Velkovýrobna baterií pro elektromobily na českém území přinese celkem až 33 tisíc přímých či nepřímých pracovních míst a desítky miliard korun daňových výnosů. Současně zabrání tomu, aby zánik výroby spalovacích motorů a jejich dílů nebyl pro Česko čistě ztrátovou záležitostí.
Možná vznikne jedna, možná dvě. Nebo také žádná. Řeč je o plánované výstavbě takzvané gigafactory na baterie v České republice. Podle studie, kterou pro Svaz moderní energetiky zpracovala poradenská společnost Deloitte, je ideální takovou továrnu získat. A umístit ji v Ústeckém či Karlovarském kraji. Tedy v oblastech, kde zaniká staromódní průmysl a kde je dostatek brownfieldů – pozemků po zavřených dolech, továrnách či elektrárnách.
Studie Deloitte se zaměřila na případ, že v Česku vznikne jedna továrna na baterie pro elektromobily o produkční kapacitě 40 GWh ročně. V takovém případě by vzniklo zhruba 6 tisíc přímých pracovních míst a 33 tisíc nepřímých pracovních míst. Provoz bateriové gigafactory by zvedl český HDP o 172 miliard korun jen během prvních šesti let (2026 až 2031). Životnost továrny by samozřejmě byla mnohem delší.
I když by stát v první fázi poskytl investiční pobídky či dotaci z Fondu spravedlivé transformace, ve výsledku by na tom vydělal. Jen za zkoumané období do konce roku 2031 by si veřejné finance podle analýzy Deloitte polepšily celkem o 48,6 miliardy korun. Jak dodal hlavní ekonom Deloitte David Marek, analýza je spíše konzervativní a nepočítá s ekonomickým přínosem těžby lithia u Cínovce, kterou připravuje ČEZ spolu s australskou EMH.
„Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme však o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území,“ upozorňuje Josef Kotrba, ředitel a vedoucí poradenského týmu pro energetiku společnosti Deloitte.
Něco získáme, něco ztratíme
Za velmi potřebnou považuje továrnu na baterie v Česku také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podle jeho slov je prakticky jisté, že Evropská unie prosadí konec výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Můžeme tak škrtnout všechny motorárny a jejich dodavatele. Tento výpadek by Česko mělo nahradit přilákáním aspoň jednoho výrobce baterií. Podle dřívějších informací jsou ve hře investice koncernů Volkswagen a LG.
Pro připomenutí: automobilový průmysl v Česku tvoří 10 procent HDP, čtvrtinu průmyslové produkce a zaměstnává i s navazujícími obory zhruba půl milionu lidí. Pokud nezískáme aspoň jednoho investora do výroby baterií pro elektromobily, bude dekarbonizace dopravy pro Česko ztrátovou záležitostí. Baterie budeme muset dovážet z jiných zemí, pravděpodobně z chystaných závodů v Německu, Polsku či Maďarsku.
Šance na úspěch tu každopádně je. Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude podle Josefa Kotrby na úrovni 450 až 630 GWh, v roce 2040 dokonce na úrovni 1000 až 1400 GWh. Odhadem lze říct, že jen v zemích střední Evropy (V4 a Německo) by k pokrytí poptávky po bateriích v roce 2030 bylo zapotřebí 13 až 17 velkých výrobních závodů.
David Tramba
