INZERCE

Zatím největší bateriové úložiště v Česku vyrostlo v areálu Elektrárny Tušimice. Zdroj: ČEZ

Velké baterie ve výboru neprošly, poslanci se strašili druhým solárním boomem

Velkokapacitní baterie pro ukládání energie rostou ve světě jako houby po dešti a stále více zemí objevuje výhody, které přinášejí při stabilizaci elektrické sítě či při optimalizaci spotřeby velkých odběratelů energie. Jenže v České republice tato technologie narazila na nepřející postoj poslanců hospodářského výboru. Podíl na tom má i vlivná teplárenská lobby.

Nejprve to vypadalo nadějně. Příslušné úpravy, které by uzákonily podmínky pro podnikání v oboru ukládání energie, navrhlo do aktuální novely energetického zákona přidat devět poslanců napříč politickým spektrem. Převažují mezi nimi zástupci demokratické opozice v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), ale zařadili se mezi ně také dva poslanci hnutí ANO: Patrik Nacher a Roman Kubíček. Příslušný návrh získal podporu Energetického regulačního úřadu i správce přenosové soustavy ČEPS, ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo neutrální stanovisko.

Rozvoj bateriových úložišť si však nepřejí někteří zástupci tradiční energetiky založené na uhlí. Ti dnes podpůrné služby pro ČEPS zajišťují a nechtějí o zakázky přijít. Předseda poslaneckého podvýboru pro energetiku Pavel Pustějovský (ANO) přišel s alternativním návrhem novely, která by výstavbu a provoz samostatných úložišť energie v praxi zkomplikovala. Ta by mohla vznikat jen jako „módní doplněk“ v areálu velkých elektráren a tepláren. Pustějovského pozměňovací návrh totiž neobsahoval zavedení licence na akumulaci energie.

Jednání hospodářského výboru se ve středu 17. února změnilo v bitevní pole, na kterém padaly i podpásové údery. Poslanec Leo Luzar (KSČM) s odkazem na informace od Teplárenského sdružení ČR varoval před „baterkovými barony“ a opakováním „solárního tunelu“. Na jeho slova pro Ekonomický deník reagoval předseda oborového sdružení AKU-BAT CZ Jan Fousek. „Byl jsem šokován vystoupením komunistického poslance Luzara, který opakoval mnohokrát vyvrácené lži o bateriovém tunelu. Návrh pouze zaváděl licenci na akumulaci energie, žádné dotace rozhodně nezavádí,“ říká Fousek.

Poslanec Roman Kubíček (ANO), který společný nadstranický návrh podepsal, svou podporu stáhl s odůvodněním, že by se „nerad podílel na něčem, co připomíná solární boom.“ Také on prý procitl po rozhovoru se zástupci Teplárenského sdružení ČR. Na zvýšenou aktivitu zástupců teplárenské lobby Jiřího Feista a Martina Hájka v kuloárech sněmovny upozornili Ekonomický deník také další pozorovatelé dění.

René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Foto: MPO

Zdrženlivě se k poslanecké kreativitě postavilo ministerstvo průmyslu a obchodu zastoupené náměstkem René Nedělou. Náměstek upozornil na slabá místa obou návrhů. Takzvaný Jurečkův návrh podle Nedělova vyjádření promíjel investorům do velkých baterií platby za obnovitelné zdroje, což by vytvářelo nerovnost na trhu. Slabinou Pustějovského návrhu bylo zablokování samostatných úložišť energie. Oba poslanci nakonec své materiály stáhli. Marian Jurečka přislíbil, že svou verzi společně s ministerstvem průmyslu upraví a předloží ji znovu.

Nejistota ohledně legislativního zakotvení bateriových úložišť je špatnou zprávou pro investory se zájmem o jejich pořízení. Baterie spojené s výrobnou elektřiny, jaká postavil ČEZ v areálu Elektrárny Tušimice nebo C-Energy Planá na Táborsku, mohou smysluplně fungovat již dnes. V horší pozici jsou společnosti E.ON Energie a Solar Global, které v roce 2017 investovaly do samostatně stojících úložišť energie. Ta se dodnes nacházejí v legislativním vakuu, což s sebou nese riziko znehodnocení investice. Další české společnosti raději investují do této technologie v zemích, které na rozdíl od Česka stavějí k akumulaci energie vstřícněji.

David Tramba