Počítačový gigant IBM je významným dodavatelem IT systémů státní správy. Časy hojnosti mu však asi končí. Vláda ho chce zbavit exkluzivity v jednom z dodávaných systémů.
Vláda vysílá signál, že doba exkluzivních smluv na IT systémy pomalu končí. Tato změna postoje by se měla dotknout celé řady smluv a dodavatelů. Ministerstvo financí potřebuje vzhledem ke změnám legislativy a novým zákonům rozšířit stávající Informační systém majetku státu (ISMS). Rozšíření má podle návrhu, který jde do vlády stát 6,5 milionu korun bez DPH na tři roky a podle předkládací zprávy vychází „z aktuálního rozsahu poptávaných úprav systému, vycházejících z analýzy změn a jejich dopadu do smluvní a systémové dokumentace, s přihlédnutím k možnému dopadu na ceny poskytovaných služeb.“
Stávající smlouva je však nastavena tak, že ji může naplňovat s ohledem na technické důvody a autorská práva jen současný dodavatel, tedy IBM. Ministerstvo financí tedy na tuto zakázku chce použít tzv. Jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), kterého čeští státní úředníci velmi rádi využívají. To se však nelíbí vládě, resp. její speciální pracovní skupině pro posuzování vhodnosti tendrů bez více uchazečů. Na tento tendr dala ministru financí Andreji Babišovi zelenou, ale s podmínkou. „Zadavatel (MF ČR) ve spolupráci se správcem ISMS předloží do 6 měsíců analýzu zabývající se možností zbavení se stavu exkluzivity vůči společnosti IBM Česká republika, spol. s r. o.,“ uvádí se ve stanovisku podepsaném předsedou Rady vlády pro informační společnost Jaroslavem Strouhalem.
Jím vedený poradní orgán vlády má totiž speciální pracovní skupinu, která se zabývá právě posuzováním JŘBÚ a tím, jestli není možné vypsat otevřené výběrové řízení. Konečné stanovisko pak vydává RVIS a její předseda Jaroslav Strouhal. Vláda ke zřízení pracovní skupiny na posuzování vhodnosti JŘBÚ přistoupila proto,že Česká republika je dlouhodobě na špici celé EU v zadávání tendrů jen jednomu uchazeči, či vybranému okruhu v tzv. uzavřené výzvě. Téměř dvacet procent všech veřejných zakázek zadaných v České republice je de facto neveřejných, zadaných pomocí Jednacího řízení bez uveřejnění.
„Třetiny tendrů, které jsou vypsány, se účastní jen jeden uchazeč, to řadí Českou republiku na 25. místo,“ uvedla na semináři „Centrální zadávání – Evropská dobrá praxe a česká zkušenost“ v poslanecké sněmovně ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise v Praze Pavlína Žáková. Seminář organizovalo zastoupení EK v ČR a místopředseda ústavně-právního výboru Sněmovny Radek Vondráček. Žáková také podotkla, že v Česku se 85% zakázek soutěží na nejnižší cenu, zatímco v EU je to o 20% méně. ´
Tento trend zaznamenává ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem veřejných zakázek. V jeho výroční zprávě, o níž jsme podrobně informovali na začátku tohoto týdne v textu Veřejných zakázek bez soutěže loni přibylo. V Česku jich je třikrát víc než jinde v Evropě z nějž vyplývá, že JŘBU bylo druhým nejčastějším způsobem vypsání tendru a plynulo přes něj 14% objemu všech zakázek. Velikost trhu veřejných zakázek v roce 2015 odhaduje ministerstvo pro místní rozvoj na 556 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o 25 miliard korun.
Snížily se zakázky u sektorových zadavatelů po jednorázovém výkyvu v roce 2014. Výrazný nárůst ovšem ministerstvo eviduje v případě zakázek veřejných zadavatelů, tedy zejména státu, ale i samospráv. Přesnou hodnotu všech veřejných zakázek ovšem není možné spočítat například kvůli podlimitním zakázkám, které zadavatelé nemají povinnost uveřejňovat ve Věstníku veřejných zakázek. Vycházet lze tak pouze z Informačního systému veřejných zakázek, který za loňský rok eviduje objem zakázek v celkové hodnotě ve výši 265 miliard korun. Ačkoli je to oproti roku 2014 o 111 miliard méně, situace na trhu veřejných zakázek se přesto nezměnila. Právě do předloňských statistik se totiž počítaly i velké zakázky zadavatelů ČEPRO a NET4GAS, dohromady za 110 miliard. Počet zadaných zakázek přitom stoupl jen minimálně, a to na 15.134. V roce 2014 evidoval Informační systém 14 983 veřejných zakázek.
Jiří Reichl
