Správa železnic, pražský magistrát a dopravní podnik obhajují postup v rámci soutěžního dialogu na proměnu pražského hlavního nádraží. Zápis odbavovací haly nádraží do katalogu kulturních památek pro ně měl být překvapením. V soutěži zvítězilo dánské studio Henning Larsen Architects, ve svém návrhu počítá s výraznou dřevěnou konstrukcí před nádražím, kvůli které by zanikla část odbavovací haly.
K zápisu haly do katalogu došlo podle tiskové mluvčí Správy železnic Nely Eberl Friebové „nečekaně doslova přes noc“. „Zápis je založen na neplatném odůvodnění a nemá ani právní základ. Ukvapené a nepodložené jednání Národního památkového ústavu je nejen nestandardní, ale navíc budí dojem účelovosti,“ dodala mluvčí.
Železniční stanice Praha hlavní nádraží byla podle ministerstva kultury zapsaná do Ústředního seznamu kulturních památek v roce 1976. Odbavovací hala je přitom podle resortu funkčně propojená s ostrovními nástupišti. Součástí nádraží jsou i pokladny situované právě v odbavovací hale, stejně jako čekárny, úložny zavazadel a toalety.
„Je třeba upozornit, že jako kulturní památka nebyla prohlášena jen Fantova budova číslo popisné 300, ale celý soubor věcí tvořících dohromady areál Hlavního nádraží Praha. Za kulturní památku Železniční stanice Praha hlavní nádraží proto považuje ministerstvo kultury budovu číslo popisné 300 včetně všech funkčně souvisejících částí, jako jsou například ostrovní nástupiště, kolejiště, otevřená hala nad nástupišti podzemní propojovací chodby či právě nová odbavovací hala,“ uvedlo ke kauze ministerstvo kultury.
Správa železnic podle mluvčí Nely Eberl Friebové to, zda se památková péče vztahuje i na novou odbavovací halu hlavního nádraží řešila už při tvorbě zadávací dokumentace k soutěžnímu dialogu, a to s Národním památkovým ústavem a odborem památkové péče pražského magistrátu. „Zástupci Národního památkového ústavu nám na jednání ještě před vyhlášením soutěžního dialogu potvrdili fakt, že nová odbavovací hala není zapsanou památkou,“ uvedla Nela Eberl Friebová.
Navíc měl podle ní ústav k dispozici koncept soutěžního zadání, který památkáři nijak nerozporovali. „Na základě diskuse bylo doplněno, že se od účastníků soutěžního dialogu očekává dodržení citlivého přístupu k rekonstrukcím budov na území Pražské památkové rezervace. Tím spíš je dnešní vývoj zarážející,“ konstatovala mluvčí Správy železnic.
Upozornila také na fakt, že to, že ministerstvo kultury považuje novou odbavovací halu za kulturní památku, sdělilo s odkazem na názor Drážního úřadu podle mluvčí až v závěrečné fázi soutěžního dialogu.
Úřady k odbavovací hale jako k památce nepřistupovaly
„Po celou dobu dosavadní existence nové odbavovací haly k ní nebylo přistupováno orgány památkové péče jako ke kulturní památce. Během soutěžního dialogu proběhly opakované diskuse o památkové ochraně s jednoznačným výsledkem, že neexistuje žádný platný dokument prokazující památkovou ochranu haly,“ upozornila mluvčí Správy železnic.
V katalogu Národního památkového úřadu nebyla podle Správy železnic hala až do 30. listopadu jako kulturní památka evidovaná. „Celý soutěžní dialog byl proto dokončen při vědomí, že neexistuje žádný právní ani jiný základ pro považování haly za kulturní památku,“ brání zadavatele soutěže mluvčí.
Nyní je podle ní cílem získat jasné a finální stanovisko úřadů, se kterým může vítězný tým dál pracovat při zpracování architektonické studie. „Jsme proto připraveni s Národním památkovým ústavem o celé situaci dále jednat,“ uvedla ve vyjádření mluvčí Správy železnic.
Objekt nové odbavovací haly byl podle Správy železnic v roce 2004 na prohlášení za kulturní památku Národním památkovým ústavem navržen, ministerstvo kultury ho ale zamítlo a řízení o prohlášení za kulturní památku nebylo zahájeno.
„Zmatečné a nekoncepční jednání orgánů památkové péče nic nemění na skutečnosti, že jsme jako zadavatelé upozornili účastníky jak na architektonickou hodnotu haly, tak na památkově chráněné celé území již během soutěžního dialogu. Ti ji také promítli do svých návrhů,“ konstatovala mluvčí Správy železnic. Národní památkový ústav se i přes žádost redakce Ekonomického deníku zatím nevyjádřil.
Návrh proměny hlavního nádraží už zkritizoval například Klub Za starou Prahu, vznikla také on-line petice. Požaduje, aby byla hala, kterou navrhli architekti Jan Bočan, Josef Danda, Alena Šrámková, Jan Šrámek a Julie Trnková zachována. Je podle nich významným reprezentantem architektury 70. a 80. let.
Kritika například míří i na fakt, že odbavovací hala byla před více než deseti lety za 1,2 miliardy korun zrekonstruována.
(teč)
