Stát v loňském roce zaplatil přes 12 miliard korun na výsluhách bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů. Stoupl počet příjemců, jejichž roční výsluha přesáhne 1 milion korun. Výsluha náleží bývalému příslušníkovi po odchodu do civilu po počtu odsloužených let. Pokud výše výsluhy přesahuje vyměřený důchod, příjemci je k penzi vyplácen rozdíl mezi důchodem a rentou, aby došlo k dorovnání. Nejvyšší výsluha v České republice je vyplácena bývalému příslušníkovi Vězeňské služby, a to ve výši 104 tisíc korun každý měsíc. Přibyli ale i další dva expříslušníci z řad policie či Úřadu pro zahraniční styky a informace: ti pobírají měsíčně 102 405, respektive 101 475 korun.
Výsluhová renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu anebo sama nepodala výpověď z důvodu, že proti ní bylo vedeno trestní řízení kvůli spáchání úmyslného trestného činu.
Dolce vita až do smrti
Trendem poslední doby jsou uměle vyháněné odměny cca rok před ukončením služebního poměru. Výše vyplácených měsíčních výsluh tak výrazně roste. Někteří vysloužilci si tak až do smrti měsíčně přijdou na sumu čtyřikrát, ale i téměř pětkrát, vyšší než průměrný český důchodce.
Minulý rok stát podle zjištění Ekonomického deníku bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na takzvaných výsluhách 12 016 098 148 korun. Předloni to bylo 12 501 349 000 korun. Velmi zjednodušeně přepočteno: z takovéto částky by se například Bezpečnostní informační služba „uživila“ více než čtyři roky.
Zatímco u všech složek náklady na výsluhy rostou, poklesly výdaje ministerstva vnitra, které vyplácí expolicisty, bývalé hasiče, příslušníky generální inspekce a civilních tajných služeb.
Mohlo by vás zajímat
Tento rok ale mají podle odhadů výdaje z kasy vnitra vzrůst zpátky o více než půl miliardy korun.
Kdo má nárok na výsluhovou rentu? Bývalí příslušníci armády, tedy i Vojenského zpravodajství, Bezpečnostní informační služby, Celní správy, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičského záchranného sboru, policie, Vězeňské služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace – civilní rozvědky.
Výsluha prochází podobně jako starobní nebo invalidní důchody valorizací.
Pokud dojde k situaci, kdy má bývalý člen armádních složek anebo bezpečnostních sborů nárok na výsluhu, ale i na důchod (starobní i invalidní), dochází vždy k individuálním výpočtům. Výsluhový příspěvek není odebrán pouze tehdy, pokud je vyšší než důchodová dávka. Příjemci je k penzi vyplácen rozdíl mezi důchodem a rentou, aby došlo k dorovnání. Výše rozdílu se počítá ke dni přiznání penze.
Ekonomický deník požádal o údaje za loňský rok všechny bezpečnostní složky. Jako obvykle, občas narážel na informační neochotu a vyhýbání se některým požadovaným údajům.
Pojďme ale ke konkrétním číslům.
První milionář
V roce 2023 (včetně prosince 2023) ukončilo například služební poměr 161 příslušníků Celní správy ČR a z tohoto počtu vznikl nárok na výsluhový příspěvek 110 příslušníkům. Předpokládané náklady na výsluhové příspěvky bývalých příslušníků, kteří ukončili služební poměr v roce 2023 činí 2 547 289 korun měsíčně.
V roce 2023 činily náklady na výplaty výsluhových příspěvků v celní správě celkově 847 677 696 korun. Zde došlo ke srovnání s předloňskem k drobnému poklesu.
Deset nejvyšší vyplácených výsluhových příspěvků u celníků činí: generálská hodnost 92 536 korun, generálská hodnost 79 505 korun, plukovník 76 552 korun, plukovník 72 658 korun, plukovník 71 025 korun, plukovník 65 516 korun, plukovník 64 081 korun, plukovník 61 427 korun a plukovník 58 460 korun.
V této desítce by měl podle neoficiálních zjištění i někdejší náměstek celníků a bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta.
Znamená to, že jeden z bývalých příslušníků celní správy získá na výsluhách přes 1 milion korun ročně.
Na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) mělo v loňském roce podle posledních informací skončit 23 příslušníků.
„Výsluhový příspěvek přiznává a vyplácí příslušníkům GIBS po ukončení služebního poměru odbor sociálního zabezpečení ministerstva vnitra. GIBS refunduje odbor sociálního zabezpečení ministerstva vnitra vynaložené náklady na bývalé příslušníky GIBS čtvrtletně. Předpokládané navýšení refundované částky za loňský rok je odhadováno na 2 100 000 korun. Za 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 bylo refundováno 57 952 000 korun.
GIBS se vyhnula požadavku na 10 nejvyšších vyplácených výsluh, ty Ekonomický deník získal až díky odvolání od ministerstva vnitra. Tyto údaje uvádíme níže.
Generální ředitelství Vězeňské služby v loňském roce „vyplatilo na výsluhových příspěvcích částku 994 426,21 tisíc korun“. Zde došlo ve srovnání s předloňskem k nárůstu.
„Deset nejvyšších výsluhových příspěvků je vypláceno v rozmezí 60 000 Kč – 104 000 Kč měsíčně. Údaje o hodnosti bývalých příslušníků nejsou v systému evidence vyplácených výsluhových příspěvků evidovány,“ uvedla Vězeňská služba. Jak Ekonomický deník loni zjistil, bývalý příslušník vězeňské služby předloni jako první přesáhl magickou hranici 100 tisíc korun měsíčně.
Služba se zprůměrováním nejvyšších výsluh vyhnula konkrétním požadovaným sumám v 10 nejvyšších výsluhách. „Ročních milionářů“ u vězeňské služby bude zjevně více, navíc někteří z nich jsou nadále v resortu spravedlnosti zaměstnáni jako civilní zaměstnanci.
Z Hasičského záchranného sboru mělo v období od 1. ledna 2023 – 31. prosince 2023 ukončit služební poměr celkem 262 příslušníků.
K podrobnějším datům hasiči odkázali na ministerstvo vnitra, které výsluhy vyplácí. Ekonomický deník uvádí tyto údaje níže.
Armádu pak mělo v loňském roce opustit v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 celkem 1 138 vojáků z povolání.
Celkové náklady na již přiznané výsluhové náležitosti všech vojáků propuštěných v roce 2023 činily 41 031 765 korun.
„Po odeslání hlavní platby na měsíc prosinec 2023 byla vyplacena na výsluhových příspěvcích za rok 2023 částka 3 193 810 577 korun,“ sdělil Ekonomickému deníku ředitel kanceláře ministryně obrany Roman Hrabačka.
Výsluha je v armádě upravena jinak, než u policie a jiných „nezelených“ složek. Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 procent průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 procent průměrného měsíčního hrubého služebního platu.
Ministerstvo obrany už ale nevyhovělo požadavku Ekonomického deníku na 10 nejvyšších vyplácených výsluh podle hodností.
„Pro nárok na výsluhové náležitosti nemá žádný vliv hodnost, kterou voják v průběhu služby dosáhl. Orgán sociálního zabezpečení tedy u žádného z poživatelů výsluhového příspěvku nezpracovává jím dosaženou vojenskou hodnost. Není tak možné na tuto otázku odpovědět,“ sdělil Roman Hrabačka.
„Nejchudší“ jsou výsluháři z BIS
Tradičně skoupé na informace o výsluhách byly civilní tajné služby – Bezpečnostní informační služba (BIS) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Obecné dotazy finančního charakteru podle zákona o poskytování informací obě služby odmítly s odkazem na utajované informace, stejně tak zamítly i odvolání.
Podle údajů ministerstva vnitra mělo za loňský rok ukončit služební poměr v policii, BIS a ÚZSI cca 2 600 příslušníků – tedy příjemců nových dávek. Jaké jsou předpokládané náklady na jejich výsluhy, jmenovitě: policie, BIS, ÚZSI?
Ke konci loňského roku předpokládalo ministerstvo vnitra čerpání výsluh u těchto tří institucí, včetně bývalých hasičů a expříslušníků GIBS ve výši 6, 863 miliardy korun. Nakonec se suma zvedla na 6 980 183 665 korun za celý loňský rok.
„Průměrná výše deseti nejvyšších příspěvků ke dni prosince 2023 činí 90 432 Kč,“ zareagovalo ministerstvo vnitra na požadavek 10 nejvyšších výsluh. Což by v průměru činilo každého z těchto příjemců každoročním milionářem.
Na základě odvolání pak ministerstvo vnitra dodalo další údaje. „K datu 31. 12. 2023 eviduje orgán sociálního zabezpečení ministerstva nových 1 143 výsluhových příspěvků s počátkem vyplácení v průběhu roku 2023, k datu 12. 1 2024 došlo dalších 231 žádostí o výsluhový příspěvek od bývalých příslušníků bezpečnostních sborů, jejichž služební poměr skončil v průběhu loňského roku,“ uvedlo dále ministerstvo vnitra.
Další „roční milionáři“
Vnitro pak doplnilo, že odboru sociálního zabezpečení bylo na výplatu výsluhových příspěvků pro letošní rok přiděleno 7 592 981 757 korun.
V loňském roce bylo vyplaceno na výplatu výsluhových příspěvků v členění po jednotlivých bezpečnostních sborech: Policie České republiky plus ÚZSI – 6 017 324 420 korun, Hasičský záchranný sbor – 805 373 215 korun, BIS – 79 180 493 korun a GIBS – 78 305 537 korun.
Deset nejvyšších výsluh v BIS činí sestupně: 65 795 korun, 61 044, 51 930, 51 923, 51 331, 48 383, 48 158, 46 248, 45 458 a 44 279 korun. Expříslušníci civilní kontrarozvědky jsou na tom co se týče výše výsluh ve srovnání s jiným exkolegy z jiných sborů citelně hůře.
Výrazně vyšší výsluhy pobírají bývalí příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Deset nejvyšších výsluh v GIBS činí sestupně: 93 290 korun, 91 110, 70 531, 68 770, 68 307, 64 474, 62 325, 58 600, 57 188 a 55 190 korun. Znamená to, že dva expříslušníci GIBS si na výsluhách ročně přijdou přes 1 milion korun.
Poněkud nižší jsou pak nejvyšší výsluhy u hasičů, kde lze evidovat jediného „ročního milionáře“: 87 806 korun, 72 498, 71 150, 69 468, 65 930, 65 145, 63 382, 62 284, 59 981 a 57 141 korun.
Hned několik „ročních milionářů“, konkrétně sedm, lze evidovat podle posledních údajů u bývalých příslušníků policie nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ministerstvo vnitra totiž uvedlo 10 nejvyšších výsluh pro obě instituce v jednom sloupečku: 102 405 korun, 101 475, 91 014, 85 140, 84 719, 83 948, 83 422, 82 788, 76 873 a 76 653 korun.
Mezi „ročními milionáři“ podle neoficiálních informací velmi pravděpodobně figuruje někdejší policejní prezident Jan Švejdar. Ten však na rozdíl od některých jiných bývalých kolegů z bezpečnostních složek nepracuje jako civilní zaměstnanec ve sboru, jehož byl dlouhou dobu příslušníkem.
Nasazování života z kanceláří
Výsluhy mají být jakousi refundací za nasazení ve výkonu služby či poškození zdraví při výkonu služby pro stát. Jsou pochopitelné u hasičů v terénu, u policistů v terénu, u zásahových jednotek, u vojáků na misích. Dávají smysl v případě, když někdo přijde při výkonu služby o ruku nebo nohu a nemůže už vykonávat svou pozici v bezpečnostním sboru. Stát se musí umět o takové lidi postarat.
Co ale nedává smysl, je vyplácet výsluhu někomu, kdo v plném zdraví po odkroucení příslušného počtu let odejde do civilu, navíc nikoli jako pracovník v terénu, ale z kanceláře, vyšší než čtyřiceti či padesátitisícovou výsluhu.
Tuto, valorizovanou, sumu pak takový jedinec pobírá až do své smrti, málokdo ji odmítne a nechá si přidělit státem vyměřený výrazně nižší důchod.
Když si pak například v 50 letech sežene práci za 30 či 40 tisíc čistého, může si řadu let žít doslova jako maďarský gróf.
Samostatnou kapitolou pak je zaměstnávání pobíračů výsluh ve stejných či příbuzných institucích, ovšem jako civilních zaměstnanců. Což jsou například případ známé z ministerstva vnitra, GIBS, vězeňské služby či vojenské policie.
Ekonomický deník se například dotazoval na to, na jaké pozici, v jakých platových třídách, pracují jako civilní zaměstnanci Vojenské policie a jaké výši pobírají výsluhy bývalý náčelník této složky Miroslav Murček a náčelník štábu této složky Stanislav Grulich. Ti usedli na přichystaných civilních pozicích a pobírají k tomu výsluhy.
Výši výsluh odmítlo ministerstvo obrany uvést kvůli GDPR. K zařazení na civilních tabulkách pak sdělilo: „Vámi dotazovaní zaměstnanci jsou zařazeni takto: Pan M. je zařazen na systemizovaném místě referent bezpečnosti státu skupiny podpory policejního výkonu hotovostního oddělení velitelství Vojenské policie Olomouc, jedná se o systemizované místo občanského zaměstnance v 9. platové třídě, pan G. je zařazen na systemizovaném místě referent společné státní správy a samosprávy oddělení podpory velení Hlavního velitelství Vojenské policie, jedná se o systemizované místo občanského zaměstnance v 12. platové třídě.“
Štědrý výsluhový systém, kterým ročně vyteče přes 12 miliard korun, v nemalém počtu lidem, kteří reálně nenasazovali život ve službě státu, nedává přílišný smysl. Policii, celníkům a dalším ani eticky nepomáhá, ale paradoxně škodí. Do sborů se nechodí kvůli nasazení pro stát, ale pro budoucí tučnou výsluhu.
Připomeňme navíc, že v rámci kamarádšoftů jsou nezřídka kdy lidem odcházejícím do civilu uměle navyšovány a vypláceny vysoké odměny, což jim je schopno pohnout výší výsluhy o pěkných pár tisícovek či až desetitisícovek měsíčně.
Politici se do výsluh bojí léta „říznout“. V ozbrojených složkách pracují vyšší desítky tisíc lidí, což představuje s jejich rodinami slušný voličský elektorát.
Řešení je vícero, prodloužit dobu v činné službě, od které je možno výsluhu pobírat. Nebo vyplácet rodině zemřelého či těžce zraněného příslušníka jeho plat. Nebo přidat lidem v ozbrojených složkách ke stávajícím platům. A výsluhy zrušit.
Dalším možným, byť ne tak razantním, řešením by pak mohlo být, že po dobu, kdy odejitého policistu či celníka s nárokem na výsluhu zaměstnává stát, kraj nebo město (obec), neměl by na výsluhu právní nárok.
Nejsmutnější pak je, že výsluhy dodnes pobírají i lidé, kteří sloužili represivnímu komunistickému režimu.
Jan Hrbáček
