INZERCE

Využití území po těžbě k rekultivaci například na rekreační účel je jedním z mnoha dílčích záměrů v rámci strategie, říká ředitel SFŽP. Foto: Pixabay

Valdman (SFŽP): Startuje jedna z největších transformací krajů postižených těžbou a průmyslem

Řešit dopady sociální a enviromentální, to je smyslem programu Spravedlivá transformace. A nejde jen o rekultivaci měsíční krajiny po těžbě, ale i o rekvalifikace lidí v daném regionu. V podstatě jde o nasměrování obrovských regionálních celků k jinému způsobu života a podnikání. V České republice se to týká Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. „Řada firem se tak přirozeně stane součástí transformace regionu,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Program Spravedlivá transformace je poměrně ambiciózní plán. S komplementárními projekty – životní prostředí, vzdělávání a podnikání. Myslíte, že tohle je česká státní správa schopná uřídit?

Program je de facto nastaven jako souběh několika programů do tří regionů za účelem zintenzivnění podpory pro tyto regiony. Gesce státní správy se tak potkává nikoliv v rámci každého programu, ale v rámci jednoho společného, jde o spolupráci zejména mezi MŽP, MPO, MPSV, MMR, MŠMT a samozřejmě i s dotčenými kraji. My jako Státní fond životního prostředí ČR jsme součástí státní správy a za nás mohu říci, že jsme připraveni dobře. Už dříve jsme ukázali, ať už jde o Novou zelenou úsporám, Operační program Životní prostředí a Modernizační fond tak dále, že umíme připravit výzvy a zprocesovat žádosti bez ohledu na finanční objem či žadatele. Po našich dobrých zkušenostech s ministerstvy, kraji a dalšími jsem přesvědčen, že tento komplexní úkol všichni zvládneme.

Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí Foto: Petr Valdman
Jde o tři značně poničené regiony těžbou fosilních paliv a těžkým průmyslem. Budou se tyto firmy také finančně podílet na obnově?

Povinnosti firem jak v těžbě fosilních paliv, tak v průmyslu jsou dané legislativou, ať už v oblasti rekultivace, tak i např. v systému emisních povolenek a poplatků obecně. Dotační programy, OPST (Operační program Spravedlivá transformace-pozn.red.) nevyjímaje, důsledně hlídají uplatnění principu znečišťovatel platí, což neznamená zamezení možných investičních podpor, pokud jsou v souladu se schváleným programem. Řada firem se tak přirozeně stane součástí transformace regionu a prostředky OPST využije.

Existuje nějaká idea nejvyššího kontextu? Třeba, že z Ústeckého a části Karlovarského kraje bude síť rekreačních rybníků?

Samozřejmě, OPST není první aktivitou státu směřovanou do těchto regionů, byť je samozřejmě co do finanční alokace a vymezenosti největší. Strategie rozvoje těchto regionů jsou dlouholetým nástrojem v rámci koncepce RE:START pod MMR, kde se již mnoho let řeší a přizpůsobují potřebám jednotlivých regionů, a které mohou být odlišné, zejména co do použití konkrétních nástrojů. Využití území po těžbě k rekultivaci například na rekreační účel je jedním z mnoha dílčích záměrů v rámci strategie, nikoliv však jediný.

Mimo jiné se předpokládá rekvalifikace lidí na nejnižším stupni vzdělání o jednu až dvě úrovně. Nemáte z toho obavy? Máme v Česku tolik učitelů či koučů na podnikání?

Operační program poběží několik let, stejně tak projekty. Lidé se budou vzdělávat a rekvalifikovat postupně, nebude to jedna velká nárazová akce. A bude to také úkol pro předkladatele projektů. Pokud budou chtít podporu na rekvalifikace a vzdělávání, musejí samozřejmě doložit, že mají dostatečné lektorské kapacity.

Teď Severočeské doly ohlásily, že by chtěly těžit za těžební limity. To by kromě jiného zřejmě posunulo v části regionu i program Spravedlivá transformace.

Případné prolomení těžebních limitů by se rozhodovalo na vládní úrovni. Termíny Operačního programu Spravedlivá transformace jsou jasně dané, schválené vládou i Evropskou komisí. Česko se zavázalo k dosažení cílů Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, tyto cíle mají časové milníky a z nich vychází i tento operační program, který je pomáhá naplňovat. Takže nepovažuji za pravděpodobné, že by se program zásadně posouval.

K Modernizačnímu fondu. Aktuálně se řeší výroba tepla v JE Dukovany a podpora přes právě Modernizační fond. Jsou tyto fondy určené pro tak obrovské firmy?

Využití prostředků z Modernizačního fondu je velmi flexibilní, může žádat velké spektrum žadatelů, od fyzických osob přes obce po velké firmy. Rovněž je velká flexibilita i v možných projektech, od podpory rozvoje nízkouhlíkových technologií, po modernizaci energetických systémů včetně zvýšení energetické účinnosti.

Nebude chtít Evropská komise „být“ u projektů obřích firem?

Projekty administrujeme buď v rámci schválených schémat s posouzením pouze na národní úrovni, anebo do individuálního posouzení investice po věcné i finanční stránce vstupuje Evropská investiční banka a Evropská komise, což je případ i velkých nadregionálních investic. Flexibilita tohoto finančního nástroje je klíčová zejména v dnešní době, kdy se nám do Modernizačního fondu a jeho implementace promítají jak dopady energetické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině, tak i mimořádné příjmy s ohledem na ceny emisních povolenek.

Petr Vrabec