V roce 2022 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily více než 90 miliard korun, jedná se opět o nárůst oproti roku 2021 o téměř 10 procent, což je meziroční navýšení investičních prostředků o více než 8 miliard korun. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury byla v roce 2022 nejvyšší za posledních 14 let, jak vyplývá z Ročenky dopravy za rok 2022.
Rok 2022 byl pro Státní fond dopravní infrastruktury, co se týká investic, znovu rekordním a v oblasti financování dopravní infrastruktury byly překonány o 4,5 miliardy korun výdaje roku 2021. V tomto roce se podařilo uvolnit z rozpočtu SFDI historicky rekordní objem finančních prostředků skoro 132 miliard korun.
Z celkového objemu byly využity prostředky ze zdrojů EU v celkové výši téměř 44 miliard korun.
Největší objem finančních prostředků dosahujících cca 61 miliard korun byl stejně jako v roce 2021 vynaložen na železniční infrastrukturu.
Mohlo by vás zajímat
Sektor dopravních staveb byl nicméně v roce 2022 velice ovlivněn růstem inflace. Došlo k nárůstu finančních prostředků na mandatorní výdaje a výdaje na probíhající a dokončované projekty a bylo třeba efektivně řídit zdroje potřebné na finanční krytí nově zahajovaných investičních akcí.
„Jedná se o běžné ceny v roce 2022. Je nutno zmínit inflaci, která dosáhla vrcholu v září 2022, kdy v meziročním vyjádření činila 18 procent. Průměrná roční míra inflace v České republice v roce 2022 byla 15,1 procent. V roce 2022 došlo k nárůstu cen stavebnin a s jejich nedostatkem se musela potýkat řada stavebních firem,“ lze se dočíst v ročence.
V roce 2022 došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací a tento nárůst činil 2 procenta. Investiční náklady do této infrastruktury byly nejvyšší za posledních 11 let.
Investiční prostředky v železniční infrastruktuře vynaložené v roce 2022 zaznamenaly výrazný nárůst o více než 14 procent oproti předchozímu roku, přičemž v historii sledování šlo o rekordní objem. Investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014, výrazný nárůst pak nastal v roce 2015.
Co se týká ostatních investičních výdajů v roce 2022, u vodní infrastruktury zaznamenán oproti roku 2021 pokles o více než 23 procent, u výdajů v oblasti potrubní dopravy také.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2022 zaznamenaly meziročně pokles o více než 12 procent. Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 v roce 2017 poklesly a dále opět v letech 2018 a 2021 poměrně významně vzrostly. Před tím až do roku 2013 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila.
Šestnáct staveb na délce necelých 80 kilometrů
V roce 2022 bylo na silniční síti zahájeno celkem 16 staveb v délce 79,7 km. Na D1 se jedná o stavbu 0136 Říkovice – Přerov, stavba je poslední chybějící částí uceleného dálničního tahu D1 spojujícího hlavní průmyslové oblasti státu v ose Praha – Brno – Ostrava. Dobudování uceleného dálničního tahu D1 spojujícího hlavní průmyslové oblasti Praha – Brno – Ostrava, je základní podmínka efektivního napojení ekonomiky státu na evropské struktury a tím i zajištění dalšího rozvoje České republiky samotné i výhledové infrastruktury Evropské unie. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2026.
Další stavbou je D3 – 0311 Třebonín – Kaplice – nádraží, která nahradí stávající silnici I/3.
Dalšími stavbami, které byly v roce 2022 zahájeny, jsou také obchvaty: obchvat Jaroměře bude součástí dopravního propojení dálnice D11, České Skalice, Náchodu a hraničního přechodu Česko/Polsko v Náchodě – Bělovsi, vybudováním přeložky mimo obec Krupá dojde ke značnému odlehčení dopravy v obci, kterou stávající silnice I/6 přímo prochází.
Přeložka silnice I/6 přinese zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy v obci. Tato komunikace zajistí bezproblémové dopravní spojení mezi obcemi Řevničov, Krušovice a Krupá. Postupným stahováním jízdních pruhů se komunikace D6 od km 48,200 připojí na stávající silnici I/6 směrem na Karlovy Vary.
Navrhovaný obchvat obce Mošnov doplní stávající dopravní infrastrukturu oblasti o komunikaci obcházející obec po jejím západním okraji, stavba spolu s navazující akcí I/58 Příbor – Skotnice vytvoří ucelený úsek silnice I/58, který propojí stávající dálnici D48 u Příboru se silnicí I/58 severně od obce Mošnov a dálnicí D1.
V roce 2022 byla zahájena výstavba obchvatu Nové Paky na silnici I/16. Komunikace je značně využívána zejména při cestách směrem z Prahy do Krkonoš a je také důležitou spojnicí mezi závody automobilky Škoda v Mladé Boleslavi a ve Vrchlabí. Nový obchvat, který povede z Kumburského Újezdu až do Vidochova, odvede z města veškerou tranzitní dopravu, čímž dojde k zásadnímu zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu.
V roce 2022 pokračovala výstavba např. na D3 0310/I v úseku Úsilné – Hodějovice, dále výstavba obchvatu Českých Budějovic, díky které bude veškerá zbytná doprava odvedena ze stávající silnice I/3 v úseku České Budějovice – Krasejovka, jejíž kapacita je zcela vyčerpána. Na D7 se realizuje přestavba připojovacího a odbočovacího pruhu na mimoúrovňové křižovatce Kněževes. Po dokončení stavby budou prodloužené pruhy splňovat platné normy. Dojde tak ke zvýšení bezpečnosti provozu na dálnici D7. Stavba „D7 Chlumčany, zkapacitnění“ je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. Obchvat obce Hořovičky je součástí výstavby dálnice D6 nahrazující nevyhovující silnici I/6, která nepostačuje narůstajícím intenzitám silniční dopravy a nezajišťuje její plynulost a bezpečnost.
Náklady na provozuschopnost železnice přesáhly 13 miliard
V roce 2022 bylo na území České republiky v provozu asi 9 355 km železničních tratí (svršku a spodku), 6 728 mostů a 169 tunelů, 7 646 přejezdů, 8 036 budov a pozemních staveb, zařízení elektrotechniky, energetiky a sdělovací a zabezpečovací techniky na železniční síti. Kromě provozu a údržby dopravní cesty jsou zajištovány opravy a údržba nemovitostí v železničních stanicích včetně úklidu a ostrahy v těchto objektech.
Zajištění zmíněných činností bylo v roce 2022 hrazeno z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který poskytuje Správě železnic neinvestiční prostředky, a z tržeb realizovaných za nájemné z pozemků, staveb a nebytových prostor či z tržeb za služby a externí výkony související s tímto segmentem. Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozuschopnosti, včetně příslušného podílu centrálně vedených nákladů, dosáhly v roce 2022 výše 17,3 miliard korun.
Počet dopravců, kteří mají se Správou železnic uzavřenou Smlouvu o provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu, se v roce 2022 snížil na 120. Na síti Správy železnic v roce 2022 vzrostly výkony v osobní dopravě. Ve srovnání s rokem 2021 se zvýšil počet vlakových kilometrů (vlkm) o 3,5 procenta na 139,6 milionů a hrubých tunových kilometrů (hrtkm) o 8,5 procenta na 27,6 miliard. V nákladní dopravě klesl dopravní výkon ve vlakových kilometrech o 0,7 procenta na 37,3 milionů a vzrostly výkony v hrubých tunových kilometrech (hrtkm) na síti Správy železnic ve srovnání s rokem 2021 o 2 procenta na 35,2 miliard.
Financování investiční výstavby probíhalo především z veřejných zdrojů. Objemově nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků v roce 2022 v oblasti investiční výstavby byly národní zdroje z rozpočtu SFDI (16,8 miliard korun). Druhým nejvýznamnějším zdrojem se stal evropský dotační titul RRF, ze kterého se podařilo vyčerpat téměř 9,9 miliard korun.
Dále se významnou měrou na financování výstavby a modernizace železniční dopravní cesty v roce 2022 podílely dotace z infrastrukturních fondů CEF (5,3 miliardy korun) a OPD2 (2,4 miliardy korun).
Pokračovalo rovněž čerpání úvěru EIB, a to ve výši 2,8 miliard korun. Již v prvním roce svého čerpání se výrazně podílely na financování investiční výstavby dotační zdroje z nového programového období EU 2021–2027 OPD3 a CEF2 (5,4 miliardy korun). V rámci přípravy a realizace investičních akcí na železniční dopravní cestě překročil v roce 2022 celkový objem přijatých investičních dotací částku 42,5 miliard korun. Oproti roku 2021 se čerpání dotačních prostředků na investice navýšilo o 5,4 miliardy korun.
V roce 2022 pokračovaly práce na modernizaci IV. koridoru, zásadní událostí bylo zahájení provozu na přeložkách tratí v úsecích mezi Soběslaví a Doubím i Sudoměřicemi a Voticemi.
Na I. koridoru byly dokončeny hlavní práce a spuštěn provoz na úseku Velim – Poříčany, dále pokračují práce na stavbách Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí a v uzlu Pardubice.
Příprava v roce 2022 probíhala na rekonstrukcích velkých výpravních a památkově chráněných objektů: České Budějovice, Plzeň hlavní nádraží, Pardubice či Beroun.
Pokračuje se v přípravě na výstavbu vysokorychlostních tratí. V roce 2022 plánuje Správa železnic projekční práce na osmi úsecích budoucí sítě. Dokumentace by se pak měly připravovat pro zhruba 300 kilometrů nových železnic. Expertní týmy se zaměří také na navazující procesy přípravy vysokorychlostních tratí a přípravu prvních veřejných zakázek.
Modernizací prošla také část třetího koridoru mezi Prahou a Plzní v úseku mezi pražským Smíchovem a Radotínem.
Zahájeny byly také přípravné práce na modernizaci další části trati Praha – Kladno, s odbočkou na letiště, nebo optimalizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi.
Z pohledu zabezpečení došlo k dokončení instalace nejvyššího stupně zabezpečení ETCS mezi Olomoucí, Uničovem a Šumperkem, kde se od 1. ledna 2023 jako na vůbec první trati s výhradním provozem ETCS v ČR spustí ostrý provoz. Tato vytížená regionální trať prošla rozsáhlou modernizací a kompletní elektrizací.
Infrastruktura vodní dopravy
V roce 2022 ministerstvo dopravy prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR vynaložilo na rozvoj, modernizaci a údržbu dopravně významných vodních cest finanční prostředky SFDI v celkové výši cca 571,05 milionů korun, z toho investiční výdaje ve výši cca 498,71 milionů korun a neinvestiční výdaje ve výši cca 72,34 milionů korun. Finanční spoluúčast z prostředků Connecting Europe Facility (CEF) byla v celkové výši cca 5,52 milionů korun na projekt RIS COMEX. V rámci projektu RIS COMEX se 13 státům Evropy daří zavádět jednotný dopravní portál s veškerými důležitými informacemi pro plavbu po vnitrozemských vodních cestách označované jako Říční informační služby.
Na čerpání výše uvedených finančních prostředků ze SFDI se v roce 2022 primárně podílel soubor investičních akcí na komplexní zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty mezi Mělníkem a přístavištěm Radotín (vyústění část řeky Berounky), tj. probíhající „Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě“ ve výši cca 105,18 milionů korun, „Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě“ cca ve výši cca 1,78 milionu korun a zároveň cca 28,46 milionů korun z neinvestičních prostředků na opravu prohrábek po průchodu povodňových průtoků.
V prosinci 2022 bylo těmito akcemi dokončeno částečné zvýšení podjezdných výšek na plavebním kanále Troja-Podbaba na 7,0 m (dokončeny 2 ze 3 mostů) a zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě – říční část na hloubku 2,5 m. Dále úspěšně probíhaly realizace investičních akcí rozvoje rekreační plavby a to především Úvaziště osobní vodní dopravy na dolním Labi ve výši cca 29,95 milionů korun, Rekreační přístav Kolín ve výši cca 15,27 milionů korun, Přístaviště Poděbrady ve výši cca 24,05 milionů korun a dále pak Servisní centrum Roudnice nad Labem ve výši cca 13,14 milionů korun.
Dokončen byl také Rekreační přístav Veselí nad Moravou na Baťově kanále ve výši cca 3,73 milionů korun.
Globální položka Investiční akce s rozpočtovými náklady do 30 milionů korun v roce 2022 čerpala v podobě drobnějších akcí celkovou částku cca 196,36 milionů korun, přičemž největší zastoupení akcí měla přístaviště pro malá plavidla a přístavní můstky pro OLD, jako například Přístaviště Děčín – Smetanovo nábřeží s čerpáním cca 7,62 milionů korun, Přístaviště Čelákovice s čerpáním cca 23,09 milionů korun, Přístaviště Davle s čerpáním cca 10,13 milionů korun, Přístaviště Roudnice nad Labem s čerpáním cca 27,73 milionů korun, Přístaviště Štětí s čerpáním cca 24,92 milionů korun či Přístaviště Brná s čerpáním cca 20,43 milionů korun. Dále pak například akce Obnova a modernizace stání plavidel v přístavu Peutehafen s čerpáním ve výši cca 35,86 milionů korun, Modernizace ochranných stání služebních plavidel Praha a Nymburk s čerpáním ve výši cca 23,01 milionů korun nebo Inspekční plavidlo ŘVC ČR (inovativní technologie s alternativním pohonem) s čerpáním ve výši cca 16,28 milionů korun.
Významné finanční prostředky cca ve výši 48,84 milionů korun byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest.
Hlavní překážkou pokračující přípravy Plavebního stupně Děčín je pak vazba na stanovení kompenzačních opatření identifikovaných v posouzení SEA Koncepce vodní dopravy a nutnost změny územního plánu záměru Stupeň Přelouč II.
Dále bylo v přípravě dalších investičních akcí, například ukončeno posouzení EIA záměrů stání na Vltavské vodní cestě v lokalitách Kamýk nad Vltavou a Týn nad Vltavou, záměru Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy, získáno stavební povolení záměru Servisní centrum Roudnice nad Labem, sloučené povolení čekacího stání pro malá plavidla ve Vraném a rozšíření přístaviště ve Strážnici.
Největší investice do Ruzyně
Největší investice do rozvoje a modernizace letištní infrastruktury byly, jako každý rok, vynaloženy na největším letišti v České republice, Letišti Václava Havla Praha. Celkové investiční výdaje na tomto letišti v roce 2022 činily téměř 1,17 miliard korun. Mezi nejvýznamnější z nich se řadí rekonstrukce Terminálu 3, rekonstrukce křížení pojezdových drah (TWY AxBxDxG), výměna náhradních zdrojů elektrické energie pro hlavní vzletovou a přistávací dráhu (RWY 06/24), modernizace zabezpečení perimetru letiště a dlouhodobá plánovaná údržba a opravy RWY 06/24 a přilehlých pohybových ploch.
Mezi další významné investice v roce 2022 patří pořízení pozemního zdroje elektrické energie pro letadla (GPU) na letišti Karlovy Vary a příprava výstavby cargo terminálu a rozsáhlé rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy (RWY 04/22) a odbavovacích ploch na letišti Ostrava/Mošnov.
Kombinovaná doprava
Specializovaná infrastruktura pro kombinovanou dopravu představuje zejména překladiště kombinované dopravy, která je v současnosti v České republice zcela ve vlastnictví soukromých subjektů. Těmi jsou jednak operátoři kombinované dopravy, dopravci nebo provozovatelé překladišť. Ze strany státu je rozvoj této infrastruktury podporován zejména prostřednictvím programů v rámci Operačního programu doprava.
Program na podporu překladišť kombinované dopravy je zaměřen na výstavbu zcela nových překladišť v lokalitách, kde nebudou konkurovat již existujícím překladištím, nebo je vhodně doplní, tak aby se navýšila potřebná kapacita v daném regionu, nebo na zkapacitnění a rozvoj již existujících překladišť. Jednotlivé projekty jsou podporovány maximálně do výše 49 procent způsobilých nákladů projektu z veřejných zdrojů. 51 procent prostředků do projektu plyne ze soukromého kapitálu příjemce.
Za poslední programové období bylo schváleno 13 projektových žádostí. Schválená podpora ve výši 823,6 milionů korun (31,7 milionů €) se týkala výstavby nebo modernizace 7 překladišť kombinované dopravy a jejich vybavení novou manipulační technikou.
Z toho byla uvedena do provozu tři zcela nová překladiště v severních, středních a Čechách a na severní Moravě a ve zbylých případech se jednalo o navýšení překládkové kapacity u stávajících překladišť zejména na severní Moravě, středních a severních Čechách. V roce 2022 byly v realizaci ještě 4 projekty schválené k financování, v rámci nichž vznikne jedno zcela nové překladiště a dalších 3 projekty byly zaměřeny na jejich zkvalitnění, ekologizaci a zvýšení jejich překládkových kapacit.
Tato nová překladiště měla zahájit provoz v polovině letošního roku.
U tří projektových žádostí došlo k jejich ukončení ze strany příjemce zejména z důvodu časových posunů v harmonogramech realizace zapříčiněných epidemiologickou situací a následně hospodářskou situací způsobenou válkou na Ukrajině. Tento program na výstavbu a modernizaci překladišť kombinované dopravy je zachován i v rámci následujícího Operačního programu Doprava 3.
(nik)
