Navržený státní rozpočet se schodkem 286 miliard korun je i přes vysoké výdaje na obranu úsporný a realistický. Tak ho v Poslanecké sněmovně obhajoval ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že investice do obranyschopnosti Česka jsou strategickou nutností. I přes dramatické navyšování výdajů na armádu se vládě podle Stanjury daří snižovat celkové schodky.
Klíčovým krokem ke konsolidaci veřejných financí byl podle Stanjury konsolidační balíček. I díky němu se Česko dostalo pod maastrichtská kritéria. Deficit veřejných financí loni dosáhl mínus 2 procenta HDP, letos klesne na mínus 1,9 procenta. Schodek se snižuje i přesto, že vláda musela dramaticky zvýšit výdaje na obranu země.
Stanjura to srovnal s předchozími vládami. „Kdybychom rozpočtovali jako za vlády Bohuslava Sobotky, to bylo 1 procento HDP v průměru, nebo za vlády Andreje Babiše, to bylo 1,35 procenta. Každý si může spočítat, o kolik by byly schodky nižší. Investice do obranyschopnosti, odolnosti České republiky byly a jsou namístě,“ uvedl ministr. Zahraniční kolegy zajímá pouze procentuální zadlužení vůči HDP. Podle Stanjury je to správný ukazatel, který srovnává fiskální úsilí vlád. Kromě obrany se vláda intenzivně soustředila i na zajištění energetické bezpečnosti.
Obrana jako priorita s nejasným výkladem
Hlavní prioritou, kterou vláda do návrhu rozpočtu prosadila, je obrana a bezpečnost obyvatelstva. Na obranu směřuje 2,35 procenta HDP. Stanjura připomněl, že část peněz míří i mimo rozpočet ministerstva obrany.
Veřejný prostor často zpochybňuje reálnost započítávání výdajů na infrastrukturu do obranných výdajů. Stanjura ale na tento rozpor upozornil: „Současně čteme vyjádření analytiků z NATO: nemáme komunikace, po kterých by se vojenská technika dostala na východní křídlo NATO.“ Tyto dva názory si podle něj protiřečí. Ministr argumentoval, že mnohé jiné členské státy NATO považují výdaje na dopravní infrastrukturu, která propojuje členské země, za normální součást obranných výdajů. Česká vláda to proto musí prosadit a obhájit.
Mohlo by vás zajímat
„Výdaje na bezpečnost státu a právní ochranu rostou. Logicky, když zvyšujeme výdaje na obranu vůči HDP, tak celkový objem výdajů na obranu a vnitřní bezpečnost roste na rekordních 13,6 procenta všech výdajů. Za minulé vlády to bylo 9,4, 9,3 a za nás to pak rostlo z 9,9 na 11,5, 12 a 13,6 procenta,“ argumentoval Stanjura.
Na výdajích na obranu státu se podle Stanjury podílí celkem 12 kapitol. „Je to širší pojem než výdaje ministerstva obrany. Ty jsou samozřejmě dominantní, kdy z roku na rok se zvyšují výdaje samotného ministerstva obrany o 21 miliard korun. Ano, je tam ta částka dopravní infrastrukturu, ale věřím tomu, že to bude dělat i nová vláda. Je v zájmu České republiky, aby se některé výdaje na infrastrukturu započítávaly do obranných výdajů. „Dělají to i jiné členské státy, ale všichni si to hlídají, svoji metodiku,“ doplnil.
Velká část výdajů jde na platy
Při svém projevu zmínil i položky, které se týkají platů. „Významná částka výdajů státního rozpočtu se týká výdajů na platy a ostatní mzdové výdaje. Když se podíváme, jak to vlastně vychází, tak v tom našem návrhu rozpočtu roste objem platů o 7,8 %, přitom počet míst roste o 0,2 procentního bodu, a to zejména v rezortu školství, co se týče pedagogů, v rezortu obrany, co se týče počtu vojáků, a v rezortu ministerstva vnitra, co se týče hasičů a policistů. Naopak počet úředních míst klesá o 700. Některá navýšení platů jsou ze zákona, některá jsou rozhodnutím vlády, ale 7,8 %, když říkám, že celkový objem růstu platů a mezd má být zhruba 6 %, tak je vidět, že je to nadprůměrné v rámci českého hospodářství a české ekonomiky,“ řekl dále Stanjura.
Nárůst představuje podle Stanjury například v regionálním školství plus 1200 míst, u příslušníků a vojáků 920 míst. , zákoník práce 142 míst, a pak jsou úředníci v režimu zákona o státní službě minus 770 a zaměstnanci příspěvkových organizací minus 466. Takže není pravda, že roste počet úředníků, naopak klesá, uvedl v projevu.
„My předáváme zemi v okamžiku, kdy počet úředníků je nižší než počet úředníků, které jsme převzali v roce 2021. Na straně 34 máte podrobný graf, který říká, jak je to rozčleněné nejen u úředníků, ale i u všech ostatních, kteří jsou placeni prostřednictvím státního rozpočtu. Logicky největší díl mají učitelé v regionálním školství, je to asi 110 miliard, ostatní zaměstnanci v normálním školství 25 miliard, příslušníci bezpečnostních sborů 48 miliard, obrana 20 miliard, pak je tam policie, celníci a ostatní,“ pokračoval Stanjura.
Proč je schodek vyšší než limit
Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 286 miliard korun. Ministr zdůraznil, že rozpočet je realistický, úsporný a odpovídá všem zákonným předpisům. Vláda se musela řídit zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ten stanovuje maximální schodek na 237 miliard korun. Stanjura vysvětlil, že zbytek nad částku 237 miliard tvoří takzvané mimořádné položky.
„Do limitu se podle zákona nepočítají následující dvě věci. První je výdaj na obranu nad 2 procenta HDP, který představuje 30 miliard korun a jde do investic v dopravě, zprovoznění silnic na vojenské konvoje, které NATO započítává jako obranné výdaje. Tuto výjimku, která zvyšuje transparentnost obranných snah, schválilo i hnutí ANO v minulém volebním období. Druhý rozdíl představuje půjčka na dostavbu Dukovan, která dosahuje 18,3 miliardy korun. Půjčky se do limitu nepočítají, protože to vychází z metodiky Eurostatu a Českého statistického úřadu. Schodek 286 miliard tak odpovídá součtu zákonného limitu a těchto mimořádných položek,“ uvedl ministr financí.
Investice do Dukovan a provizorium
Stanjura se pak u Dukovan zastavil. Stát poskytne na výstavbu bezúročnou půjčku po dobu výstavby. Konstrukce projektu, kterou vláda zdědila, má zajistit, že elektrická energie z nových bloků bude konkurenceschopná a dostupná. Dukovany II začnou splácet půjčku i s úrokem, který bude vyšší než úrok, za který si půjčuje stát.
Ministr zároveň reagoval na kritiky ohledně možného rozpočtového provizoria. Uvedl, že rozpočtové provizorium nepředstavuje žádný problém. Vláda, která chce šetřit, ho vlastně přivítá. Provizorium nutí vládu držet se výdajů loňského roku. „Není pravda, že se nemůže investovat. Není pravda, že není na důchody,“ reagoval na strašení a zdůraznil, že Národní rozpočtová rada potvrdila realistické nastavení rozpočtu.
