Třetí tendr na společný nákup plynu prostřednictvím energetické platformy Evropské unie se mimořádně vydařil. Výkonný místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii Maroš Šefcovic oznámil, že třetí soutěž na společný nákup plynu přinesla rekord v souhrnné poptávce: 16,49 miliardy metrů krychlových na základě žádostí podaných 39 evropskými společnostmi.
Od doby, kdy Evropská komise na jaře 2022 zřídila energetickou platformu EU, je tato platforma ústřední součástí úsilí EU o posílení její energetické bezpečnosti a urychlení diverzifikace směrem od ruského plynu.
„Třetí kolo nám přineslo rekord v souhrnné poptávce – 16,49 miliard metrů krychlových, na základě žádostí podaných 39 evropskými společnostmi. To dokazuje, že společnosti mají zájem o společný nákup plynu jako příležitost ke zlepšení bezpečnosti dodávek a vyjednání lepších cen. Nabízené dodávky činily 18,1 miliardy metrů krychlových plynu,“ uvedl Maroš Ševcovic.
Celkově podle Ševcovice energetická platforma EU dosahuje trvale vynikajících výsledků při agregaci poptávky a koordinaci nákupu zemního plynu.
„Energetická platforma EU celkově dosahuje trvale vynikajících výsledků při agregaci poptávky a koordinaci nákupu zemního plynu. Celkové nabídky dodavatelů ze tří tendrů činí více než 50 miliard metrů krychlových. A celková odpovídající poptávka je nyní více než 34 bcm. To ukazuje, že energetická platforma EU pomáhá Evropě diverzifikovat se od dovozu ruského plynu v souladu s programem REPowerEU. Zdůrazňuje také, že využití naší společné váhy k vyjednání cenově dostupnějších dodávek energie a zachování konkurenceschopnosti evropských podniků skutečně funguje. Řekl jsem to již dříve a řeknu to znovu: systém, který funguje, by měl být systémem, který zůstane,“ dodal výkonný místopředseda Evropské komise.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doplnila, že „nyní se musíme zabývat tím, jak můžeme tento úspěch co nejlépe zopakovat tím, že využijeme společný nákup plynu jako vzor pro další strategické komodity, jako je čistá energie nebo suroviny“.
„Musíme stavět na úspěchu platformy a uznat přidanou hodnotu společného nákupu pro otevřenou strategickou autonomii EU, konkurenceschopnost evropského hospodářství a její ekologickou a digitální transformaci. To je klíčem k tomu, abychom mohli uspokojit rostoucí poptávku po vodíku, klíčovém zdroji pro usnadnění dekarbonizace evropského průmyslu, a tudíž klíčovém pro náš cíl klimatické neutrality do roku 2050,“ uzavřela Ursula von der Leyenová.
Energetická platforma EU nabízí zejména menším subjektům příležitost zajistit si stabilní dodávky plynu za nižší ceny, a to oslovením nových trhů a dodavatelů. Toho lze dosáhnout s pomocí „centrálních odběratelů“ nebo „zástupců jménem“, kteří budou poskytovat podporu při vyjednávání a přepravě dodávek plynu.
Nákup plynu společnostmi je sice zcela dobrovolný, ale členské státy EU musí zajistit, aby místní společnosti předložily svou poptávku po ekvivalentu 15 procent závazků každého členského státu k naplnění zásobníků plynu, jak je stanoveno v nařízení o skladování plynu.
„Čím více účastníků budeme mít, tím větší je šance najít atraktivní nabídky plynu. Nezapomínejme, že naše energeticky náročná průmyslová odvětví označila uplynulý rok za rok přežití. Vysoké ceny energií přinutily mnohé z nich udržovat úroveň výroby pod úrovní kapacit. Tento trend musíme zvrátit. Energetická platforma EU byla vytvořena ve prospěch našeho průmyslu a našich domácností. A byla vyvinuta ve spolupráci s průmyslem, aby mohla přinést výsledky v rekordně krátkém čase,“ uvedl při rozjezdu projektu místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který vede práci Energetické platformy EU.
(nik)
