Spotřeba plynu klesla meziročně o 15 procent. Firmy i obce chystají velké investice do úspor energií

I ve druhém čtvrtletí významně poklesla spotřeba plynu, zejména díky úsporám domácností, ale i díky menší výrobě v počeradské paroplynové elektrárně. Klesá i spotřeba elektřiny. Dramaticky naopak roste poptávka po energeticky úsporných projektech ze strany firem i veřejné správy.

Spotřeba plynu v Česku ve druhém čtvrtletí po očištění o vliv počasí meziročně poklesla o 15 procent. Citelný pokles byl zaznamenán v dubnu a také červnu a to vždy o více než 17 procent.

Od začátku roku tedy pozorujeme pokles spotřeby plynu o skoro 12 procent.

„Vliv na úspory určitě mělo příznivé počasí, které dovolilo ukončit dříve topnou sezónu. Další významné faktory jsou ale globální, zejména ceny komodit a válka na Ukrajině,“ vysvětluje Kamil Rajdl, analytik společnosti Amper Meteo.

Významně čísla ovlivnila také výroba elektrické energie v paroplynové elektrárně Počerady. V červnu vyráběla meziročně méně a úspory jsou z 20 % způsobeny právě touto elektrárnou. Naopak v květnu vyráběla tato elektrárna meziročně více, což je důvod, proč v květnu byly celkové úspory menší než například v červnu.

Mohlo by vás zajímat

Poláci povedou od ledna Radu EU. Co od nich lze očekávat v energetice a ochraně klimatu?

Firmy hledají náhradu za plyn

Firmy i instituce tak nyní ve velkém začínají investovat do energetických úspor.

„V posledních měsících sledujeme opravdu dramatický nárůst poptávky po energeticky úsporných projektech ve veřejné i soukromé sféře. Jde například o požadavky na instalace střešních fotovoltaických panelů, ale také další komplexní úsporná opatření vedoucí ke snížené energetické náročnosti, zvýšení účinnosti i energetické soběstačnosti klientů. Ty jsou díky vysokým cenám energií v současné době často návratné již v nižších jednotkách let,“ uvádí Radek Vrána, generální ředitel společnosti Amper Savings.

Z veřejné sféry můžeme jako čerstvé příklady uvést například město Břeclav nebo Psychiatrickou nemocnici Dobřany, v obou případech jde o komplexní úpravy několika budov, které zajistí významné úspory tepla, elektřiny, plynu i vody.

„Především u podnikových klientů také vidíme zájem o alternativní řešení, která by dokázala ovlivnit závislost na zemním plynu. V současné době tak u mnoha klientů analyzujeme například možnosti využití biomasy či velmi lehkých topných olejů,“ dodává Radek Vrána.

Elektřina: významný růst výroby z fotovoltaiky

Také u elektřiny je znatelný pokles spotřeby. Po očištění od vlivů počasí je spotřeba za druhý kvartál nižší o 0,32 % než v roce 2021, ale přibližně o 3,4 % nižší než v roce 2019, tedy ještě před vlivem pandemie. V porovnání s prvním kvartálem letošního roku pak poklesla spotřeba o 2,2 %.

Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren byla meziročně vyšší, a to o 11,7 %. Od začátku roku vyrobily FVE v České republice 1370 GWh, což je o 16 % více než průměr 2015-2019 a meziročně výše dokonce o 24 %.

Naopak meteorologická situace příliš nepřála výrobě z větrných elektráren. Po větrné zimě přišel útlum a výroba meziročně poklesla ve druhém čtvrtletí o 17 %. Od začátku roku vyrobily větrné elektrárny zatím 360 GWh, což to je o 28 % meziročně více i přes tak klidné jaro.

Vodní elektrárny i v druhém kvartálu vyráběly meziročně méně elektřiny a to o 19 %. Příčina je v zimě málo bohaté na sníh a také suššímu jaru než tomu bylo vloni. Situace je lepší než v suchých letech 2015-2019, a to o 14 % od začátku roku. Od začátku roku vyrobily vodní elektrárny 924 GWh, což je o zhruba 220 GWh méně než vloni a o 120 GWh než průměr roků 2015-2019.

Od začátku roku obnovitelné zdroje (FVE+VTE+VE) vyrobily 2654 GWh elektřiny, což je o 4,5 % více než vloni. Nejvíce se vyrobilo elektřiny ze slunce. Oproti tomu byla spotřeba elektřiny v České republice v prvním půlroce 36 323 GWh. OZE tedy zatím pokryly teoreticky 7,3 % spotřeby České republiky.

(nik)