Zdravotnický systém v Dánsku se od toho českého liší mimo jiné tím, že velká část odpovědnosti za prevenci a poskytování zdravotní péče leží na místní samosprávě, a dále také dlouhou tradicí spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Díky tomu dokážeme nabízet inovativní řešení, která efektivně reagují nejen na potřeby pacientů, ale také rostoucí náklady na zdravotnictví v důsledku chronických onemocnění, je přesvědčený Jakob Skaarup Nielsen.
Efektivní prevence je pro finanční udržitelnost našeho zdravotnictví naprosto nezbytná. Je potřeba podporovat každého v tom, aby vedl zdravý život, prohlásil na konferenci Ekonomika prevence Jakob Skaarup Nielsen. Výkonný ředitel neziskové organizace Healthcare Denmark je zároveň přesvědčen, že klíčem ke skutečně účinným intervencím je multidisciplinární spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
„Potřebujeme podporu od soukromého sektoru. Nepřestáváme se zabývat tím, jak zkombinovat znalosti a zkušenosti průmyslu se službami veřejného zdravotnictví. Naším cílem je nabízet nová inovativní řešení, která jsou přesně zacílená na potřeby pacientů i občanů,“ říká Nielsen. A dodává: „V průmyslu vidíme jasný globální trend, kdy firmy přestávají fungovat jako dodavatelé výrobků, ale stávají se poskytovatelem služeb. Uchylují se k tomu proto, aby si udržely konkurenceschopnost. A my ve veřejném zdravotnictví toho musíme využít.“
Zdraví v mobilu
Dánsko je známé svou dlouhou tradicí spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Na ní je založená i samotná Healthcare Denmark, v jejímž čele Nielsen stojí a kterou způli vlastní stát. Taková spolupráce v kombinaci s faktem, že odpovědnost za preventivní opatření leží v Dánsku z velké části na bedrech místních samospráv, umožňuje podle Nielsena nastavit účinná preventivní opatření a dostat je přímo k lidem.
Například do jejich mobilů. Jako příklad uvádí Nielsen mobilní aplikaci Live App vyvinutou společností Liva Healthcare. Ta zareagovala na skutečnost, že zhruba třetina Dánů starších 16 let trpí alespoň jedním chronickým onemocněním. Její aplikace proto nabízí digitální formou podporu zdravého životního stylu a také „disease management“ ušitý na míru. „Na jejím vývoji spolupracovaly i místní municipality, které ji také ve velkém využívají a nabízejí,“ vysvětluje Jakob Nielsen.
Aplikace mimo jiné umožňuje monitoring pohybu, spánku, nutričních hodnot spotřebovaných potravin, ale také třeba hodnot cukru v krvi, krevního tlaku apod. Nabízí také osobní poradenství ohledně životního stylu nebo komunikaci s lékařem. „Aplikace přináší svým uživatelům významné zlepšení zdravotního stavu. Na každém diabetikovi s tou aplikací, v porovnání s těmi, kteří aplikaci nepoužívají, ušetří samosprávy každoročně 2.360 dolarů (zhruba 50 tisíc korun – pozn.red.),“ zdůrazňuje Nielsen. Nemluvě o skutečnosti, že lidé žijící v hůře dostupných oblastech se snadněji dostanou k informacím o svém zdravotním stavu.
Rizikové chování je výdaj sám o sobě
Ve světle skutečnosti, že veřejné výdaje v důsledku chronických onemocnění stále stoupají a stoupat jen tak nepřestanou, nejde o nezajímavé číslo. „Je třeba si uvědomit, že ekonomický dopad rizikového chování veřejnosti je obrovský. Rizikové chování je výdaj sám o sobě, protože má přímou souvislost s rozvojem řady chronických onemocnění,“ připomíná Nielsen.
Jen v Dánsku se podle něj počet pacientů s diabetem druhého typu do roku 2030 v porovnání s rokem 2015 téměř zdvojnásobí. „A to bude znamenat ještě větší zdravotní zátěž pro náš systém. Již dnes tvoří náklady na zdravotnictví související s chronickými chorobami na celkovém rozpočtu 80 procent. Potřebujeme se tomu věnovat dnes i do budoucna, jinak situaci přestaneme zvládat,“ apeluje ředitel Healthcare Denmark.
I proto se v Dánsku věnuje značná pozornost primární prevenci. S místními úřady, které, jak již bylo zmíněno, nesou hlavní odpovědnost za tuto oblast, však úzce spolupracuje Dánský zdravotní ústav (Sundhedsstyrelsen), který jim poskytuje informační podporu a doporučení, jakým směrem se nejlépe vydat. Doposud vydal takový podpůrný materiál v jedenácti oblastech: alkohol, tabák, obezita, duševní zdraví, fyzická aktivita, hygiena, vnitřní prostředí ve školách, jídlo a potraviny, sexuální zdraví, drogy a ochrana před sluncem.
Mohlo by vás zajímat
Jako konkrétní příklad Nielsen uvádí doporučení pro prevenci obezity. Například v zařízeních, která pečují o předškolní děti, dostávají jejich zaměstnanci pokyny, jak u dětí podporovat zdravé stravování, fyzický pohyb a obecně šířit povědomí o zdravém životním stylu.
Také v této oblasti lze využívat výhod, jež přináší spolupráce soukromého a veřejného sektoru, a to i na mezinárodní úrovni, tvrdí Nielsen. Příkladem může být aktuálně se rozjíždějící mezioborový projekt mezinárodního konsorcia nazvaný poeticky Dánský maják zdravé váhy. Ten si klade za úkol hledat a rozvíjet nové nástroje pro prevenci, včasnou detekci a řízení léčby obezity. A ty, pokud se osvědčí, zavádět do dalších oblastí, jako je například péče o seniory či psychiatrie. Plánované dílčí projekty počítají i s využitím virtuální reality či prvků umělé inteligence. První výsledky této spolupráce by měly být představeny na podzim příští rok na summitu Zdravé město, dodává ředitel Healthcare Denmark.
Helena Sedláčková
Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který je také součástí našeho vydavatelství Media Network.
Vydavatelství děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.
