Mezi cíli Evropské unie jako je zelená tranzice a konkurenceschopnost musí být synergie a daleko větší balanc. Určitě bude také nutné přehodnotit celý přístup ke Green Dealu jako takovému, na Eurodebatě Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem „Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi“ to uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj a kandidát hnutí STAN do Evropského parlamentu Radim Sršeň.
Cesta, kterou si Evropská unie z hlediska tranzice klade, nemusí být podle něj tak krátká, jak si unie představuje. „My ten balanc neumíme úplně najít. Vždycky je to na jednu nebo na druhou stranu,“ upozornil Sršeň. Velkou roli sehraje i výsledek nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. „Doufám, že vyhraje zdravý rozum a Evropu posílíme ve všech stránkách i do budoucna,“ zmínil.
Důležité bude podle něj se zaměřit na větší provázanost vědy a výzkumu, byznysu a soukromé a veřejné sféry. Potenciál Sršeň vidí například ve zkracování dodavatelských řetězců, příkladem může být i evropský projekt na podporu lokálních potravin Farm to Fork v českém v překladu „Od vidlí po vidličku“. Zároveň se Evropská unie podle něj potýká s velkou „přeregulovaností“. Přesto podle něj, ať už je ve světě kdekoliv, platí Evropa jako značka. A to i v Číně. Evropa zároveň podle Sršně ve světě funguje jako normotvůrce.
Odcházení evropského průmyslu
V eurodebatě se v souvislosti s udržením evropské konkurenceschopnosti probíralo i téma Antverpské deklarace, která vzešla z letošního únorového setkání více než 70 výkonných ředitelů velkých průmyslových skupin a zástupců asociací zejména z chemického průmyslu i dalších energeticky náročných průmyslových odvětví z Evropské unie. V současnosti se k ní připojilo přes tisíc organizací z 25 různých sektorů, sedm set společností a 267 asociací.
Jedním z prvních signatářů výzvy byl v České republice i Svaz průmyslu a dopravy České republiky, uvedl to ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek. Signatáři deklarace chtějí na roveň Green Dealu postavit i Industrial Deal (Evropskou průmyslovou dohodu). Podle Čížka to ale neznamená, že by byli proti Green Dealu. Jde jim o to, aby nedocházelo ke snižování konkurenceschopnosti evropských firem a odcházení průmyslu.
„Potřebujeme spíš vytvořit podmínky, abychom tady měli investice, nikoliv další regulace,“ poznamenal. Nikdo také podle něj nezpochybňuje nastavené cíle, ke kterým jsme se už zavázali. Pokud se stanovují další striktní nové cíle, je pro to podle Čížka potřeba vytvořit podmínky a zjistit, co by znamenaly pro průmysl. „Evropa má vytvářet takové podmínky, aby tady firmy zůstávaly,“ sdělil.
Podle Čížka je důležité zajištění a využití zdrojů, které Evropa má, a to od surovin po základní průmysl. „Slovo konkurenceschopnost všichni rádi používají, ale velmi často v legislativních finálních návrzích není úplně prioritní,“ poznamenal Čížek.
To, že potřebujeme, aby zde firmy zůstávaly, si myslí také ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Slovo konkurenceschopnost by se podle něj mělo skloňovat v úkolech nové Evropské komise výrazně před všemi ostatními. Pro ICT průmysl je to podle Hanzala i otázka regulací. Digitální sektor se aktuálně podle něj musí vypořádat s regulačním tsunami, jako je nařízení o umělé inteligenci AI Act, Data Act nebo zákon o kybernetické odolnosti (EU Cyber Resilience Act), který má v rámci nových evropských pravidel pro kybernetickou bezpečnost zajistit bezpečnější hardware a software. Jako protipól uvedl zmínil Hanzal Dubaj, kam míří řada „starupistů“. „My prostě potřebujeme, aby u nás firmy zůstaly, a když už se mají prodat, tak aspoň ať tady zůstanou co nejdéle a rostou tady,“ poznamenal.
Mohlo by vás zajímat
Evropská zelená tranzice je podle Hanzala digitální a pomocí digitálních řešení je ji také možné podporovat. Stejně tak ale přesahuje také do bezpečnosti. „Každá solární elektrárna má v sobě čínský software, ale kdyby nedej bože přestal fungovat, tak jsme bez solárních elektráren,“ upozornil Hanzal.
Regulace dopadnou salámovou metodou na všechny
Byrokracie a regulace se řeší podle místopředsedy dozorčí rady Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Jiřího Kvíze na každém setkání představenstva asociace. Oboje totiž podle něj dopadá postupně salámovou metodou od velkých podniků, po ty střední a malé. „Se stoupající tendencí jak k regulaci, tak k byrokracii se střílíme do nohy a konkurenceschopnost si extrémně snižujeme,“ uvedl.
Dodal, že pokud podniky podle něj budou chtít svědomitě dodržovat všechny regulace a podmínky, které jsou na ně kladeny, tak to mohou zavřít. „Budou kličkovat jako zajíc na poli mezi tím, co je skutečně nezbytné dodržovat, co méně a co vůbec.“ Firma o dvaceti lidech podle něj nebude schopná zaplatit další tři, kteří by dohlíželi na všechny podmínky, co se na ně mají vztahovat.
Za farmaceutický průmysl vystupoval v eurodebatě manažer pro vnější vztahy Zentiva Group Tomáš Pala. Cestu nevidí v dotacích, ale inovacích. Europoslanci nebo Evropský parlament podle něj přemýšlí často tak, že strategické suroviny, do kterých spadají účinné látky, vyřešíme tak, že budeme evropský průmysl dotovat. To ale podle něj nebude fungovat. Například Čína dnes podle Paly vyrábí účinnou látku o 20 procent levněji, než Indie, která přitom svůj průmysl dotuje, a minimálně o 60 procent levněji než my. Evropě se ji nepodaří nikdy předstihnout, pokud by nezačala dotovat úplně vše od energií přes lidi.
„Jediná cesta, jak to vyřešit, jsou technologické inovace. Nevím, jestli to platí pro všechny průmysly, ale budu předpokládat, že ano. My musíme udělat stejnou věc, ale technologicky úplně jinak. V našem případě musíme reformulovat lék tak, aby nakonec měl stejnou účinnost, musíme ho ale udělat na jiných strojích a musíme ho udělat jinými metodami, aby byly levnější,“ uvedl Pala. Nikdy podle něj totiž nebudeme mít levnější zaměstnance nebo levnější energie. Podpořit by se tak mělo podle Paly zejména prostředí, to souvisí s vývojem, nápady nebo například i malými a středními podniky.
Tereza Čapková
