Aktuální situace v České poště je po finanční a provozní stránce podle pověřeného generálního ředitele Miroslava Štěpána stabilizovaná a podniku nehrozí momentálně úpadek. Nicméně to ani neznamená, že je pošta zdravým podnikem a nepotřebuje změny, jak vyplývá z detailního transformačního plánu, který má Ekonomický deník k dispozici. Jaké další kroky jsou nezbytné bude právě dnes vedení podniku představovat ve sněmovně, a to v rámci kulatého stolu pořádaného mistrem vnitra Vítem Rakušanem.
Detailním transformačním plánem ředitel podle svých slov naplňuje závazek, který na červnovém zasedání vlády při předkládání strategie za Českou poštu vyslovil – vytvořit prostřednictvím systému krizového řízení dostatečný časový prostor pro uvážené, sofistikované rozhodnutí o finální a detailní budoucnosti podniku. Podle něho je teď aktuální situace v České poště po finanční a provozní stránce stabilizovaná a podniku nehrozí úpadek, nicméně to neznamená, že se Česká pošta uzdravila a je připravena dlouhodobě v této organizační formě fungovat i nadále. A právě proto jsou nezbytné kroky, které navrhuje na více než sto stranách detailní transformační plán.
Česká pošta je podle pověřeného ředitele nadále „podnikem nemocným, který svoji aktuální existenci zajistil pomocí krizového řízení nákladů, snížením zaměstnanecké báze na nezbytnou úroveň v provozní, administrativní i manažerské linii, zastavením investiční a rozvojové činnosti a čerpáním dříve sjednaných komerčních úvěrových linek na maximální hranici“. Stabilizace podniku je podle projekce vývoje cash flow a krizového finančního plánu rámovaná tak koncem roku 2024. A do roku 2025, kdy začnou platit podmínky nové dlouhodobé poštovní licence, musí už podle něho Česká pošta vstoupit transformovaná.
Financování celého plánu je pak založené na několika vyjmenovaných investičních položkách, které by se měly do podniku vkládat postupně, a to formou takzvaného transformačního příspěvku. Česká pošta není podle ředitele je ale schopna porkýt sama a není ani reálné si na ně vypůjčit formou otevření nových standardních externích úvěrových linek. Jak tedy uvádí materiál, nároky budou vládě předkládány jednotlvě „s konkrétními business case“. Nebude nutné je tak hradit najednou, ale průběžně během let 2024–2026. V konkrétním vyjádření jde o investici ve výši zhruba tří miliard euro, jak už Ekonomický deník dříve zmínil.
S další redukcí pobočkové sítě se nepočítá
Celkový plán transformace je rozdělený do tří kapitol. V první se materiál zabývá samotnou transformací České pošty jako takové a vyčlenění balíkové logistiky do nové entity, společnosti Balíkovna, včetně finančního plánu pro příští rok a predikcí na dva další roky.
V této části se dále zabývá i úpravou legislativy, zejména Zákona o poštovních službách a samostatně řeší také problematiku IT a majetku. Materiál v tomto ohledu zdůrazňuje, že právě zastaralost IT systémů České pošty je překážkou jakéhokoliv moderního rozvoje podniku směrem k zásadní inovaci služeb a v komunikaci s klientem a zdůrazňuje, že nová společnost Balíkovna bude muset vstoupit do konkurenčního logistického prostředí s už s nově řešeným jednoduchým IT systémem. Dokument se výrazně zabývá dále i majetkem podniku. Tady konstatuje, že ten zbytný by se měl stát dalším finančním zdrojem pro dlouhodobé investice do modernizace poboček.
Ve své další části – Programu Česká pošta – se transformanční plán zaměřuje na hodnocení pobočkových sítí a určuje oblasti úspor i rozvojových aktivit. Věnuje se ale i listovním doručovatelům. Každopádně ale nepočítá už s další redukcí pobočkové sítě, prioritou je naopka další masivnější rozvoj projektu Pošta partner a smysluplné využití kapacity sítě v kontextu s objemem poptávaných služeb. Pobočková síť by v nejbližším horizontu měla tak poskytovat základní poštovní služby a být nástrojem a garantem státu v plnění legislativních poštovních povinností.
Zároveň by se ale měla více otevřít občanům v šíři poskytovaných služeb, jak zmiňuje dokument. Nejde jen o agendu veřejné správy, kterou vedení podniku už dříve zmínilo, ale i o nové komerční služby, třeba z oblastí financí. Otevřenost infrastruktury pobočkové sítě by pak měla být zárukou, že každý poskytovatel těchto služeb se bude moci v souladu s pravidly hospodářské soutěže do systému napojit. A zároveň by podle představ podniku tyto nové veřejné a vybrané komerční služby měly výrazně přispět k udržitelnosti a rozvoji venkova a „k edukaci a supportu těm občanům, kteří mají obavy se vstupem do digitálního světa“.
Materiál se v této části věnuje i síti listovních doručovatelů. Připomíná, že s ubývající hmotou zásilek a stále stejnou povinností, kdy držitel poštovní licence musí udržovat kapacitu tak, aby obešel každý den každou adresu, se jedná o nejztrátovější část České pošty. Potenciál, který tato kontaktní síť nabízí, by se měl být podle plánu překlopit do portfolia nových služeb asistenčního charakteru zejména ze sektoru veřejných služeb. V praxi by to tak znamenalo že se síť rozšíří o tzv. kontaktní specialisty se zaměřením na terénní obsluhu občanů, aniž by fyzicky museli docházet na pobočky. Například tedy v případě důchodů nebo žádostí o podporu.
Důraz na vyčlenění Balíkovny
Třetí program je určen Balíkovně, nově vzniklé akciové společnosti, která má jeden zásadní cíl: udržet si největší tržní podíl na trhu balíkových zásilek. Obsahuje proto analýzu a návrh komplexního budoucího business řešení, portfolia produktů, technologií a provozních systémů. Co dnes Balíkovnu brzdí v jejím rozvoji je totiž podle vedení podniku právě její spojení s Českou poštou, protože není schopna sama řešit její problémy.
Vyčlenění má pomoci vytěžit tržní potenciál z odvětví eCommerce a odstranit problematické spojení komerčních a státních služeb při identifikaci čisté náhrady za univerzální službu v rámci držení poštovní licence pro ČP. Podmínkou je vytvoření detailního obchodně – provozního modelu, který má zajistit kladné hospodaření bez státní podpory v běžném provozu nejpozději do konce přechodného období po rozdělení. Na základě takového modelu bude vybrána jedna z pravděpodobných variant: samostatně fungující Balíkovna bez nutnosti vstupu strategického investora, kterou tedy provozuje stát, vstup strategického partnera nebo úplný prodej Balíkovny.
Už dnes existuje v organizační struktuře České pošty od 1. 9. 2023 divize Balíkovny, do které jsou postupně převáděny agendy nutné k její existenci. Ta byla primárně založena na obchodní a marketingové platformě a postupně do ní budou začleňovány agendy provozní. Cílem podle plánu je, aby divize byla v roce 2024 komplexní a její vyčlenění a přeměna do nové samostatné právní formy prostřednictvím transformačního zákona bylo co nejjednodušší.
Dvě možnosti financování
Z materiálu podle vedení ČP vyplývá, že pro zbývající část roku 2023 a pro rok 2024, tedy pro období držení stávající poštovní licence Česká pošta disponuje finančním rozpočtem zajišťujícím poštovní provoz bez nesystémových požadavků na státní rozpočet. Podmínkou je ale nejen pokračující implementace vlivů krizového řízení z roku 2023, ale i přijetí nových zásadních fiskálních opatření pro rok 2024. Tím se míní například vyrovnání odměny za roznos důchodů na úroveň souvisejících nákladů.
S výhledem na rok 2025 musí nejen Česká pošta, ale i stát, řešit, jakým způsobem bude probíhat financování státního podniku dále. Zda bude v roce 2024 fungovat na úrovni provozního financování s rizikem, že v roce 2025 bude nutno znovu řešit problémy s financováním provozu až ve výši zmíněných tří miliard korun, nebo už stabilizovaný provozní rozpočet rozšířit o konkrétní transformační aktivity s detailními investičními záměry, které umožní vytvořit finanční stabilitu a udržitelný koncept provozuschopnosti pro období nové poštovní licence v letech 2025–2030. A jak dokument zmiňuje, přijetí systému průběžného financování transformačních aktivit umožní naplnění podstaty strategického plánu předloženého na červnovém zasedání vlády.
Jak vypývá z dokumentu, aktuální finanční plán pro rok následují a další dva vychází z níže uvedených čísel:
Takto pak vypadá zisk před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA), nebo-li indikátor, který ukazuje provozní výkonnost společnosti. Jde o hrubý provozní zisk a zde jde pro období 2023-2026:
| Ukazatel v mld. Kč | Očekávaný výsledek 2023 | FP 2024 | Predikce 2025 | Predikce 2026 |
| Tržby | 18,2 | 17,6 | 17,3 | 17,1 |
| Přímé náklady | -1,3 | -1,3 | -1,2 | -1,2 |
| Hrubá marže | 16,9 | 16,3 | 16,0 | 15,9 |
| Provozní náklady | -17,2 | -16,1 | -17,0 | -17,2 |
| EBITDA | -0,3 | 0,1 | -1,0 | -1,4 |
Dokument zmiňuje, že z vývoje hodnot vyplývá, že po pominutí neopakovatelných příležitostí pozitivně ovlivňující rok 2024, dojde k pouhému oddálení rizik provozní udržitelnosti na období 2025 a 2026. „Jejichž řešením je vynaložení jednotek miliard korun na sanaci provozního financování, nebo extrémní redukce poštovní infrastruktury a snížení kvality a rozsahu základních poštovních služeb. Na základě zkušeností s optimalizací pošt v městské zástavbě v roce 2023, kdy veřejností, samosprávou a politickou reprezentací bylo silně rozporováno rušení 300 poboček, není další redukce ze strany České pošty v plánu. Zároveň Česká pošta nechce využít dodatečných prostředků daňových poplatníků na problémy s provozním financováním,“ uvádí.
Pokud se tak podíváme na nejbližší období, tedy příští rok, pak tady plán zmiňuje v zásadě dvě možnosti financování. Jednak pouze provozní, kdy scénář vychází z předpokladu pokračování takzvaného krizového řízení i v roce 2024, kdy je cílem pouhá provozní udržitelnost do konce období držení poštovní licence. Takový scénář je, jak zmiňuje plán, realizovatelný jen za podmínky omezených investic do prorůstových aktivit. Jeho přínosem je především jeho provozní udržitelnost v nejbližším roce a nulové nároky na státní rozpočet. Rizikem naopak pokračující podinvestovanost v roce 2024 a chybějící hotovost na provozní udržitelnost ČP v roce 2025, což představuje hrozbu požadavku nesystémového řešení na straně státního rozpočtu.
Druhý scénář je rozšířený o transformační financování a vychází z předpokladu aktivování prorůstových aktivit a transformačních kroků s výnosy v budoucích letech. To sebou nese ale nutnost získat prostředky pro investice z externích zdrojů a zároveň podporu pro transformační kroky ze strany státu na úrovni legislativní i finanční.
Jednoznačným přínosem v tomto případě je vytvoření moderního modelu fungování ČP pro nové období držení poštovní licence založeném na spravedlivém přístupu výpočtu kompenzace vycházejícího z principu oddělení komerčních služeb z České pošty do samostatného podniku. A druhým je i to, že se připraví komerční subjekt Balíkovna pro vstup strategického investora, což znamená i rychlou návratnost vložených investic. Rizikem je naopak zátěž na finanční zdroje v roce 2024 do prorůstových aktivit s přínosem v letech 2025–2026 a nezbytně nutné náklady související s transformací.
Monika Ginterová
