Neděle, 19. září, 2021

Spotřeba elektřiny v ČR se vrací na úroveň roku 2019. Klesá vývoz energie a výroba z uhlí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nárůst spotřeby elektrické energie nad úroveň „předkoronavirového“ roku 2019, významné snížení exportu elektřiny a také výrazný pokles výroby elektřiny z uhlí. Takové jsou základní trendy v české elektroenergetice za první pololetí letošního roku podle analýzy společnosti Ember. Tradiční dodavatel statistik – Energetický regulační úřad – zatím čísla za první pololetí nezveřejnil.

Podle informací, které uvedl Ember v analýze s názvem Europe Electricity Review, byla spotřeba elektřiny v Česku v prvním pololetí o dvě procenta vyšší než před dvěma lety. Navzdory tomu objem výroby elektřiny z fosilních zdrojů zůstal 11 procent pod úrovní prvního pololetí roku 2019. Jak je to možné? Objem vývozu elektrické energie za pololetí klesl o zhruba 3 miliardy kWh.

Česko i tak zůstalo přebytkovou zemí, kladné saldo vývozu se pohybuje okolo 10 procent vyrobené elektřiny. Podle údajů firmy Ember donutily vysoké ceny emisních povolenek majitele uhelných elektráren omezit výrobu – oproti prvnímu pololetí 2019 o 20 procent. Jejich produkce klesla i oproti loňskému prvnímu pololetí, kdy statistiku silně ovlivnily odstávky výroby kvůli pandemii koronaviru.

Zatím předběžné údaje analytické firmy Ember potvrzuje také aktuální statistika ministerstva průmyslu a obchodu o produkci a spotřebě uhlí v Česku. Objem těžby hnědého uhlí za první pololetí klesl o 10,9 procenta na 13,6 milionu tun. Jedná se o druhý výrazný pokles v řadě, již v loňském roce domácí produkce hnědého uhlí meziročně klesla o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Díky vyšší ceně naopak ožila těžba černého uhlí v dolech OKD.

Klesající podíl černého a hnědého uhlí na výrobě elektřiny v 27 zemích EU. Zdroj: Ember

Teď zpátky k analýze firmy Ember. Spotřeba elektřiny se vrátila na předkrizové úrovně i v dalších zemích Evropské unie. Struktura výroby se však změnila. Podíl uhelných elektráren na celkové produkci elektřiny za poslední dva roky klesl z 16 na 14 procent. Naopak nízkoemisní zdroje – obnovitelné a jaderné – svůj podíl navýšily z 63 na 66 procent. Největší nárůst výroby se odehrál ve fotovoltaice ve Španělsku a Nizozemsku, za zmínku stojí také vyšší výroba jaderných elektráren v Belgii a Francii.

Naopak s fosilními palivy to nevypadá dobře – nejen kvůli raketově rostoucí ceně emisních povolenek. Jak Ember upozornil, cena zemního plynu za poslední rok narostla skoro o 100 procent a černého uhlí o 70 procent. I kdyby byly emisní povolenky najednou zadarmo, tak nejsou tyto fosilní zdroje cenově konkurenceschopné vůči novým větrným a solárním elektrárnám.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter