Roky výrazných poklesů spotřeby energií skončily. Celková netto spotřeba elektřiny v roce 2024 dosáhla 58 TWh; mírný meziroční pokles o 0,6 procenta dává Energetický regulační úřad (ERÚ) do souvislosti se snížením spotřeby ze strany několika velkých podniků. Spotřeba plynu v Česku loni vzrostla o desetinu procenta na 6,77 miliardy m3 (73,8 TWh).
Jak dále ERÚ uvedl ve zprávě o provozu elektrizační soustavy, velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí loni navýšili spotřebu o 5,6 procenta, domácnosti o 1,1 procenta a podnikatelé či menší firmy o 0,2 procenta. U velkoodběratelů na hladině vysokého napětí k meziroční změně nedošlo.
„Období rekordních poklesů spotřeby elektřiny a plynu skončilo. V minulém roce zvýšily svou spotřebu elektřiny téměř všechny kategorie odběratelů. Nejvýraznější nárůst jsme zaznamenali na hladině velmi vysokého napětí, více meziročně spotřebovaly i domácnosti. Rostla také celková spotřeba plynu zejména po přepočtení na teplotní normál. To je velký rozdíl proti předchozím letům, kdy byla spotřeba rekordně nízká. Jedním z důvodů byly i ceny energie, které postupně klesaly,“ říká předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR v roce 2024
| typ elektrárny | brutto výroba (GWh) | netto výroba (GWh) |
| celková výroba | 73 857 | 68 959 |
| jaderné | 29 696 | 28 050 |
| uhelné (parní) | 30 480 | 27 550 |
| paroplynové | 2035 | 2004 |
| plynové + bioplynky | 3772 | 3546 |
| vodní | 2656 | 2637 |
| větrné | 705 | 696 |
| fotovoltaické | 3590 | 3566 |
Loňská výroba elektřiny naopak klesla o 3,9 procenta na 69 TWh. Projevilo se to hlavně v nižším saldu mezi mezi exportem a importem elektřiny, které oproti roku 2023 klesl z 9,2 TWh na 6,7 TWh. Výrobu loni snížily především přečerpávací vodní elektrárny (meziročně -13,3 %) a uhelné elektrárny (- 9,8 %). Prvně v historii tak byla v Česku netto výroba elektřiny v jaderných elektrárnách vyšší než v uhelných, jak Ekonomický deník již dříve upozornil.
Více vyrobily vodní elektrárny (+12,4 %) a především fotovoltaické elektrárny (+24,2 %). Jak dále vyplývá ze zprávy ERÚ, instalovaný výkon fotovoltaických elektráren se během loňského roku zvýšil z 3300 na 3953 megawattů.
Mohlo by vás zajímat
Domácnosti spotřebovaly méně plynu, firmy více
Celková spotřeba plynu loni mírně vzrostla o 0,1 procenta na 6,77 mld. m3 (73,8 TWh). Pokud ji ovšem přepočteme na teplotní normál, meziroční nárůst vychází na 1,8 procenta. Zatímco domácnosti loni využily o 1,7 procenta méně plynu, u ostatních kategorií odběratelů spotřeba meziročně roste. Konkrétně u velkoodběratelů o 1,4 procenta, středních odběratelů o 1,1 a maloodběratelů z řad podnikatelů a firem o 0,5 procenta.
V loňském roce do české plynovodní soustavy přiteklo 6,06 miliardy m3 plynu, do dalších zemí odteklo pouze 340 milionů m3 plynu. V roce 2021 to přitom bylo 45,7 miliard m3 ze zahraničí a 37 miliard m3 do zahraničí. Souvisí to s faktem, že po ukončení dodávek ruského plynu potrubím Nord Stream Česko ztratilo pozici na trhu mezinárodní přepravy plynu a stalo se „zemí na konci trubky.“
