INZERCE

Dobíjení elektroauta. Ilustrační snímek. Foto: Wikimedia Commons

Spor o spalovací motory nekončí. Německá vláda hrozí, že bude pokračovat v blokádě ekologické legislativy EU

Zatímco ještě ve čtvrtek před zahájením summitu EU to vypadalo, že Evropská komise je na dobré cestě k nalezení dohody s Německem o možnosti využívat syntetická paliva pro spalovací motory i po roce 2035, spor nakonec pokračuje. A německá vláda hrozí, že bude dál blokovat ekologickou legislativu EU, pokud Komise svůj postoj nezmění, informoval server Politico.

V korespondenci adresované Komisi ve čtvrtek pozdě večer, do níž nahlédl server Politico, německé ministerstvo dopravy formálně odmítlo poslední pokus Komise o kompromis v bitvě o budoucnost osobních automobilů a dodávek se spalovacími motory a prohloubilo tak spor, který zastínil probíhající summit vedoucích představitelů EU v Bruselu.

Ministerstvo, které vede Volker Wissing z liberální Svobodné demokratické strany, chce, aby buď předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, nebo šéf Zelené dohody EU Frans Timmermans podepsali návrh prohlášení, který pro ně sepsali berlínští úředníci z oblasti dopravy a který zaručuje, že Brusel do podzimu zajistí budoucnost pro elektronická paliva.

Návrh deklarace by zavazoval exekutivu EU, aby „neprodleně“ pracovala na stanovení „technologicky neutrální regulace klimatu“, která by řešila obavy Německa, že plánovaná legislativa o normách CO2 fakticky zabíjí spalovací motory.

Jak server Politico informoval na začátku tohoto týdne, exekutiva EU prohlásila, že nebude znovu otevírat návrh legislativy, která požaduje, aby všechny osobní automobily a dodávky prodávané po roce 2035 byly bez emisí CO2 – na kterém se Evropský parlament a země EU dohodly v loňském roce -, aby uvolnila místo syntetickým tzv. e-palivům, jak požaduje Berlín.

Souhlasila však s částí požadavku Berlína a nabídla úpravu samostatné stávající legislativy známé jako Euro 6, která stanoví klasifikaci pro vozidla poháněná výhradně „uhlíkově neutrálními palivy“, jako jsou e-paliva. To by však samo o sobě neumožnilo prodávat taková vozidla poté, co v roce 2035 vstoupí v platnost legislativa o emisních normách – proto Berlín odmítl.

Plán omezování a zpoplatnění uhlíkových emisí v automobilové dopravě již dospěl ke kompromisní podobě dojednané členskými zeměmi s Evropským parlamentem a chybí mu už jen definitivní razítko od unijních vlád, které často bývá formalitou. Německo ovšem na poslední chvíli přišlo s požadavkem na silnější ukotvení výjimky pro spalovací motory, které by využívaly jiná než fosilní paliva, a k jeho úsilí se přidaly další vlády včetně té české. Český ministr dopravy Martin Kupka už dříve při jednání s německým protějškem Wissingem poukázal na to, že syntetická paliva byla součástí dohody, která byla dosažena za českého předsednictví v Radě EU.

„To co se teď odehrává, je legální součást toho procesu,“ okomentoval v pátek situaci český premiér Petr Fiala při příchodu na druhý den summitu. Podle něj je dobré, že se o návrhu dál diskutuje, protože slíbená výjimka pro e-paliva „se nezdá být dostatečně ošetřená“. Uznal nicméně, že většinou v této fázi legislativního procesu už nedochází ke změnám, přesto ale  ve snaze upravit již téměř hotový návrh nevidí problém.

Podle Jana Sechtera, pověřeného řízením Dopravní sekce Hospodářské komory je zapotřebí teď v celém procesu zejména racionality, uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník. A dodal, že  česká strana dobře zachytila vývoj v Německu. „Němci dlouho byli tací, že se s nimi nedalo vůbec mluvit. Volkswagen diktoval termíny a německá vláda je podle starého hesla: „Co je dobré pro VW, je dobré pro Německo“ neusnadňovala diskusi,” řekl s tím, že situace už je jiná. „Jde teď jen o to dohrát racionální přístup k výsledku na úrovni EU,” doplnil.

U jiných evropských lídrů vyvolává postup tábora vedeného Berlínem kritiku. „Tohle není směr, kterým bychom se měli vydávat. Celá architektura rozhodovacího procesu by se zhroutila, kdybychom to udělali,“ řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová zase varovala, že v sázce je důvěra mezi unijními institucemi a důvěryhodnost legislativního procesu.

Dobíjení elektromobilu. Foto: ČEZ

Podle e-mailu, který viděl server POLITICO, od Hartmuta Höppnera, státního tajemníka na ministerstvu dopravy ve Wissingu, adresovaného Diederiku Samsomovi, vedoucímu Timmermansova kabinetu v Komisi, je jedinou možností, jak Berlín zruší svou blokádu, pokud Brusel provede požadované změny.

Berlín argumentuje, že podpisem jeho prohlášení by se spor vyřešil, aniž by se legislativa znovu otevřela. Návrh deklarace však obsahuje také klauzuli, která říká, že pokud „spoluzákonodárci“ přikročí k zablokování aktu v přenesené pravomoci použitého k provedení změn – v podstatě Evropský parlament, který se již postavil proti německému návrhu e-paliv -, pak se Komise zaváže znovu otevřít základní pravidla pro normy CO2, aby se uvolnil prostor pro e-paliva.

„Není to obrat v poslední minutě, protože jsme už v roce 2021 říkali, že plány Evropské komise podpoříme, ale že chceme technologickou otevřenost,“ uvedl Wissing v televizi ntv. Právě technologickou otevřenost považují liberálové v regulaci spalovacích motorů za klíčovou, neboť spoléhají na pokrok ve výzkumu a vývoji.

Končící summit v Bruselu tak zjevně spor o paliva zatím nevyřešil.

Syntetická paliva, označovaná často jako e-paliva, jsou vyráběná chemickou cestou bez použití ropy. Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.

(mig)