Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřejnil výsledky šetření cen pěti základních potravin. Výsledek bude na horké hlavy, volající po regulaci cen či marží, působit jako studená sprcha. Podle vyjádření předsedy ÚOHS Petra Mlsny šetření u vybraných komodit neodhalilo selhávání hospodářské soutěže, dohody o cenách ani dominantní postavení jednoho hráče.
Antimonopolní úřad se zaměřil na vývoj cen mléka, másla, kuřecího masa, vajec a pšeničné mouky. Vzhledem ke společenské závažnosti této oblasti proběhlo sektorové šetření ve zkrácené lhůtě. Podle slov Petra Mlsny „nebylo zjištěno nepřiměřené navyšování obchodní přirážky v jedné části řetězce“ a většinu cenového nárůstu v posledních třech letech lze vysvětlit objektivními faktory. Tedy zdražením energií, hnojiv či krmných směsí a také tlakem na zvyšování mezd v zemědělství, potravinářství i obchodních řetězcích.
Případné zavedení cenové regulace by tak bylo podle Petra Mlsny kontraproduktivní a situaci na trhu by nezlepšilo. Jako odstrašující případ zmínil Maďarsko, které k cenové regulaci přistoupilo. Výsledkem je ještě vyšší růst cen potravin než v České republice. Ta podle jeho slov patří, co se týká zdražování potravin, k evropskému průměru. Navíc se ukazuje, že v posledních měsících začaly ceny některých potravin pomalu klesat.
Neznamená to, že by bylo vše ideální. Místopředseda ÚOHS Petr Solský ve svém vystoupení zmínil růst hrubých marží obchodních řetězců. Ten se v období od března 2020 do února 2023 projevil třeba u hladké mouky (z 2,79 na 4,19 koruny za kilogram), chlazených celých kuřat (z 10 na 16 korun) či vajec (z 0,40 na 0,94 koruny za kus, bez DPH). V procentním vyjádření se však hrubé marže obchodníků nezvýšily.
Úřad se v rámci zkráceného sektorového šetření, které zahájil letos v únoru, zaměřil na možná porušení zákona, tedy na možné zneužití dominantního postavení či uzavření zakázaných dohod a současně jeho cílem bylo analyzovat strukturu jednotlivých trhů a dodavatelského řetězce. ÚOHS v rámci šetření oslovil s žádostmi o podklady a informace téměř 200 firem působících na jednotlivých úrovních dodavatelského řetězce a také 14 profesních a oborových sdružení.
Co se týká problému rostoucích spotřebitelských cen, nelze na základě shromážděných dat podle ÚOHS uvést zcela přesvědčivý závěr, že by za razantní zdražování v posledních letech mohl jeden konkrétní článek dodavatelského řetězce. Tady si můžeme připomenout vyhrocené mediální přestřelky mezi zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků o to, kdo zdražení způsobil; nepříliš šťastně se do nich zapojili třeba ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) či prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Zjištění antimonopolního úřadu potvrdilo dřívější závěry z uskutečněných šetření podnětů týkajících se maloobchodního prodeje potravin, která neodhalila protisoutěžní jednání. Naopak – v řadě případů prokázala, že v maloobchodě s potravinami panuje silná konkurence mezi jednotlivými řetězci. Ani v žádném evropském státě se nepotvrdilo, že by ke zvýšení cen potravin o desítky procent došlo v důsledku protisoutěžního jednání.
(rov)
