Sobota, 27. listopadu, 2021

Spotřeba biomasy v energetice stoupá. Na forhontě jsou dřevěné pelety. Lídry jsou Británie a Německo

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejrychleji rostoucím sektorem biomasy ve světě je výroba dřevěných pelet. V roce 2019 byla velikost globálního trhu s dřevěnými peletami na úrovni 8,88 miliardy amerických dolarů. Podle pravidelné zprávy Global Bioenergy Statistics, zveřejněné na přelomu roku, bylo v roce 2019 celosvětově vyrobeno téměř 40 milionů tun dřevěných pelet a 53 milionů tun dřevěného uhlí využitých především pro vytápění a vaření.

Nejznámějšími a dnes i nejvýznamnějšími obnovitelnými zdroji energie (OZE) jsou ty, které využívají energii slunečního záření, větru a vody. Mezi OZE ale patří také elektrárny pracující na bioenergetickém principu, tedy zdroje spalující rostlinnou hmotu nebo plynná i tekutá biopaliva. V roce 2019 dosáhl instalovaný výkon těchto zdrojů 124 GW a růst oboru pokračoval i vloni.

V Evropě rostl v loňském roce podíl biomasy na energetickém mixu zejména v Británii. Přestože výroba elektřiny na ostrovech v roce 2020 meziročně poklesla o 5,7 procent, výroba z biomasy poskočila nahoru o 8,3 procent na celkových 19,45 TWh. Británie a Německo jsou na předních evropských místech také v celkovém instalovaném výkonu elektráren na biopaliva.

V prosinci 2020 byly na jihovýchodě Číny spuštěny bloky 3 a 4 elektrárny Xinfeng Biomass Power Generation, která se tak stala největším zdrojem zpracovávajícím biomasu v Asii s celkovou roční výrobou až 1,38 TWh. Čína se tak zařadila vedle USA do čela světového žebříčku ve výrobě elektřiny z biomasy. Obě země z ní produkují zhruba 67 TWh.

Velké projekty na využití biomasy mají rovněž Finsko, Irsko, Španělsko, Nizozemsko a postupně se přidávají další země. Ve Španělsku představovala biomasa v roce 2019 s celkovou instalovanou kapacitou 10,5 GW energetický zdroj pro 12 % všech systémů vytápění v zemi a vloni vzrostla na asi 13 GW. Jedna z větších investic v segmentu obnovitelných zdrojů byla kompletně dokončena letos v polovině ledna v Chorvatsku. Kogenerační elektrárna na biomasu o výkonu 5 MW v chorvatské obci Slatina zahájila částečný provozu už v roce 2019. Ročně je schopná vyrobit 40 GWh elektřiny, což stačí pro napájení 500 domácností. Elektrárna rovněž dodává teplo několika místním průmyslovým podnikům.

Podobné množství proudu vyrobí ročně i Energetické centrum Jindřichův Hradec, které rozvíjí technologie výroby elektřiny z dřevního odpadu už téměř sedmdesát let. V roce 2009 se stalo součástí energetické skupiny ČEZ a dnes vyrábí elektřinu hlavně spalováním slámy. Celkově vyrábí Česká republika v bioenergetickém sektoru zhruba 850 GWh ročně.

Nejrychleji rostoucím sektorem biomasy ve světě je výroba dřevěných pelet. V roce 2019 byla velikost globálního trhu s dřevěnými peletami na úrovni 8,88 miliardy USD. Podle pravidelné zprávy Global Bioenergy Statistics zveřejněné v prosinci 2020 bylo v roce 2019 celosvětově vyrobeno téměř 40 milionů tun dřevěných pelet a 53 milionů tun dřevěného uhlí využitých především pro vytápění a vaření. Téměř polovinu globálního trhu s dřevěnými peletami představuje topení v domácnostech, zhruba třetinu výroba elektřiny v elektrárnách, následuje komerční vytápění a kombinované vytápění. Bioenergie je tak největším globálním obnovitelným zdrojem tepla s podílem více než 95 %. Bioenergetický průmysl je také významným zaměstnavatelem. Celosvětově v oboru pracuje zhruba 3,6 milionu zaměstnanců. V Evropě dává práci více než 700 tisícům lidí, což je největší podíl v oblasti obnovitelných zdrojů.

Bioenergetika má samozřejmě, stejně jako všechny ostatní energetické zdroje, také své slabiny. Rostlinná biomasa, zejména rychle rostoucí dřeviny určené k energetickému využití, je uhlíkově neutrální, protože při jejím spalování se uvolňuje stejné množství CO2, jaké rostlina během růstu absorbovala. Je prakticky celosvětově dostupná, je celkově levnější než fosilní paliva a po jejím energetickém využití zbývá o 60 až 90 % méně odpadu. Na druhé straně ale není energeticky tak účinná jako fosilní paliva a používání živočišného a lidského odpadu k výrobě bioplynu zvyšuje množství metanu, který je pro atmosféru ještě nebezpečnější než CO2. Bezhlavá těžba dřeva pro energetické využití vede k odlesňování, pěstování vhodných dřevin navíc vyžaduje velké plochy půdy. Zpracování biomasy v místě jejího vzniku je často komplikované, takže vznikají velké náklady na dopravu se všemi negativními dopady na životní prostředí. Přesto bioenergetika v poslední době zaznamenává celosvětový růst a podle studie Princeton University publikované v prosinci 2020 by se vedle jaderné energetiky dokonce prý mohla stát další přechodovou technologií na cestě k bezemisní energetice.

https://www.iea.org/reports/world-energy-outlook-2020

https://www.syntechbioenergy.com/blog/biomass-advantages-disadvantages

https://worldbioenergy.org/news/572/50/WBA-GBS-2020

https://worldbioenergy.org/news/566/50/Sustainable-bioenergy-is-essential-to-forest-value-chain-promoting-forest-health-and-biodiversity

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter