procesem posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pouze čtyři záměry, které v součtu zahrnují 11 větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu maximálně 48 megawattů. Vedle toho investoři loni oznámili pět nových projektů, které zahrnují 25 větrníků o výkonu okolo 100 megawattů; ty zatím čekají na schválení.

Posouzení vlivu na životní prostředí, které probíhá na úřadě příslušného kraje, bývá poměrně zdlouhavé. Například posuzování dvou větrníků u Vrbic na Karlovarsku zabralo přes tři roky, posouzení projektu VTE Potštát-Lipná III zhruba dva a půl roku. Jenže ani pak neplatí, že investoři mají vyhráno. Po procesu EIA totiž následují územní a stavební řízení, která se v případě větrníků často protáhnou na několik let.

Projekty na poslední chvíli

Celkové skóre vylepšily až projekty oznámené či schválené v samém závěru roku. Někdy to má až nádech absurdity. Poslední oznámený projekt, tedy výstavba deseti větrných elektráren u Velké Štáhle na Bruntálsku, zatím neobsahuje relevantní informace. Po otevření příslušného souboru v Informačním systému EIA se v posledních dnech roku 2024 objevil pouze strohý text „tady bude oznámení“.

Více se na portálu EIA dozvíme třeba o záměru u Anenské Studánky v Pardubickém kraji. Jedná se o projekt firmy NOHO Energy, která chce postavit čtyři větrníky o celkovém výkonu až 21 megawattů. Jedná se o jeden z řady projektů, které v podzimní aukci organizované ministerstvem průmyslu a obchodu vysoutěžily výši státní podpory v podobě garantované výkupní ceny elektřiny.

Mohlo by vás zajímat

Za všemi pěti oznámenými projekty stojí čeští investoři, v oboru zelené energetiky se jedná o známá jména. Investoři spjatí s developerskou firmou JRD chtějí rozšířit stávající větrný park u Hrádku nad Nisou v Libereckém kraji o dalších šest větrníků. V oboru již dlouho dobu působící skupina S&M chce postavit tři větrníky o Sazomína na Žďársku. Za projektem na stavbu dvou větrných turbín u Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku stojí firma Micronix Group, která v posledních deseti letech patří mezi nejaktivnější investory do větrné energetiky v Česku.

Čeští investoři také stojí za dvěma ze čtyř schválených projektů v řízení EIA. Jmenovitě se jedná o šest větrníků u Zhoře na Tachovsku a také o dva větrníky z projektu VTE Potštát-Lipná III v Olomouckém kraji. Německá Windenergie chce rozšířit stávající větrný park u Vrbic na Karlovarsku o další dva stroje o celkovém výkonu až 10 megawattů.

Krajský úřad Středočeského kraje v březnu odsouhlasil umístění jedné větrné elektrárny v Dřínově u Zlonic, a to již necelé dva měsíce od předložení záměru ve zkráceném řízení. Investorem je německá společnost meridian. Jak Ekonomický deník již dříve informoval, jedná se o zatím rekordní projekt na českém území – ať už se jedná o plánovaný průměr rotoru 162 metrů, celkovou výšku 247 metrů či instalovaný výkon až 7,2 megawattu.

Málo schválených, ještě méně postavených

Posouzení vlivu na životní prostředí, které probíhá na úřadě příslušného kraje, bývá poměrně zdlouhavé. Například posuzování dvou větrníků u Vrbic na Karlovarsku zabralo přes tři roky, posouzení projektu VTE Potštát-Lipná III zhruba dva a půl roku. Jenže ani pak neplatí, že investoři mají vyhráno. Po procesu EIA totiž následují územní a stavební řízení, která se v případě větrníků často protáhnou na několik let.

Pomalé schvalování se promítá do váznoucí výstavby větrných parků na českém území. Podle dostupných informací bylo loni v Česku spuštěno do provozu pouze pět větrníků na Olomoucku, které vlastní firma Synergion Jívová ze skupiny Micronix. Vyrostla také v pořadí třetí větrná elektrárna u Vrbic na Karlovarsku, ta však zatím chybí v přehledu udělených licencí na výrobu elektřiny na webu Energetického regulačního úřadu.

Jak vyplývá z nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, které ministři schválili v polovině prosince, v každém z let 2025 až 2027 chce stát podpořit výstavbu až 335 MW výkonu nových větrných elektráren. Umožnit chce také modernizaci starších větrníků v rozsahu 30 MW ročně. Hlavním nástrojem podpory mají být aukce, ve kterých investoři soutěží o výši požadované výkupní ceny energie.