Vláda dnes rozhodla o navýšení příspěvku ze státního rozpočtu na podporované zdroje energie (POZE) o 20 miliard na celkových 28,5 miliardy korun. Příjemcem peněz bude státem vlastněná společnost OTE, která je následně rozděluje mezi podniky, které vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo ve vysoce účinných teplárnách. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou tak ustupuje ze svých nerealistických očekávání v otázce redukce dotací na POZE.
Ministr Stanjura po dnešním jednání koaliční vlády řekl, že navýšení plateb o 20 miliard nezhorší letošní deficit státního rozpočtu. Celkem 14 miliard korun jeho ministerstvo vezme z nespotřebovaných výdajů loňského roku a šest miliard z rozpočtové rezervy. „Není tím ohrožena výše deficitu 231 miliard korun plus 10 miliard na nápravu škod po povodních,“ zdůraznil Zbyněk Stanjura (ODS) a upozornil na příznivý vývoj rozpočtu v prvních dvou měsících tohoto roku. Letošní výdaje v jednotlivých kapitolách se tedy (aspoň zatím) krátit nebudou.
Ministerstvo financí loni v září v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 uvedlo, že na úhradu provozních dotací pro obnovitelné zdroje a moderní teplárny vyčlení pouze 8,5 miliardy korun. Stalo se tak navzdory varování ministerstva průmyslu a obchodu, že skutečné náklady budou okolo 30 miliard korun. Tento nezodpovědný přístup ministerstva financí kritizovala třeba i Národní rozpočtová rada.
Podle loňského odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE v tomto roce rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun, něco málo se vybere na zárukách původu. K zaplacení měl tedy zůstat účet na 31,2 miliardy korun. Vzhledem k následnému růstu cen elektřiny se odhad letošních nákladů na financování POZE o několik miliard korun snížil.
Mohlo by vás zajímat
Miliardové úspory si Stanjura slibuje od kontrol ziskovosti
Zbyněk Stanjura se pokusil náklady na financování obnovitelných zdrojů snížit s pomocí přílepků k loňské novele energetického zákona „Lex OZE 3“. Tato úprava zavádí přísné individuální kontroly ziskovosti fotovoltaických elektráren o výkonu nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Novelu se však nepodařilo včas schválit, mimo jiné kvůli nesouhlasu senátorů. Poslanecká sněmovna definitivně schválila svou verzi včetně „Stanjurových přílepků“ teprve před dvěma týdny. Krátce poté následoval podpis prezidenta Petra Pavla.
Novela Lex OZE 3 bude účinná od začátku července. Poté začne stát kontrolovat návratnost investic do elektráren z doby solárního boomu a krátit platby v případech, kdy investor už vydělal dost. První úspory pro státní rozpočet jsou tak možné až v roce 2026, jejich rozsah zůstává neodhadnutelný. První investoři do fotovoltaiky už dali najevo, že se budou bránit s pomocí soudních sporů a arbitráží.
Ministr Stanjura přesto věří, že kontroly do budoucna úspory zajistí. „Ten zákon nesměřoval jen k roku 2025, směřoval až k roku 2030, ta úspora se může projevit i v dalších rozpočtech,“ řekl Stanjura před dnešním jednáním kabinetu.
