Centrální komise ministerstva dopravy schválila studii proveditelnosti, Správa železnic tedy může pokračovat v projektové přípravě, uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.
Termín zahájení stavby podle něj zatím není stanoven. „Očekávaná doba výstavby je šest let a první části projektu by mohly být uvedeny do provozu kolem roku 2030. Celkové investiční náklady činí 10,1 miliardy korun bez DPH,“ uvedl Jemelka.
S modernizací a elektrizací trati 341 se zatím nepočítá mezi stanicemi Bojkovice město a Bylnice. „„raťový úsek Uherské Hradiště – Kunovice je navržen jako částečně dvoukolejný a samotná železniční stanice Uherské Hradiště je navržena se čtyřmi nástupními hranami. V železniční stanice Bojkovice je plánována pouze elektrizace, neboť kolejiště zde bylo rekonstruováno nedávno,“ uvedl mluvčí.
Plánovaná investice má mít dopad především na přepravu cestujících. Od modernizace jednotlivých ramen trati 341 si ministerstvo slibuje zlepšení dopravního spojení Uherského Hradiště, Luhačovic nebo Bojkovic s krajským Zlínem a dále zlepšení spojení oblasti s Olomoucí, Prahou a Brnem. „Nákladní doprava na tomto souboru tratí má pouze okrajový, doplňkový význam,“ uvedl Jemelka.
Elektrizace a modernizace podle ministerstva dopravy přispěje také ke snížení provozních nákladů železničních vozidel a dopadů na životní prostředí. Efektivnější díky nim má být i provoz nákladní železniční dopravy. Trať bude mít větší kapacitu, což zlepší možnost sestavení grafikonu pro osobní i nákladní dopravu. Klesnou také náklady na zajištění provozuschopnosti železniční dopravní cesty.
Českomoravské transverzálka
Vlárská dráha byla vybudována jako součást Českomoravské transverzálky, podobně jako například trať 240. V roce 1919 zasáhla Vlárskou dráhu v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá devastující povodeň, což způsobilo, že byl v tomto úseku na nějakou dobu zastaven provoz.
V roce 1934 byla vybudována spojka Vlárské dráhy z Blažovic do Holubic na trati Brno–Přerov. Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1937 dána do provozu druhá kolej v úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) – Veselí nad Moravou.
V roce 1941 byla zprovozněna přeložka krátkého úseku v Kyjově. V roce 1996 probíhala elektrizace v úseku Brno – Blažovice.
Elektrický provoz na této části tratě byl zahájen v roce 1996, zbývající část tratě Blažovice – Trenčianska Teplá zatím není elektrizována. Od roku 2008 je úsek Kunovice – Trenčianska Teplá kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať.
Osobní provoz na trati v historii Vlárské dráhy kromě vlaků spíše lokálního významu zahrnoval do konce 80. let i několik významnějších vlaků. Denně byly provozovány dva páry rychlíků, které spojovaly Brno s Trenčianskou Teplou (z Brna rychlík odjížděl kolem 8. a 13. hodiny, z Trenčianské Teplé kolem 13. a 19. hodiny, celková jízdní doba se pohybovala kolem 3,5 hodiny).
Rychlíky spojující Brno s Trenčianskou Teplou byly koncipovány jako návazné vlaky k významné železniční tepně směřující do Tater a dále do východoslovenských Košic.
Význam tohoto spojení však zejména v 90. letech 20. století vymizel s rozmachem autobusové dopravy na Slovensko. Část Vlárské dráhy dále využíval i noční rychlík Petrov z Brna do Košic (v úseku Brno – Bzenec, jeho první zastávkou byla železniční stanice Slavkov u Brna) nebo noční vlak Děvín (v úseku Brno – Veselí nad Moravou) jedoucí z Bratislavy do Prahy přes Myjavu a Piešťany.
I v současnosti převažují vlaky regionálního významu. Na krátko bylo od jízdního řádu 2010/2011 obnoveno přímé spojení Brno s Trenčianskou Teplou prostřednictvím víkendového spěšného vlaku. Na základě dohody se slovenským dopravcem ZSSK je od prosince 2012 zajištěno spojení už jen s přestupem v pohraniční přechodové stanici Vlárský průsmyk.
V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Brno – Nesovice.
Od března 2016 je po trati (v úseku Kunovice – Trenčianska Teplá) provozován expres společnosti Arriva vlaky jedoucí po trase Praha – Nitra a od grafikonu vlakové dopravy 2020 provozuje Arriva všechny osobní vlaky v úseku Staré Město u Uherského Hradiště – Bylnice a několik osobních vlaků v úseku Staré Město u Uherského Hradiště – Veselí nad Moravou.
(rov, čtk)
