Čtvrtek, 4. března, 2021

Spotřeba elektřiny loni klesla na pětileté minimum. Výjimkou byly domácnosti

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Výroba elektřiny se v loňském roce v České republice propadla o více než 6 procent, a byla tak nejnižší za posledních 18 let. Výjimku představovaly domácnosti, kde naopak došlo k výraznému nárůstu spotřeby. Meziroční nárůst bylo možné zaznamenat i v oblasti plynárenství, a to zejména díky stále většímu využití plynu při výrobě elektřiny.

Česká republika loni vyrobila 81,4 TWh (brutto), což představuje meziroční pokles 6,4 procenta. Nižší výroba byla naposledy naměřena v roce 2002. Na pětileté minimum loni dosáhla také celková spotřeba elektřiny (brutto). Ta se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh. Menší spotřeba elektřiny se však netýkala domácností, kde naopak došlo k nárůstu oproti roku 2019 o téměř pět procent.

Pokles ve výrobě elektřiny

„Probíhající pandemie statistiky ovlivnila skutečně výrazně. Na jedné straně vidíme klesající poptávku podniků, na druhé rostoucí spotřebu domácností. Domácnosti si dokonce připsaly rekordní výši spotřeby za více než dvě dekády, vyšší hodnoty naposledy dosáhly v roce 1996. Nicméně na celkové spotřebě se domácnosti podílejí přibližně jednou pětinou, obecný trend proto nemohly zvrátit,“ vysvětluje předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček.

Kromě domácností se propadly prakticky veškeré typy odběrů. Podnikatelé na hladině nízkého napětí spotřebovali elektřiny o 2,9 procent méně. Celkově to bylo nejméně za posledních 6 let. Na hladině vysokého napětí o 7,6 procent méně, celkem nejméně za posledních 11 let. U hladiny velmi vysokého napětí šlo o snížení 6,6 procent, což je nejméně za posledních 5 let.

Nejvyšší pokles ve výrobě zaznamenaly klasické parní elektrárny, a to o 15 procent. Podstatně více vyrobily elektrárny paroplynové. Tam šlo o meziroční 9,5procentní nárůst. Meziročně více (o 10,8 procenta) vyrobily i přečerpávací vodní elektrárny.

Nižší poptávka po elektřině se podepsala i na objemu vývozu. Česká republika je sice i nadále vývozcem elektřiny, nicméně saldo importu a exportu se snížilo o více než pětinu na 10,2 TWh.

Nárůst spotřeby plynu

Celková spotřeba plynu na území České republiky loni dosáhla 8,7 miliard m3, což představuje nárůst o 1,5 procenta. K největšímu meziročnímu navýšení spotřeby došlo v posledním čtvrtletí loňského roku, a to o 8,7 procent. Spotřeba plynu rostla nejen navzdory pandemii, ale i přes vyšší venkovní teploty, které se pohybovaly nad dlouhodobým teplotním normálem.

„V případě plynárenství se projevuje stále větší využití plynu při výrobě elektřiny. To dokládá i bezmála desetinový nárůst objem vyrobené elektřiny v paroplynových elektrárnách, které se tím vymykaly trendu poklesu výroby patrného u jiných typů zdrojů,“ dodává Stanislav Trávníček.

Přestože statistiky ovlivnil přechod jednoho ze zdrojů v Karlovarském kraji ze zplyňování uhlí na zemní plyn, největším odběratelem plynu nadále zůstává Ústecký kraj. Pokud bychom pominuli objem plynu využívaného pro výrobu elektřiny, potom by byl jeho největším odběratelem Středočeský kraj.

Celkový tok plynu do české plynárenské soustavy dosáhl 43,5 miliardy m3. Nehledě na zemi původu, kde byl plyn vytěžen, do České republiky byla většina plynu dovezena z Německa.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter