Spolkové kancléřství se zřejmě chystá prosadit prodej akcií provozovatele hamburského přístavu HHLA čínské rejdařské společnosti Cosco, ačkoli to šest ministerstev to nedoporučuje. Informují o tom německá média. Společnost Cosco by měla získat nejen čistě finanční účast, ale také výkonného ředitele a právo podílet se na rozhodování. Vzhledem k tomu, že Čína je již nyní nejvýznamnějším zákazníkem přístavu, mohla by plánovaná účast v kontejnerovém terminálu vytvořit „vyděračský potenciál“.
Navzdory varování všech ministerstev chce kancléřský úřad zřejmě prosadit prodej části hamburského přístavu čínské státní společnosti.
Podle informací NDR a WDR všech šest ministerstev, která se technicky podílela na hodnocení investic, dohodu odmítlo. Podle průzkumu však kancelář kancléře prosazuje, aby se dohoda uskutečnila.
Zákaz dohody byl na stole, ale kancléřství ho ignorovalo
Čínská přepravní společnost Cosco chce převzít akcie provozovatele přístavu HHLA a získat více než třetinový podíl v hamburském kontejnerovém terminálu Tollerort. Vzhledem k tomu, že se jedná o kritickou infrastrukturu, zahájilo ministerstvo hospodářství, které má projekt na starosti, řízení o přezkoumání investice a podle průzkumu již zaregistrovalo záležitost ke konečnému zamítnutí ve spolkovém kabinetu.
Úřad kancléře však nezařadil na pořad jednání přezkumné řízení. Rozhodnutí vlády, které je pro zákaz nezbytné, proto nebylo možné přijmout. Podle informací NDR a WDR prý úřad kancléře pověřil zúčastněné útvary, aby hledaly kompromis, aby dohoda mohla být přece jen schválena.
Odborníci se obávají vydíracího potenciálu
Podle průzkumu se odmítavý postoj ministerstev hospodářství, vnitra, obrany, dopravy a financí a ministerstva zahraničí opíral kromě změněné geopolitické situace o dva body: Společnost Cosco by měla získat nejen čistě finanční účast, ale také výkonného ředitele a právo podílet se na rozhodování.
Vzhledem k tomu, že Čína je již nyní nejvýznamnějším zákazníkem přístavu, mohla by plánovaná účast v kontejnerovém terminálu vytvořit „vyděračský potenciál“. Proti se údajně vyslovila i Evropská komise.
Ministerstvo hospodářství na dotaz pouze uvedlo, že se k probíhajícím řízením nevyjadřuje. Mluvčí vlády odpověděl, že úřad kancléře se nebude vyjadřovat k probíhajícím řízením o přezkumu investic „s ohledem na skutečnost, že jsou dotčena obchodní a výrobní tajemství dotčených společností“. O tématech kabinetu by rozhodovaly schůzky státních tajemníků. Kancelář kancléře uvedla, že z těchto pracovních zasedání nebudou podávány žádné zprávy.
Chce Čína získat kontrolu nad dodavatelskými řetězci v Evropě?
Rolf Langhammer z Institutu pro světové hospodářství v Kielu v magazínu ARD Panorama (NDR) vysvětluje: „Dlouhodobou strategií Číňanů by samozřejmě mohlo být převzetí kontroly nad celým dodavatelským řetězcem, digitálním i námořním v Evropě.“
To by mohlo Číně poskytnout konkurenční výhodu nebo iniciovat „zneužití hospodářské moci“.
Podle interních informací je situace naléhavá: pokud federální vláda nepřijme usnesení a nedohodne se na prodloužení lhůty, dohoda by podle zákona automaticky vstoupila v platnost. Za současného stavu by se tak mělo stát na konci října – krátce před plánovanou návštěvou kancléře Olafa Scholze (SPD) v Číně.
Vážné obvinění zaznívá i z německých obchodních kruhů: Čínská strana by měla vyvinout tlak na německé společnosti. Velvyslanectví se podle nich nedávno obrátilo přímo na německé společnosti. Měly by podpořit vstup Číny do hamburského přístavu – jinak by to mělo důsledky pro jejich vlastní podnikání. Čínské velvyslanectví se k tomuto obvinění nevyjádřilo, ale odkázalo na předchozí prohlášení mluvčího ministerstva zahraničí: Doufáme, že Německo zůstane věrné zásadám, jako jsou zásady otevřeného trhu, a nebude politizovat normální hospodářské vztahy.
(nik)
