S rychle stárnoucí českou populací se dramaticky zvyšuje potřeba kvalitní sociální a zdravotní péče. Propojení dat ministerstev práce a sociálních věcí (MPSV) a zdravotnictví (MZ) umožňuje předem nastavit potřebné kapacity a připravit systém na zásadní změny.

„Zdravotní a sociální segment služeb mají stejný koncepční model a de facto i stejné datové zázemí a stejné modely, jak se sbírají data,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v Senátu na konferenci Spolupráce resortů MPSV a MZD ve službách efektivní prevence vážných nemocí, dostupnosti a kvality sociálně zdravotních služeb.

Konference Spolupráce resortů MPSV a MZD ve službách efektivní prevence vážných nemocí, dostupnosti a kvality sociálně zdravotních služeb. Foto: Senát ČR

Projekt propojení datových souborů obou resortů, který začal vznikat v roce 2022, představuje unikátní příležitost nejen pro poskytovatele obou typů služeb, ale především pro lepší mapování pohybu lidí v systému.

Otázky bez odpovědi a zásadní legislativní průlom

Přes rozsáhlou centralizaci dat ve zdravotnictví totiž donedávna nebylo možné najít odpovědi na klíčové otázky:

  • Kde jsou ošetřováni a léčeni pacienti s demencí?
  • Kolik vážně nemocných pacientů zůstává v domácím prostředí?
  • Jaká je predikce potřeb domácí péče a zdravotní péče v sociálních službách?
  •  Vracíme vůbec draze léčené pacienty do práce?

Zásadní obrat přinesla novela zákona č. 372/2011 Sb., která otevřela cestu k meziresortnímu sdílení dat. Díky tomu se projekt přenesl z roviny pilotních programů do praxe.

Demografická výzva

Podle Duška je propojení zdravotních a sociálních dat zásadní. „Do roku 2030 se v této zemi přibližně 2,5krát zvedne počet lidí ve věku 80+,“ upozornil. Spojená data dnes umožňují nejen sledovat zdravotní stav klientů v pobytových sociálních službách, ale také modelovat budoucí potřebu péče.

Pro představu: Dnes využívá pobytové sociální služby 98 tisíc klientů. V roce 2035 by jich při zachování současných trendů mohlo být až 140 tisíc. To by znamenalo navýšení kapacity ze současných 76 tisíc na více než 107 tisíc lůžek.

Mezi hlavní přínosy propojených databází ředitel ÚZIS řadí:

Mohlo by vás zajímat

Hyundai

1. Znalost nemocnosti a zdravotního stavu

Lze například sledovat vývoj počtu pacientů s těžkou demencí. Za uplynulých10 let jejich počet stoupl o více než 60 %. Nově je také možné analyzovat třeba výjezdy zdravotnické záchranné služby do pobytových zařízení. Data ukazují, zda jde o nezbytný zásah, nebo zda záchranáři suplují nedostatečnou ošetřovatelskou kapacitu. Tyto poznatky mohou přispět k lepší organizaci péče a cílenému posílení tam, kde je to opravdu potřeba.

2. Schopnost mapovat trajektorie pacienta

Díky nové možnosti mapování trajektorií pacientů v systému sociálních i zdravotních služeb se zrodily dva důležité projekty – Národní plán podpory paliativní péče a Národní geriatrický plán. „Bez propojení dat nejsme schopni dobře určit člověka, který je potenciálně geriatrickým pacientem. Vidíme například jeho polymorbiditu, ale nevidíme stupeň soběstačnosti nebo dlouhodobou ošetřovatelskou intenzivní péči,“ vysvětlil Dušek.

Propojení dat nově umožní také zhodnocení optimálních a neoptimálních postupů v závěru života:

Nově dostupné mapování trajektorií za péčí v závěru života. Zdroj: Prezentace L. Duška

3. Schopnost určit význam domácí a neformální péče

Stejně tak lze nově sledovat i rozsah domácí a neformální péče. Například u pacientů s Alzheimerovou nemocí ji blízcí zajišťují ze 45 % – nejde tedy o zanedbatelný počet. To podle Duška jasně ukazuje na obrovský, dosud málo viditelný význam rodinných pečujících.

4. Sledování dlouhodobých výsledků

Propojená data zároveň umožňují sledovat, zda se vysoce nákladná léčba vyplácí nejen z pohledu medicíny, ale i kvality života pacientů. „Umíme mapovat efekt léčebných intervencí a nákladné léčby v tom smyslu, zda se člověk vrací do plnohodnotného života. To tady předtím vůbec nebylo,“ uvedl Dušek.

Na příkladu pacientů ve věku 20-64 let po náhradě kolenního kloubu ředitel ÚZIS ukázal, že pracovní schopnost se u významné části obnovuje už rok po operaci. U pacientů s roztroušenou sklerózou pak propojené analýzy potvrdily, že 75 % z nich je při moderní centrové léčbě plně práceschopných.

Předpovědi pro regiony

Dalším krokem má být zpřístupnění získaných informací poskytovatelům a regionálním samosprávám formou otevřených dat.

„Umíme opravdu relativně přesně říct, s jistotou tak do roku 2035, jak bude vypadat populace nějaké obce s rozšířenou působností v demografické struktuře, jakou bude mít nemocnost, jaká bude prevalence vážných nemocí a kolik tam bude lidí, kteří v důsledku toho budou ve vysokém stupni závislosti,“ podtrhl Dušek.