Roční spotřeba piva v Česku se v roce 2021 propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Ta byla loni 129 litrů na obyvatele. Přesto, že pivovary zaznamenaly celkový pokles výstavu o 2,8 procent, dokázaly se přizpůsobit novým podmínkám na trhu a navíc intenzivně podporovat své odběratele. Export českého piva naopak dosáhl druhého nejlepšího výsledku v celé své historii. Současná situace a její dopady však představují pro výrobce opět velkou výzvu.
Celkový výstav v meziročním srovnání poklesl o 563 tisíc na 19,6 milionu hektolitrů. Z tohoto množství se na domácí trh dodalo 14,8 milionu hektolitrů, což je méně o 762 tisíc hektolitrů (minus 5 procent).
V hospodách a restauracích se loni vypila čtvrtina z celkového objemu prodaného piva určeného pro český trh.
„Za dva roky covidu už každý obyvatel vypil o 30 půllitrů méně a s 129 litry jsme se dostali na historicky páté nejnižší číslo. Výstav piva a celkovou tuzemskou spotřebu ovlivnili hlavně dlouhotrvající protiepidemická opatření, omezování gastronomických provozů a turismu. Musím uznat, že pivovary se s tím vypořádaly se ctí. Nejenže masivně investovaly do nových technologií, ale rychle se přizpůsobily potřebám svých zákazníků,“ uvedl František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
Vedou lahváče, roste podíl plechovek
Nejprodávanějším zůstalo pivo v lahvích, a to s podílem 45 % z celkového výstavu. Pivo v sudech si zachovalo, stejně jako v roce předchozím, čtvrtinový podíl. Zásadně však vzrostl zájem o pivo v plechovkách, a to v meziročním srovnání o celých 33 %. Pivo v plechovkách tvoří již 18procentní podíl. Pivo v PET lahvích zaznamenalo další pokles z 11 na 10 %. Do cisteren se stočila 2 %.
Nejoblíbenějším druhem piva zůstává ležák, tedy spodně kvašené pivo se stupňovitostí 11 – 12. Jeho podíl dosáhl 55 procent. Podíl výčepního piva byl téměř 41 procent. Na předpandemickou úroveň se vrátila kategorie ostatních piv s podílem 4 procenta. Důvodem je zájem o pivní speciály.
„Minulé roky potvrdily, jak moc významná je funkce hospody jako místa společenského setkávání. I proto byla důležitá rychlá podpora hospodským tak, aby se lidé měli kam vracet. Pivovary však již více hledí do budoucna. Na letošní rok proto také připravily spoustu pivních novinek. Zvláště speciálů k různým příležitostem a výročím nebo novým příchutím nealkoholických piv,“ řekla k tomu Martina Ferencová, výkonná ředitelka.
Export loni rostl
Loni se dařilo exportu. V meziročním srovnání byl vyšší o 236 tisících hektolitrů, což představuje celkově 5,239 milionů hl piva. Podíl exportu na celkovém výstavu tak dosáhl na téměř 27 procent . Nejvíce se naše piva vyváží do zemí Evropské unie, zejména pak do těch států, které s Českou republikou sousedí. Celkově se tak do Polska, Německa, Rakouska a na Slovensko vyvezlo 2,7 milionu hl piva.
Sladařství vyprodukovalo 518 tisíc tun sladu, což je o 6,7 procent více než v předešlém roce. Do zahraničí se z toho vyvezlo 236 tisíc tun (45 procent). Export narostl o 28 procent. Slad se loni vyvážel do 40 zemí celého světa.
František Šámal uzavírá: „Jako společnost procházíme náročným obdobím. Ještě ani neodezněl covid a už čelíme dalším, dosud nevídaným výzvám. Inflaci, válce na Ukrajině, rostoucím nákladům na vstupech či nedostatku surovin. Já jsem našim pivovarům vždy věřil. Jsme silné odvětví, ale tato situace zasáhne všechny pivovary, bez ohledu na jejich velikost. Teď více, než kdy před tím budeme potřebovat spolupracovat s vládou i dalšími, abychom udrželi konkurenceschopnost jednoho z nejtradičnějších oborů u nás.“
Svaz sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Mezi členy jsou rovněž zpracovatelé chmelu, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce a další subjekty. Svaz navazuje na tradici, která sahá až do druhé poloviny 19. století. Hlavním cílem je prosazování a obhajování práv a společných zájmů členů. Je rovněž členem evropského pivovarnického sdružení The Brewers of Europe.
(nik)
