Polská delegace měla ve Washingtonu ohledně plánované výstavby jaderných elektráren vyjednat více, než Američané původně nabídli. Jedná se o rozšíření centra sdílených služeb, které se má stát – jak si polská strana přeje – centrem společnosti Westinghouse pro další sousední trhy v Evropě. Bez ohledu na to Polsko – navzdory námitkám americké strany – stále trvá na vůli realizovat druhý, paralelní obchodní jaderný projekt s Jihokorejci. Vyplynulo to z jednání výstavbě polských jaderných bloků na úrovní ministrů Polska a USA.
Polsko chce v nadcházejících letech postavit šest jaderných elektráren a má nabídky od americké společnosti Westinghouse, jihokorejské KHNP a francouzské EDF. S blížícím se termínem, kdy se má země rozhodnout, jednali ve Washingtonu místopředseda vlády Jacek Sasin a ministryně životního prostředí Anna Moskwová s americkou ministryní energetiky Jennifer Granholmovou.
Jacek Sasin po jednání uvedl, že se jednalo o „velmi konstruktivní a důležité setkání týkající se našich společných projektů v oblasti jaderné energetiky. Posloužilo k vyjasnění všech otázek, které zbývá vyjasnit, pokud jde o rozhodnutí vlády o výběru partnera v polském projektu jaderné energetiky“.
„Jsme blízko rozhodnutí o výběru partnera. Myslím, že po tomto setkání jsme mnohem blíže k tomu, aby toto rozhodnutí bylo možné učinit,“ podotkl Sasin.
„Obrovská energetická krize, která nás nyní postihuje, znamená, že musíme rychle přijmout rozhodnutí o budování energetické bezpečnosti země na základě nových, čistých, levných a spolehlivých zdrojů, a takovým zdrojem je jaderná energie. Chceme, aby rozhodná rozhodnutí byla přijata co nejdříve. Proto jsme požádali o schůzku,“ řekla ministryně Anna Moskwová a dodala, že během schůzky jde o to, aby se „vyjasnily zbývající otázky“.
Mohlo by vás zajímat
Moskwová dodal, že „výstavba jaderné elektrárny je strategickou investicí pro udržitelný rozvoj a energetickou bezpečnost celé země. Dnes jsme diskutovali o rozhodujících prvcích americké nabídky. Stále ještě existuje několik otázek, které očekáváme, že budou americkou stranou vyjasněny. Myslím, že v nejbližších dnech budeme moci oznámit rozhodnutí vlády v této věci.“
V září loňského roku bylo oznámeno, že v rámci polského plánu na snížení závislosti na uhlí by do roku 2040 mohlo být postaveno šest velkých tlakovodních reaktorů o celkovém instalovaném výkonu 6-9 GWe.
Podle přijatého harmonogramu bude výstavba první jaderné elektrárny v Polsku zahájena v roce 2026, přičemž první reaktor o výkonu 1-1,6 GWe bude uveden do provozu v roce 2033. Další bloky budou realizovány každé 2 až 3 roky.
V červenci loňského roku společnost Westinghouse oznámila zahájení předběžných inženýrských a projektových prací – založených na technologii AP1000 – v rámci grantu americké Agentury pro obchod a rozvoj „na podporu“ programu jaderné energetiky v Polsku. Francouzská společnost EDF předložila v říjnu „nezávaznou předběžnou nabídku“ na dodávku šesti reaktorů EPR. Polsko rovněž obdrželo nabídku od společnosti Korea Hydro & Nuclear Power na výstavbu šesti reaktorů APR-1400.
Jako preferovaná lokalita pro první velkou jadernou elektrárnu v Polsku byla určena pobřežní města Lubiatowo a Kopalino v polské obci Choczewo.
Korejci na forhontě
Ekonomický deník už v neděli informoval o tom, že favoritem soutěže na stavbu šesti jaderných bloků v Polsku se stává korejské KHNP. Tedy aspoň za předpokladu, že jsou správná čísla, která unikla do polských médií. Podle těchto údajů je KHNP v přepočtu na jednotku výkonu reaktoru o desítky procent levnější než americký Westinghouse a francouzské EDF.
Jako první informaci přinesl portál nuclear.pl, který uvedl nabízenou cenu v polských zlotých. Energetický expert Adam Blazowski ji nasdílel na svém twitterovém účtu a cenu přepočítal na dolary. Korejci údajně nabídli, že postaví 1 MW výkonu svého reaktoru APR1400 za 2,64 milionu dolarů. Westinghouse chce za reaktory AP1000 po 3,52 milionu dolarů za megawatt a EDF má v nabídce reaktory EPR s cenou 4,48 milionu USD/MW.
Takové ceny jsou až nečekaně příznivé, jeden 1400megawattový korejský reaktor či 1200megawattový americký by v přepočtu stál okolo 100 miliard českých korun. Dlužno dodat, že se jedná o takzvané „overnight costs“. Za tuto cenu by byl dodavatel schopen postavit reaktor dnes. Stavět se však bude až okolo roku 2030, kdy reálné náklady budou s ohledem na inflaci a finanční náklady vyšší.
(hrb, dtr)