Definitivní schválení studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha v Centrální komisi ministerstva dopravy očekává Správa železnic v lednu příštího roku. Na akci Konference Železniční dopravní cesta 2024 to uvedl náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb. Připomněl, že se v rámci modernizace uzlu počítá s přesunem regionální dopravy „pod zem“, a to ve dvou trasách. Studie v hlavním městě zohledňuje i zavedení vysokorychlostních tratí.
Výbor studie proveditelnosti k Železničnímu uzlu Praha, ve kterém je zastoupená Správa železnic, ministerstvo dopravy i představitelé hlavního města, se v říjnu ze tří možných variant přiklonil k takzvané variantě N2, ale s doplněním zastávek Florenc a Karlovo náměstí. Vznikla tak úplně nová varianta s názvem N2FK. Ta počítá s tím, že pro příměstskou dopravu budou v podzemí metropole postaveny dvě samostatné železniční tratě. Propojí stanici Praha-Vršovice s Negrelliho viaduktem a stanici Praha-Smíchov s Prahou-Libní.
Tratě se budou zároveň mimoúrovňově křížit v podzemí nedaleko hlavního nádraží. Jak Ekonomický deník informoval v minulosti, investiční náročnost všech tří původních variant se pohybuje okolo hodnoty 200 miliard korun.
Nejezchleb na konferenci zmínil v souvislosti s modernizací pražského železničního uzlu také stavbu takzvaného Libeňského přesmyku, jde o křížení tratí u libeňského nádraží, který má ulevit přetíženým tratím v hlavním městě. Stavbu prosazuje Středočeský kraj a organizátoři dopravy Ropid s IDSK. Podle Nejezchleba je stavba důležitá zejména z hlediska nákladní dopravy. „Těžko bojujeme, máme napadeno územko (územní rozhodnutí pozn. red.), ale věříme, že se to nějak pohne, protože tato stavba je zcela nezbytná i ve vztahu k celkové koncepci dopravy v pražském železničním uzlu,“ konstatoval Nejezchleb.
Shrnul i další stavby, které už jsou v rámci pražského uzlu v procesu, jde o dokončený Branický most, postupující modernizace Masarykova nádraží a smíchovského nádraží či modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště. Mezi chystané významné stavby patří podle Nejzchleba i Vyšehradský most. „Samozřejmě nekonečný příběh z hlediska památkové ochrany. Snažíme se postupovat vpřed, ale ten postup není příliš rychlý a je poplatný okolí,“ zmínil.
Správa železnic podle Nejezchleba pracuje také na spojení Praha, Kladno a Letiště Václava Havla, dokončuje se stavba Kladno-Ostrovec, připravená je stavba mezi Ruzyní a Kladnem, tam je v současnosti spuštěný tendr na zhotovitele, nabídky je možné podávat do 3. prosince. „Věříme, že to dobře dopadne a že se podaří podepsat v jarních měsících příštího roku smlouvu,“ podotkl Nejezchleb. Z hlediska přípravy je podle něj přichystán i úsek Výstaviště – Dejvice.
Samostatnou kapitolou pak jsou projekty, které by měly být financovány formou PPP projektu. Jde o modernizaci trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha. „Ve velmi krátké době vypíšeme tendr na výběr koncesionáře,“ uvedl Nejezchleb. Ten by měl trvat zhruba dva roky a stavby by mohla začít na jaře roku 2027.
Hradec Králové, Česká Třebová a Brno
Nejezchleb hovořil také o dalších významných modernizacích železničních uzlů v České republice, konkrétně Hradci Králové a České Třebové. „Běží tendry na zhotovitele. Věříme, že se v dohledné době podaří stavby dostat do realizace,“ konstatoval. Finančně a technicky jsou podle něj velmi náročné. Postupuje i modernizace brněnského železničního uzlu. „Chystáme se do procesu EIA a chystáme některé předstihové stavby,“ přiblížil Nejezchleb. V přípravě jsou také uzly na Moravě, které by podle něj měla mít na starosti Stavební správa vysokorychlostních tratí, protože velmi úzce souvisí s vysokorychlostními tratěmi Moravská brána, jde o úsek Prosenice – Ostrava-Svinov.
Nejezchleb na akci zdůraznil, že se Správa železnic zaměřuje na akce související s transevropskou dopravní sítí (TEN-T), tedy evropskou jádrovou sítí. A na ně navazují právě zmiňované železniční uzly a zavádění evropského jednotného zabezpečovače (ETCS). Uvedl také, že se Správa železnic zaměřuje zejména na akce související s transevropskou dopravní sítí (TEN-T), tedy evropskou jádrovou sítí. A na ně navazují právě zmiňované železniční uzly a zavádění evropského jednotného zabezpečovače (ETCS). Začíná se podle něj s modernizací tratí v rámci Rychlých spojení. Jmenoval trať mezi Brnem a Přerovem, konkrétně úseky Nezamyslice – Kojetín a Kojetín – Přerov.
Hodně se podle něj pracuje také na rameni Brno – Havlíčkův Brod a skončila sedmiměsíční výluka u Vlkova u Tišnova. „Na trati Brno Havlíčkův Brod chystáme do roku 2030 k realizaci asi kolem deseti staveb, které bychom chtěli dokončit. Aktuálně ještě dokončujeme Přibyslav,“ zmínil také náměstek generálního ředitele Správy železnic pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.
Tereza Čapková
