Německý Merck přemýšlí o prodeji své divize výroby běžných volně prodejných léků. Rozproudil tím diskusi o jejich přínosu pro byznys velkých farmaceutických firem.
Mezi angínou o obyčejným nachlazením je velký rozdíl a výrobci léků na něj spoléhají. Dlouhou dobu jej také zohledňují při různých prodejních strategiích, kdy jedna je zaměřena na odbyt pastilek proti bolestem krku, vitaminy obohacených citronových nápojů, a jiná na nabídku antibiotik, která jsou dostupná pouze na lékařský předpis. Jenže nedávné rozhodnutí německé farmaceutické skupiny Merck vzbudilo na trhu rozruch. Merck totiž chce prověřit, zda se mu jeho byznys s volně prodejnými léky a doplňky stravy vyplatí. A další farmaceutičtí obři o tom zřejmě budou přemýšlet také.
Švýcarská potravinářská společnost Nestlé už minulý týden dala najevo, že by o nákup „nechtěných“ divizí a dceřiných firem, které se výše uvedené produkci věnují, měla zájem. Tento segment trhu totiž prý slušně roste. Jenže potravináři nejsou sami, kdo ve vzduchu větří příležitost. Podle Andrewa Wooda, analytika investiční společnosti Bernstein, existuje chuť do podobných projektů investovat na obou stranách trhu, tedy i mezi tradičními farmaceutickými skupinami jako GlaxoSmithKline, Bayer, Sanofi nebo Johnson & Johnson.
Menší marže, stabilnější poptávka
Výrobci léků stojí před dilematem, zda mohou z běžného maloobchodního byznysu získat ještě nějakou dodatečnou hodnotu, nebo zda se mají, podobně jako Merck, přimknout blíže k tradičnímu farmaceutickému portfoliu své produkce. „Spotřební zdravotnictví je trh, který je zralý na konsolidaci,“ řekl listu Financial Times Andrew Wood. V současné době je prý totiž příliš fragmentovaný, a tak by mohl těžit z velkých úspor z rozsahu, kdyby se na něm objevili skutečně velcí hráči.
Dnes prodej spotřebního zdravotnického zboží generuje světový roční obrat, přesahující 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun). Zahrnuje skutečně širokou škálu výrobků a ročně se objem prodaného zboží zvyšuje přibližně o pět procent.
Problémem tohoto trhu je, že na něm lze realizovat nižší marže než u léků na předpis. Má ale jiné výhody, díky kterým je atraktivní. „Je sice pravdou, že marže jsou zde nižší, ale tyto výrobky mají daleko více stabilní poptávku a není tak snadné produkci vzájemně napodobovat,“ řekl listu Financial Times Michael Waterhouse, analytik investiční a výzkumné společnosti Morningstar s tím, že spotřebitelé zde mají daleko více v povědomí jednotlivé značky.
Léčivé Nescafé?
Podobně to vidí i generální ředitel Nestlé Mark Schneider, který si všímá, že roste zájem spotřebitelů o samomedikaci. Současná generace je prý bohatší, a tak chce i zdravějším způsobem stárnout. Podle Mika Foxe, hlavního investičního analytika společnosti Royal London Asset Management, z finančních analýz vyplývá, že společnosti, jejichž základ tvoří právě spotřebitelský farmabyznys, generují větší přidanou hodnotu než farmaceutické skupiny, které se tohoto segmentu zbavují. „Pro Nestlé, Unilever a další původně potravinářské firmy by začlenění spotřebitelského farmabyznysu představovalo jen nízké dodatečné náklady,“ tvrdí Fox.
Merck, který se už prý kvůli zamýšlenému prodeji své spotřebitelské divize sešel se zástupci JPMorgan, chce konsolidovat svou pozici na trhu coby vědecká a technologicky založená společnost. Jeho spotřebitelský byznys je nejmenší ze všech pěti, jímž se zabývá. Za rok 2016 mu totiž vygeneroval obrat ve výši 860 milionů dolarů (19 miliard korun), což představuje asi třináct procent z celkových tržeb firmy. Konečné rozhodnutí, zda Merck svůj spotřebitelský byznys skutečně prodá, by mělo přijít během příštího roku.
Rakesh Kapoor, šéf britského Reckitt Benckiseru, potenciálního zájemce o spotřebitelskou divizi Mercku, řekl, že tento trh „je především o maminkách, nikoli o molekulách“. Právě Kapoor může na zkušenostech s podobnými akvizicemi stavět. Za posledních deset let jich má na kontě několik, včetně například společností jako Boots Healthcare (v roce 2006), Schiff Nutrition (2013) nebo amerického výrobce kojeneckého mléka Mead Johnson v roce 2014.
GSK chce vyplatit Novartis
Ačkoli mnoho evropských i amerických farmaceutických skupin věří, že pro spotřebitelský byznys je důležitá synergie s obchodem s léky na předpis, GlaxoSmithKline nebo Novartis jsou si vědomy, že důležitý je právě rozsah produkce, při kterém se dají realizovat nemalé úspory. A byly to právě tyto dvě farmaceutické skupiny, které v roce 2014 vytvořily na trhu se spotřebním farmaceutickým zbožím společný podnik. GSK v něm drží téměř dvoutřetinovou většinu akcií.
Její šéfka Emma Walmsleyová se však netají, že bude chtít pro GSK získat zbývající třetinu, která připadá Novartisu. Její víra v propojení s tradičním farmaceutickým byznysem zřejmě pramení z toho, že před nástupem do čela GSK vedla právě spotřebitelskou divizi. Někteří analytici ale varují, že Walmsleyová to nebude mít při přesvědčování akcionářů GSK lehké. Silným argumentem ale může být, že spotřebitelský byznys nahradí výpadek části příjmů, kterému bude společnost GSK čelit poté, co mu skončí patentová ochrana u několika důležitých léků.
-usi-
Vyšlo na Zdravotnickýdeník.cz
