Zemní plyn z Ruska k nám už neteče, přesto je ho na trhu plynu dost. Navzdory tomuto dostatku je plyn až nesmyslně drahý. I když je drahý, tak jej lidé a firmy dál odebírají. Tato variace na klasický vtip z doby socialismu asi nejlépe vysvětluje podivnou a neobvyklou situaci, v níž se dnes nachází české plynárenství.
Aktuální situaci oboru lze vyčíst z Čtvrtletní zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR za III. čtvrtletí 2022, kterou vydal Energetický regulační úřad. Pojďme začít u spotřeby zemního plynu. Od ledna do konce září se u nás spotřebovalo 5,33 miliardy metrů krychlových, což je meziročně o 19 procent méně. Tuto statistiku částečně „vylepšilo“ mírné počasí, které omezilo spotřebu plynu při vytápění budov; spotřeba po očištění o vliv počasí se snížila o 14,5 procenta.
Spotřeba klesá u všech hlavních skupin zákazníků. Největší je ve skupině velkoodběratelů s meziročním poklesem o 21,5 procenta (na 2,61 miliardy m3). Logické vysvětlení se přímo nabízí. Drahý plyn letos způsobil útlum výroby v paroplynových elektrárnách – meziročně o 55 procent. Zatímco největší paroplynka, kterou provozuje ČEZ v Počeradech, jela v omezeném rozsahu, druhá největší, kterou vlastní Sokolovská uhelná, byla po většinu doby mimo provoz.
Někteří zákazníci se zbavují zemního plynu úplně. Počet evidovaných odběrných míst za poslední rok klesl o 30 tisíc na celkových 2,79 milionu. Úbytek zákazníků se odehrál hlavně v největší síti GasNet (o 22 560 odběrných míst), poměrně silný je trend odpojování plynu také v Praze (minus 5635 odběrných míst). Typickým příkladem může být domácnost, která si pořídí nové vybavení kuchyně na elektřinu a nepotřebuje už dále plyn k vaření.
Tranzit plynu přes české území klesl na minimum
Právě ve třetím čtvrtletí se v plynárenství odehrál zásadní zlom. Ruský Gazprom přestal na konci srpna dodávat do Německa a dalších zemí regionu. Navzdory obecně očekávané krizi se zase tak moc nestalo. Plyn z Ruska plynule nahradily zvýšené dodávky z Norska a z LNG terminálů v západní Evropě. Cena plynu od konce srpna klesá a je dnes nižší než v době, kdy k nám ruský plyn ještě v omezené míře proudil.
Čtvrtletní zpráva ERÚ odhaluje jeden dost málo diskutovaný fakt: tranzit plynu přes české území klesl na minimum. Zatímco ještě loni přes naše území k odběratelům v dalších zemích či regionech (Bavorsko, Slovensko, Rakousko, Itálie) proteklo okolo 3,5 miliardy m3 plynu měsíčně, letos se tento tok snížil na 1 miliardu m3 v červenci a dále na pouhých 254 milionů m3 v září.
Naopak dodávky určené pro český trh zůstávají na dostatečné výši. V září do ČR dovezlo 523 milionů m3 plynu, tedy víc než srpnu (419 milionů m3), kdy ještě tak trochu fungoval plynovod Nord Stream z Ruska do Německa. Jako rozumné se ukazuje předzásobení českého trhu, ke kterému došlo ve druhém letošním čtvrtletí. Tehdy se k nám dováželo rekordní množství plynu – až 1,2 miliardy m3 měsíčně (dlouhodobý průměr je cca 750 milionů m3 importovaného plynu za měsíc).
David Tramba
