Jak budou nastavena práva a povinnosti na trhu s elektřinou a plynem? Budou v lepší pozici zákazníci, nebo dodavatelé energií? Na tyto otázky odpoví poslanci na schůzi, která začíná v úterý 22. října. Na jejím programu je totiž zařazeno dokončení druhého čtení příslušné novely energetického zákona, stejně jako její závěrečné třetí čtení.
Podle informací Ekonomického deníku se kolem této novely pohybuje řada lobbistů velkých energetických skupin, a ti „masírují“ poslance svými argumenty. Vadí jim například zavedení možnosti takzvaného tipování, které přitom nepředstavuje pro spotřebitele žádné zvýšené riziko. Naopak, tipaři by měli zvýšit informovanost odběratelů o dostupných nabídkách na trhu a jejich cenovém srovnání. Případné uzavření nové smlouvy už by bylo čistě na zákazníkovi.
Další navrhovaná úprava v zákoně by umožnila zákazníkovi provést srovnání nabídek dodavatelů energií bez nutnosti zadávat citlivé osobní údaje na internetových srovnávacích portálech. Tento návrh vychází z požadavku spotřebitelských organizací, ale také z evropské směrnice 2019/944. Do třetice lze zmínit návrh, který upravuje povinnost dodavatelů energií zveřejňovat veškerou smluvní dokumentaci na internetu. Dnes je realita taková, že mnozí z nich tají některé informace, jako třeba výši smluvních pokut. Mimo záznam to přiznávají i zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ), podle kterých zhruba polovina dodavatelů neinformuje řádně veřejnost o všech smluvních podmínkách.
Podle zdrojů Ekonomického deníku vzešel tento návrh z politických kruhů a následně se jej začal prosazovat ERÚ. Doporučující stanovisko k němu dalo také ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak poslanci sněmovního výboru se během projednávání novely energetického zákona postavili ostře proti těmto návrhům, které zlepšují pozici malých spotřebitelů vůči dodavatelům. Dobře informované zdroje to dávají do souvislosti se zvýšenou aktivitou lobbistů velkých energetických skupin, jako jsou ČEZ a innogy.
Někteří poslanci hospodářského výboru na konci září zmíněné návrhy rovnou odsoudili jako vstřícný krok vůči energošmejdům. „Je to úplně blbě a já jsem zásadně proti,“ prohlásil rázně předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Při následném hlasování doporučili téměř všichni přítomní členové výboru zamítnutí těchto návrhů.
Tak jako v jiných podobných případech jde i tady hlavně o peníze. Zákazníci, kteří dodavatele nemění a zůstávají u velkých dodavatelů, v praxi platí až o 20 procent více za tržní (neregulovanou) část plateb za elektřiny a plynu než ti, kteří aktivně vyhledávají levnější alternativy. Nemusí se jednat vždy o přechod k menším a cenově přívětivějším dodavatelům; velcí dodavatelé často ve snaze zákazníka udržet předloží výrazně levnější retenční nabídky.
Tahanice o výši pokut
Jak se ukázalo během jednání hospodářského výboru na konci září, dalším citlivým tématem je horní limit pokuty pro zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu na dobu určitou s cenovou fixací. Tady se střetává zájem zákazníků, kteří se chtějí vyvázat z nevýhodných víceletých smluv, a dodavatelů, kteří musejí mít takovou energii dopředu nakoupenou a předčasný odchod zákazníka jim způsobuje finanční újmu.
Původní návrh z dílny ministerstva průmyslu a obchodu výši pokuty stanovil na maximálně 20 procent z hodnoty neodebrané elektřiny a plynu. Velcí dodavatelé energií následně prosadili zvýšení horní hranice pokuty na 40 procent. Po připomínkovém řízení se ministerstvu průmyslu podařilo dojednat kompromis, který se zdál být přijatelný pro všechny zúčastněné: 30 procent z hodnoty neodebrané energie.
Teď to vypadá, že dojednaný kompromis padne. Předseda hospodářského výboru Adamec prosadil pozměňovací návrh, který limit zvyšuje zpět na 40 procent. Pro tento bod, označený jako B15, následně hlasovalo všech 19 přítomných členů hospodářského výboru. Podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku je za tím lobbování skupiny innogy, která trvá na co nejvyšších pokutách pro odcházející zákazníky.
Novela zvaná Lex OZE 3
Novela energetického zákona, známá pod označením Lex OZE 3, řeší hlavně úpravu oblasti ukládání elektřiny a flexibility ve spotřebě energie, ochranu spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu, je návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.
Co se týká lepší ochrany spotřebitelů energií, novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá seriózní obchodní strategii. Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka. Dodavatelé energií navíc budou povinni zákazníkům oznamovat každou změnu ceny či blížící se konec platnosti smlouvy na dobu určitou.
Vlastník elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW má být nově povinen oznámit provozovateli přenosové soustavy přerušení provozu výrobny elektřiny, které bude trvat více než šest měsíců, a to alespoň půl roku před přerušením provozu. Úplné zastavení provozu budou muset vlastníci elektrárny hlásit nejméně 14 měsíců dopředu. Provozovatel přenosové soustavy poté může doporučit pokračování provozu výrobny elektřiny z důvodu energetické bezpečnosti; případné ztráty by následně vlastníkovi elektrárny uhradil.
Balík návrhů hospodářského výboru sněmovny dále otevírá cestu k zavedení kapacitních mechanismů. V praxi se jedná o motivaci investorů, kteří by chtěli stavět nové plynové elektrárny. Ale také o tzv. nouzovou brzdu odstavení, která má v případě nedostatečného výkonu zdrojů bránit předčasnému odstavení části uhelných elektráren z provozu. Více se o aktuální novele energetického zákona dočtete zde.
David Tramba
