Státní rozpočet loni od energetických společností vybral více, než kolik vyplatil na opatřeních směřujících k omezení růstu cen energií. Pokud totiž započítáme dividendu od společnosti ČEZ, která státu přinesla rekordních 54 miliard korun, celkové příjmy dosáhly 115,7 miliardy korun. Dotace cen energií byly o 21 miliard nižší.
Ministerstvo financí dnes představilo zprávu o výsledku státního rozpočtu za rok 2023. Výsledný deficit rozpočtu dosáhl 288,5 miliardy korun a zůstal tedy pod plánovanou hodnotou 295 miliard korun. Značný podíl na tom má výběr mimořádných daní a odvodů, zacílených hlavně na obor energetiky.
Například jen na dani z neočekávaných zisků vybral stát loni 39,1 miliardy korun. Naprostou většinu z toho zaplatily energetické společnosti, konkrétně 34,4 miliardy korun. Menším dílem přispěly také těžební podniky a zpracovatelé ropy. Výnos daně z neočekávaných zisků bank a pojišťoven dosáhl jen směšných 700 milionů korun – oproti původnímu předpokladu ve výši 33 miliard korun.
Celkem úspěšně stát loni vybíral odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Inkasoval 18,5 miliardy korun, původní očekávání bylo 15 miliard. Hlavním zdrojem dodatečných příjmů nicméně byla rekordní dividenda společnosti ČEZ. Stát v roli 70procentního vlastníka získal 54 miliard korun, o 30 miliard více než v roce 2022.
Mohlo by vás zajímat
Dotování cen energií pro koncové spotřebitele se ovšem také prodražilo. „Rozpočet roku 2023 výrazně zatížily mimořádné výdaje na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Tato pomoc státu dosáhla téměř 76 miliard korun a dalších 18,4 miliardy korun k tomu bylo odpuštění plateb POZE pro domácnosti a firmy. Nebylo tak pro nás lehké udržet rozpočtovou disciplínu,“ uvedl k rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Náklady na zastropování cen energií včetně plateb za distribuci dosáhly loni celkem 52,8 miliardy korun. Původně přitom stát počítal s vyplacením až 100 miliard korun. Pokles cen na energetických burzách byl však rychlejší, než většina expertů na podzim roku 2022 očekávala. Dopad na státní rozpočet se tudíž kompenzoval – stát vybral méně na dani z neočekávaných zisků a zároveň se méně prodražilo dotování drahých energií.
Mimořádné příjmy a výdaje státu v roce 2023
| opatření | mld. Kč |
| daň z neočekávaných zisků firem (WFT) | 39,1 |
| odvod z nadměrných příjmů za elektřinu | 18,5 |
| odvod z elektřiny ze slunečního záření | 4,1 |
| dividenda ČEZ | 54,0 |
| celkem příjmy | 115,7 |
| stropování cen elektřiny a plynu (včetně distribuce) | 52,8 |
| úhrada mimořádných nákladů společnosti ČEPS | 18,7 |
| podpora pro energeticky náročné podniky | 4,6 |
| úhrada nákladů podporovaných zdrojů energie (POZE) | 18.4 |
| celkem výdaje | 94,5 |
Když všechny částky sečteme, vychází, že stát od energetického sektoru víc vybral než zaplatil. A to ještě ve výpočtu chybí běžné daně. Například výběr daně ze zisku právnických osob loni přesáhl 200 miliard korun; o třetinu tak překonal výsledek z roku 2022 a o čtvrtinu převýšil původní očekávání ministerstva financí. Z rekordních zisků podniků, včetně těch energetických, měla prospěch i státní pokladna. Stejně jako vybrala víc na DPH i díky rekordním cenám elektřiny a plynu.
V této souvislosti je podivné, že ministerstvo financí stále odkládá rozhodnutí o ukončení daně z neočekávaných zisků neboli windfall tax (WFT); ta je přitom schválena až do roku 2025. Vzhledem k poklesu cen elektřiny a plynu pro odběratele pod loňské stropy ukončila vláda od letošního ledna jejich dotování. Logický závěr zní, že další mimořádné daně na energetický sektor nejsou zapotřebí.
Odkládané rozhodování o ukončení či ponechání WFT je terčem ostré kritiky ze strany investorů do akcií. Konkrétně třeba Michal Šnobr za tím vidí temné pohnutky – snahu uměle snížit hodnotu akcií ČEZ před zvažovaným rozdělením, případně plným ovládnutím největší energetické skupiny státem.
David Tramba
