Budování dopravní infrastruktury je nákladná záležitost, Česká republika ročně vynaloží desítky miliard na strategické stavby. Političtí představitelé teď proto hledají další možnosti, jak rozpočty na dopravní infrastrukturu nafouknout. Jednou z možností je novela zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, která by fondu umožnila vydávání dluhopisů. Dalšími možnostmi jsou podle ministra dopravy Martina Kupky z ODS například evropské dotace na stavbu vysokorychlostních železnic, zapojení Národní rozvojové banky do financování dopravních staveb nebo větší zapojení soukromých investorů prostřednictvím takzvaných PPP projektů.
O budoucí podobě financování dopravní infrastruktury by měli jednat zástupci vlády a opozice. Shodli se na tom ministr dopravy a místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr dopravy Karel Havlíček.
S variantou využití dluhopisů na krytí výstavby dopravní infrastruktury počítá novela zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury. Návrh letos v únoru předložila skupina poslanců z koaličních stran včetně ministra dopravy Martina Kupky. Novela aktuálně čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.
Potřeby jednotlivých investorů dopravních staveb v České republice, kterými jsou například Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Správa železnic a Ředitelství vodních cest podle důvodové zprávy předkladatelů výrazně převyšují výdajové rámce stanovené pro fond ministerstvem financí. Z toho důvodu podle návrhu potřebuje Státní fond dopravní infrastruktury rozšířit možnosti získávání příjmů s ohledem na výrazné omezení výnosů ze silniční daně a na nynější celkový stav veřejných rozpočtů. Na pokrytí výdajů by tak mohl jako možnosti dalšího zdroje financí využívat vydávání dluhopisů. Fond navíc bude moci podle návrhu uzavírat také smlouvy o zápůjčkách, které nemusí být na rozdíl od úvěrů úročené.
Novela zákona počítá s tím, že by za dluhy, které souvisejí s úvěry nebo zápůjčkami ručil stát, od toho si předkladatelé slibují získání výhodnějších smluvních nebo emisních podmínek a nižší výdaje fondu spojené se splácením.
Například ekonom České spořitelny Michal Skořepa nepovažuje vydávání dluhopisů státními institucemi mimo samotné ministerstvo financí za dobrý nápad. „Snižuje se tím vypovídací schopnost tradičních údajů týkajících se státního rozpočtu a zbytečně se zdvojují administrativní agendy spojené s vydáváním dluhopisů,“ sdělil Ekonomickému deníku. Naopak jako rozumné označil využití PPP projektů a také dlouhodobých úspor obyvatelstva v penzijních fondech. „Vždy jde ale samozřejmě o to správně nastavit všechny finanční, právní a manažerské parametry,“ dodal.
Dluhopisy i další možnosti
Možnost financovat dopravní infrastrukturu z dalších zdrojů Státní fond dopravní infrastruktury podle ředitele Zbyňka Hořelici řeší ve spolupráci s ministerstvem dopravy už delší dobu. „Zapojení soukromého kapitálu, penzijních fondů či dluhopisů se státní garancí je jedna z možností,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Procesní i legislativní řešení se hledají podle Hořelici i na půdě vládního Výboru pro strategické investice. „V rámci výboru jsou i zástupci Národní rozvojové banky, kde se počítá se zapojením této rozvojové banky. Zejména při zajištění financování u PPP projektů,“ uvedl.
Možností doplnění rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury je podle ředitele Hořelici mnoho a je podle něj zřejmé, že půjde o kombinaci stávajících zdrojů a dluhového financování včetně projektů PPP. Rovněž je snaha využít prostředků z povolenek, například v rámci Modernizačního fondu.
Jak Hořelica uvedl, bez PPP projektů není možné se obejít. „U klíčových vybraných projektů je záměr jít touto cestou. Vláda již schválila se zabývat možností využití PPP u 10 projektů na silnicích a železnici,“ doplnil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.
V letošním roce hospodaří Státní fond dopravní infrastruktury s částkou 150 miliard korun, rozpočet na příští rok počítá s obdobnou částkou, jde o 150,1 miliardy korun. „Což znamená, že máme dostatek finančních prostředků pro všechny aktuálně běžící investiční akce v oblasti silnic, dálnic, železnic i vodních cest a zároveň můžeme v příštím roce zahájit i všechny další připravené projekty,“ upřesnil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury je složený z národních zdrojů ve výši 118,4 miliardy korun, z toho 26 miliard tvoří dluhové financování a z evropských prostředků ve výši 32,1 miliardy korun. Z pohledu rozdělení výdajů mají investice podle ministerstva dopravy tvořit 99,4 miliardy korun a neinvestiční výdaje pak 51,1 miliardy korun. Výdaje na železnice mají být ve výši 57,4 miliardy korun.
Peněz je potřeba více
Jako problém vidí plánovaný rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury stínový ministr dopravy ANO Martin Kolovratník. „Při míře připravených staveb od předchozích vlád a cenách stavebních prací by celková výše na rok 2024 měla být minimálně 160 miliard korun,“ uvedl.
Jako správný mix zdrojů na dopravní infrastrukturu Kolovratník uvádí státní rozpočet a evropské fondy. Dalším zdrojem je půjčka z Evropské investiční banky, stát by ji ale měl vykázat podle Kolovratníka v deficitu a neschovávat ji za takzvanou přepůjčku.
„Velmi věřím PPP projektům, například na železnici jsou velmi úspěšné. Ale například na klíčové D35 se začíná PPP ukazovat jako nesmysl. Některé úseky jsou totiž projekčně hotové a připravené k soutěži na dodavatele, pokud půjdou do PPP, tak se zdrží o dva až tři roky,“ uvedl Kolovratník.
Zajímavým nástrojem jsou podle něj i penzijní fondy. Stát by podle něj mohl použít přímé financování od v uvozovkách bohatých fondů a dalších investorů. „Je k tomu nutná dohoda s opozicí a úprava zákonů a je to zajímavá forma. Musí se to ale férově vykázat do celkového zadlužení naší země,“ poznamenal stínový ministr dopravy ANO Martin Kolovratník.
Na nutnost navýšení investic do dopravní infrastruktury upozorňuje například i Svaz průmyslu a dopravy České republiky. A to podle manažerky komunikace svazu Kateřiny Jungbauerové ať už kvůli plánovanému dokončení dálniční sítě do roku 2033 nebo kvůli dokončení železničních koridorů či výstavbě vysokorychlostních tratí.
Tereza Čapková
