Stanjurovy růžové brýle. V rozpočtu na příští rok chybí 23 miliard na podporované zdroje energie

Deficit státního rozpočtu ve výši 250 miliardy korun v příštím roce je jen fikce. Ministerstvo financí vedené ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) totiž ignoruje skutečnou výši provozních dotací pro obnovitelné zdroje a moderní teplárny. V návrhu státního rozpočtu na tuto oblast vyčlenilo pouhých 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu varuje, že skutečné náklady budou skoro čtyřikrát tak vysoké. Dohody mezi ministerstvy se zatím nepodařilo dosáhnout.

Podle odhadu Energetického regulačního úřadu, který převzalo ministerstvo průmyslu a obchodu, dosáhnou vícenáklady spojené s podporovanými zdroji energie (POZE) v příštím roce rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun, něco málo se vybere na zárukách původu. K zaplacení tedy zůstane účet na 31,2 miliardy korun, uvádí se v návrhu „Stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2025,“ který ministerstvo průmyslu předložilo vládě.

Vícenáklady na POZE v příštím roce budou výrazně vyšší než odhad nákladů za letošní rok (36,8 miliardy korun) i kterýkoli z předchozích roků. Čím je to způsobeno? Ministerstvo průmyslu upozorňuje na výrazný pokles velkoobchodních cen elektřiny oproti rokům 2022 a 2023, který se projevuje hlavně na spotovém (krátkodobém) trhu. V příštím roce navíc v celkovém vyúčtování přibude nově zavedené provozní dotování moderních teplárenských zdrojů a ve větší míře také podpora pro biometan.

Odhad nákladů na podporované zdroje energie

Ministerstvo financí však na tyto argumenty neslyší a doslova se „zabejčilo“. V příštím roce chce ze státní kasy uvolnit na dotování POZE pouhých 8,5 miliardy korun. Nikdo netuší, kdo uhradí chybějících 22,7 miliardy korun. Příspěvek na POZE, který hradí spotřebitelé elektřiny, je zákonem zastropován na hodnotě 495 korun za megawatthodinu (599 korun včetně DPH). Zvýšení tohoto poplatku, už tak dost vysokého, by lidé „vyúčtovali“ vládním stranám ve sněmovních volbách, které se budou konat za rok.

Spor o financování POZE měla ve středu 25. září rozhodnout vláda, avšak ministři k dohodě nedospěli. „V návrhu rozpočtu se nic nezměnilo od konce srpna do dnešního dne. Já dlouhodobě říkám, že naší snahou je snížit celkový objem plateb za obnovitelné zdroje. Je třeba říct, že domácnosti už léta platí zákonný strop. Stejně tak platí všechny firmy, které jsou na nízkém napětí. Debatu vedeme o firmách, které jsou připojeny na vysoké nebo velmi vysokém napětí. Ta debata je podobná jako vloni a bude probíhat i v příštích týdnech a měsících,“ uvedl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ministerstvo financí na dotaz Ekonomického deníku uvedlo, že pracuje spolu s resortem průmyslu a obchodu na tom, jak celkový objem plateb na POZE snížit. „Pokud by se řešení nalézt podařilo, mohla by být šance v příštím roce zachovat stávající platby jako letos a od roku 2026 by mohly platby dokonce klesnout. Nejde tedy o opatření pro jeden rok a rozpočet, ale i pro ty budoucí,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.

Podporované zdroje energie: výše vyplacených dotací

Jenže realita je taková, že snížení objemu plateb obnovitelným zdrojům je v praxi málo reálné (pokud nevyletí znovu tržní ceny elektřiny do extrémních hodnot jako v létě roku 2022, což loni snížilo objem provozních dotací na 25,3 miliardy korun). Například vlastníci větrných a solárních elektráren nebo bioplynových stanic mají nárok na provozní podporu po dobu dvaceti let ze zákona.

Zavedení „solární daně“ ve výši až 20 procent z provozní dotace sice v minulosti státu prošlo, ale další seškrtání plateb za POZE by už mohlo mít na majitele elektráren rdousící efekt. Ti by podali na stát žalobu a nejspíš by vysoudili tučné odškodnění za způsobenou újmu. Nemluvě o zhoršení pověsti České republiky u domácích i zahraničních investorů, a to v době, kdy se s požehnáním vlády po letech útlumu znovu rozjíždí výstavba solárních i větrných elektráren.

David Tramba