Je to už takový český ležák. Novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev čeká už sedm měsíců na schválení v poslanecké sněmovně. Ústavně-právní výbor její projednání už čtyřikrát odložil, naposledy v tomto týdnu. Zdrojem potíží je podivný přílepek k zákonu, podle kterého je tento legislativní návrh obecně známý jako Lex ČEZ.
Zmíněný přílepek změnil technickou novelu, která jinak pouze převádí novinky z evropského práva do české legislativy, ve skutečné drama. „Měla to být rychlá transpozice. A byla by, kdyby tam nebyla přifařena neústavní regulace, která měla umožnit jednodušší rozdělení společnosti ČEZ. Teď nevědí, jak z toho ven,“ uvedl právník Petr Bezouška, který se podivnému dění okolo novely zákona o přeměnách dlouhodobě věnuje.
Podle agentury ČTK požaduje zpravodaj zákona Karel Haas (ODS) další konzultace s odpovědnými členy vlády, až poté výbor o novele rozhodne. Konečná dohoda nad návrhem, který vypracovalo ministerstvo spravedlnosti a který v květnu schválila vláda, tedy zatím není. „Je jasné, že se návrh změní, ale zatím nevíme jak,“ uvedl ve sněmovně ke spornému návrhu šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Taková vládní účelovka
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura dříve obhajovali vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v dalších zemích EU. Podle kritiků je však znění Lex ČEZ účelové. Ke schválení nerovnoměrného rozdělení podniku má stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií.
Návrh je tedy napsán tak šikovně, aby jej mohla využít vláda k případnému dělení společnosti ČEZ. Stát, který vlastní skoro 70 procent akcií ČEZ, by tak mohl (při obvyklé neúčasti většiny minoritních akcionářů na valné hromadě) snadno odhlasovat asymetrické rozdělení, při kterém by stoprocentně dostal pod svou kontrolu elektrárny ČEZ a ostatním akcionářům by milostivě přenechal méně strategická aktiva.
Jedním z nejvíce viditelných kritiků zmíněné novely je právník Petr Bezouška. Upozornil na fakt, že se jedná o „účelovku“ pro jeden konkrétní případ – ČEZ. Také upozornil, že jinde v Evropě je asymetrické dělení svázáno přísnými požadavky. V Německu, Itálii, Belgii či Estonsku pro něj vyžadují jednomyslný souhlas akcionářů, v Rakousku, Švýcarsku či Dánsku je nutný souhlas 90 procent všech akcionářů, napsal loni Bezouška na svém facebookovém profilu. Tvrzení zástupců vlády, že podobná pravidla jako v návrhu novely jsou v Evropě běžná, jsou tedy mylná a zavádějící.
Petr Bezouška na podivnost navrženého zákona upozornil již před rokem. Za tuto kritiku byl v dubnu potrestán vyhozením z Legislativní rady vlády (LRV). Tedy, řečeno vládním úřednickým newspeakem, byl „optimalizován“. V návrhu na jednání vlády bylo doslova napsáno: „Zároveň se vládě navrhuje odvolat dosavadní členy Legislativní rady vlády prof. JUDr. Jiřího Jelínka, Csc., a JUDr. Petra Bezoušku, Ph.D., a to s ohledem na nutnost optimalizovat činnost LRV s přihlédnutím k potřebám vlády, a to při zachování stávajícího počtu členů LRV.“
Vládní legislativci před návrhem varují
LRV i po této čistce pokračovala v kritice kontroverzní novely, pouze volí diplomatičtější formulace než její odvolaný člen. Analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr se loni v létě na základě „stošestky“, tedy dle zákona o svobodném přístupu k informacím, dostal k dokumentu, který LRV odeslala vládě 25. května. Tedy zhruba týden poté, co vláda premiéra Petra Fialy zmíněný návrh zákona schválila.
Podle textu, které Šnobr zveřejnil na svém twitterovém účtu, má LRV k novele dál vážné výhrady. Vládní legislativci upozornili na rozpor s nálezem Ústavního soudu z roku 2005, který považuje vytěsnění minoritních akcionářů za přijatelné jen tehdy, pokud má většinový vlastník 90 a více procent. Stejně tak zde vidí rozpor s legislativou Evropské unie a porušení mezinárodních dohod o ochraně investic. S nadsázkou lze dodat, že by Česko u zahraničních i domácích investorů zařadilo do kategorie „banánových republik“, dodává Šnobr.
David Tramba
