Spotřeba elektřiny i plynu v prvním letošním pololetí výrazně vzrostla. Není to však způsobeno oživením ekonomiky, ale hlavně chladnější zimou. Jak dnes informoval Energetický regulační úřad (ERÚ), spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 2,6 procenta. V případě zemního plynu dosáhl nárůst dokonce 13,2 procenta.
V obou případech táhly spotřebu nahoru hlavně domácnosti. „Vliv teploty je patrný u obou komodit. Zatímco skutečná spotřeba plynu vzrostla o 13,2 procenta, spotřeba očištěná o teplotní vlivy se zvýšila o 4,3 procenta. Větší potřeba vytápět měla vliv také na využívání elektřiny, zejména v domácnostech. Jejich spotřeba meziročně vzrostla o 9,3 procenta, což je výrazně více než u ostatních kategorií odběratelů,“ upozornil předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Zdroje elektřiny? Hlavně jádro a uhlí
Celková netto spotřeba elektřiny byla v prvním pololetí letošního roku 30,1 TWh, meziročně vzrostla o 2,6 procenta. U domácností se zvýšila o 9,3 % a u podnikatelů a malých firem o 2,7 %. Spotřeba velkoodběratelů stagnovala na úrovni loňského roku. (Netto spotřeba nezahrnuje vlastní spotřebu elektráren, ztráty v síti a spotřebu elektřiny na přečerpávání – pozn. red.)
Výraznější nárůst se odehrál v případě výroby elektřiny. Konkrétně o 7,5 procenta na 36,3 TWh. Výroba se zvýšila především u paroplynových elektráren (+53,6 %), více vyrobily rovněž fotovoltaické (+26 %), parní (+9,8 %) a jaderné elektrárny (+6 %). Špatný rok letos mají provozovatelé vodních elektráren, ti vyrobili o 37 procent méně elektřiny než loni v pololetí.
Na celkové výrobě se jako tradičně podílely hlavně jaderné (14,6 TWh) a parní, tedy převážně uhelné elektrárny (14,5 TWh). Třetí pozice patří fotovoltaickým elektrárnám, které za pololetí vyrobily 2,3 TWh elektřiny. Výsledek však může být zkreslený faktem, že majitelé fotovoltaik o výkonu 346,5 MW nepředali včas ke zpracování data o výrobě elektřiny.
Skokový růst spotřeby plynu
Jak dále ERÚ informoval, spotřeba plynu vystoupala na hodnotu 3,97 miliardy m3 (43,3 TWh). To představuje meziroční nárůst o 13,2 procenta. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál by byl růst výrazně nižší, a sice 4,3 procenta. Průměrná naměřená teplota za letošní první pololetí totiž byla téměř o dva stupně nižší, než za stejné období loni. Výrazný nárůst spotřeby se odehrál hlavně u domácností (+15,3 %), ostatních maloodběratelů (+15 %) a plynových tepláren.
Vyšší spotřeba se promítla i do nárůstu dovozu plynu. Import do Česka meziročně narostl o 25,3 procenta na 3,93 miliardy m3. Celé uvedené množství plynu k nám přiteklo přes Německo. Tranzit plynu přes naše území do dalších zemí, jmenovitě na Slovensko a do Polska, se zvýšil dokonce o 175 procent. Jeho objem však zůstává skromný – pouhých 106 milionů m3.
Mohlo by vás zajímat
Závislost Česka na dovozu plynu je skoro stoprocentní. Domácí těžba zemního plynu v prvním pololetí dosáhla pouhých 58 milionů m3 (0,63 TWh). To představuje méně než 1,5 procenta celkové spotřeby plynu v ČR.
