Bezpečnostní agentura nitranského oligarchy Miroslava Bödöra léta profitovala z milionových státních zakázek a na jejích večírcích vystupoval i tehdejší premiér Robert Fico. V loňském roce však přišla o prověrky i o smlouvy se státem a zaznamenala rekordní pokles příjmů. Napsal to slovenský server Aktuality.sk. Ekonomický deník už na jaře informoval, že slovenská policie prověřuje mimo jiné podezření z praní peněz v České republice, které se týká syna majitele agentury.
Loňský rok byl pro nejmedializovanější slovenskou bezpečnostní agenturu, Bonul, obtížný. Společnost nitranského oligarchy Miroslava Bödöra, na jehož večírcích vystupoval bývalý premiér Robert Fico (Směr-SD), přišla o zvláštní certifikát a milionové státní zakázky. Informoval o tom slovenský server Aktuality.sk.
Syn majitele Bonulu Norbert Bödör skončil ve vazbě a v současné době je zapleten do několika závažných kauz, včetně policejní mafie. Stopy Norberta Bödör jsou zachytitelné i v českém hlavním městě.
Tyto turbulence měly negativní dopad i na hospodářské výsledky společnosti. Nejvýraznější změnu zaznamenala společnost Bonul v tržbách. Po řadě úspěšných let poprvé meziročně klesly a přiblížily se úrovni roku 2014.
Nedávno zveřejněné finanční výkazy za rok 2020 ukazují zhruba třetinový pokles tržeb oproti roku 2019 – z 55 milionů eur klesly na 38 milionů. Přitom v předchozích čtyřech letech se pohybovaly nad 50 miliony eur, přičemž rekordní rok 2016 přesáhl 63 milionů eur.
Prudký pokles tržeb se projevil i na zisku. Zatímco v roce 2019 zůstalo Bonulu po odečtení všech výdajů téměř 6,5 milionu eur, loni to bylo o více než milion eur méně. Přestože SBS zůstala v černých číslech o více než pět milionů, pokles zisku byl z pohledu společnosti rekordní. I přes pokles zisku dosáhl Bonul paradoxně druhého nejvyššího zisku ve své historii.
Bonul se také brání výraznějšímu poklesu zisku propouštěním. Zatímco v roce 2019 měla v průměru 1 637 zaměstnanců, v roce 2020 to bylo jen 1 359. K 31. prosinci 2020 vykázala SBS dokonce 1 112 zaměstnanců, což je zhruba o třetinu méně než v minulosti.
Miliony v hotovosti
Bonul loni rovněž zaznamenal meziroční pokles aktiv, a to o 11 milionů EUR na konečných 27 milionů eur. Největší část aktiv tvořily prostředky na bankovních účtech, které meziročně klesly o polovinu – na osm milionů eur.
Zajímavé je, že zatímco se částky na bankovních účtech snižovaly, objem hotovosti ve společnosti se několikanásobně zvýšil. Z 442 tisíc v roce 2019 přesáhl 2,5 milionu eur. Pro srovnání, z pěti největších společností na Slovensku vykazuje hotovost ve svých finančních výkazech pouze jedna – automobilka, a to Volkswagen. Oproti Bonulu v zanedbatelné výši 53 tisíc eur.
Nárůst peněžních prostředků je pravděpodobně způsoben také změnou legislativy během pandemie koronaviru. Ve druhé vlně vláda přijala opatření, kterým se ruší zákaz hotovostních transakcí nad 15 tisíc eur během výjimečného stavu. Omezení platilo od roku 2012 a jeho cílem bylo zabránit praní špinavých peněz nebo fiktivním transakcím.
Majitel společnosti Bonul Miroslav Bödör serveru Aktuality.sk neodpověděl, proč se Bonul rozhodl ponechat si tak velkou částku v hotovosti, ani od kterých klientů hotovost získal.
Bez bezpečnostní prověrky
Pro Bonul znamenal loňský rok také ztrátu jeho dřívějšího statusu. Nitranská bezpečnostní agentura měla dlouho nejpřísnější bezpečnostní prověrky na Slovensku, což jí dávalo výhodu v mnoha státních výběrových řízeních a zakázkách v soukromém sektoru.
Společnost Bonul přišla o bezpečnostní prověrku nejvyššího stupně, která byla předpokladem pro získání několika utajovaných zakázek ministerstva obrany v hodnotě desítek milionů eur. Při posuzování důvěryhodnosti SBS mohla hrát roli i skutečnost, že syn majitele společnosti Bonul byl obviněn z praní špinavých peněz. Mezi Norbertem Bödörem a Bonulem uskutečnily finanční transakce v řádu desítek tisíc eur. Syn peníze otcově firmě nejen posílal, ale také je dostával, informuje server Aktuality.sk.
O bezpečnostní prověrku přišla i sesterská společnost Bonulu, do které Bonul vkládal milionové zisky. Společnost Vel Security se už nemůže ucházet o žádné státní zakázky, protože byla vyřazena z rejstříku společností obchodujících se státem.
Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) zasáhl i do povolení pro Bonul. Jeho úřad odebral Bonulu status subjektu hospodářské mobilizace, který získala za éry Ľubomíra Jahnátka (Smer-SD). Ten přiznal, že se s majitelem Bonulu zná.
Zrušené smlouvy se státními podniky
Zrušené prověrky nebyly pouhou formalitou a významně ovlivnily podnikání společnosti. Ministerstvo hospodářství po více než pěti letech zrušilo s Bonulem utajovanou smlouvu na strážní služby, platnou od roku 2015.
Sulíkův úřad ji zastavil 30. dubna letošního roku. „Důvodem je, že Bonulu byla odebrána bezpečnostní prověrka, přičemž jednou z podmínek pro zadání zakázky na strážní službu byla bezpečnostní prověrka na stupeň přísně tajné,“ argumentovala na jaře letošního roku mluvčí ministerstva Katarína Matejková.
Správa státních hmotných rezerv (SŠHR), která byla pod vedením Kajetana Kičury známá tendry na míru pro nitranskou bezpečnostní agenturu a podezřelými kontakty s Bonulem, již nemá s firmami z portfolia Bödörovců také žádné smlouvy.
Ředitelka kanceláře ředitele SŠHR Natália Petríková uvedla, že smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb v sídle SŠHR vypověděl sám Bonul bez udání důvodu. Naopak SŠHR zastavila smlouvu s Vel Security. Stalo se tak na začátku roku, „kdy společnost vrátila Národnímu bezpečnostnímu úřadu osvědčení o průmyslové bezpečnosti“.
Se společnostmi Bonul a Vel Security podle serveru Aktuality.sk zrušil smlouvy i Sbor vězeňské a justiční stráže.
„K vypovězení smluv došlo bezprostředně po zrušení osvědčení o průmyslové bezpečnosti těchto společností,“ uvedla mluvčí sboru Monika Kacvinská.
Miliony od státu
Smlouvu s firmou Bonul vypověděla loni na podzim také ministryně pro investice a informatizaci Veronika Remišová (Za lidi). Bonul střežil prostory Národní agentury pro síťové a elektronické služby (NASES), která spadá pod její úřad.
Remišová při této příležitosti vyčíslila, že skupina firem kolem Bonulu získala v roce 2018 od státu zakázky za zhruba 100 milionů eur. Lídryně nejmenší koaliční strany také vyzvala k celoplošnému přehodnocení smluv s nitranskou bezpečnostní službou.
„Ministerstva by měla vyhodnotit míru bezpečnostního rizika a také možnost legálně vypovědět smlouvy, pokud Bonul může být bezpečnostním rizikem. Ať už kvůli odebrání bezpečnostní prověrky, nebo aktuálně známým informacím,“ uvedla Remišová loni v září, připomněly Aktuality.sk.
Ani po více než deseti měsících však není jasné, jak prověřování smluv dopadlo. Remišová server Aktuality.sk odkázala na místopředsedu vlády Štefana Holého (Jsme rodina), který na otázky do uzávěrky neodpověděl.
Přestože Bonul přišel o několik lukrativních státních zakázek, některé státní instituce s firmou nitranského oligarchy podepsaly nové smlouvy. Příkladem je Slovenská pošta, která agentuře zadala zakázky za několik milionů. V březnu vyhlásily státní Železnice Slovenské republiky osmdesátimilionový tendr na modernizaci železniční tratě, v němž požadují kritizovanou diskriminační podmínku – certifikát na bezpečnostní systém, který má na Slovensku pouze Bonul a další dvě jemu blízké společnosti.
Převezmou žezlo Makóovci?
Bonul byl v době vlád Směru-SD suverénním subjektem s dominantním postavením na trhu soukromých bezpečnostních služeb. Na paty jí však začíná šlapat společnost Lama SK s vazbami na bývalého šéfa daňové policie Ludovíta Makó.
Před osmi lety měl Bonul dvacetkrát vyšší příjmy než Lama SK. V roce 2019, kdy zemi vládla koalice v čele s předsedou strany Smer Peterem Pellegrinim, Bonulem prošlo třikrát více peněz než Lamou SK.
Loni byl rozdíl méně než poloviční. Lama vydělala 22 milionů, což je jen o 15 milionů méně než Bonul. Státní zakázky od Slovenské pošty přinesou firmě napojené na zkorumpovaného exšéfa daňových kriminalistů Makóa v příštích letech dalších více než 10 milionů eur.
Úplatky za dotace
Ekonomický deník už v dubnu informoval, že slovenská policie viní syna Miroslava Bödöra Norberta Bödöra z machinací s dotacemi. Slovenští detektivové ho obvinili z rozsáhlé korupce související vyplácením provizí za zemědělské dotace. V této souvislosti vyšetřují detektivové podezření z rozsáhlého praní peněz, které se měly „čistit“ i v České republice. Pátrání odhaluje řadu byznysových vazeb.
Milióny eur, pocházející z rozsáhlých úplatků v prostředí slovenského byznysu a politiky, mohly skončit v České republice. Tvrdí to vyšetřovatelé korupční aféry s krycím názvem Dobytkář, ve které má jít o manipulace s vyplácením slovenských zemědělských dotací a úplatky za ně.
V Praze působí dvě firmy, jejichž statutáři či majitelé, mají velmi blízko k jednomu z hlavních podezřelých v kauze Dobytkář, synovi majitele nejvlivnější slovenské bezpečnostní agentury Bonul Norbertu Bödörovi. O případu více napoví usnesení slovenského specializovaného trestního soudu zde. Majitel jedné z nich má přitom blízko k bývalému šéfovi slovenské tajné služby Ivanu Lexovi, ale i investiční skupině Penta.
Slovenští novináři, konkrétně z Deníku N, zjistili, že jednotliví aktéři kauzy Dobytkář měli vkládat peníze z úplatků na účty v hotovosti a mělo jít o obrovské částky. Banky jsou přitom povinné obdobné transakce hlásit finanční policii, která by je měla následně začít vyšetřovat. Podle slovenských novinářů se tak ale nestalo. A není jisté, zda v tomto případě selhaly banky nebo policie. Peníze z úplatků se pak měly posunovat mimo jiné do České republiky.
Kvůli tomu, že slovenské instituce aktivně nejednaly, mohly určité skupiny lidí dlouhou dobu úplatky bez rizika újmy legalizovat. Peter Kuba, jeden z vazebně stíhaných v korupční kauze Dobytkář, měl miliony z úplatků přijímat od šéfa Zemědělské platební agentury (PPA) Ľubomíra Partiky.
„To, že úplatky končily u Bödöra, má potvrzovat i výpověď exsšéfa sekce rozvoje venkova a přímých plateb na ministerstvu zemědělství Marka Kodada,“ uvedla mimo jiné slovenská média. Úplatky měly pocházet od žadatelů o zemědělské subvence, a za jejich přiklepnutí měli platit 14, 15, 20 či 25 procent z celkové dotace, kterou dostali. Peníze v hotovosti následně měly směřovat do rukou Partiky.
Legalizaci úplatků pak měl mít následně na starosti Kuba, který peníze – oficiálně mělo jít o půjčku – posílal na účet Partika. V roce 2016 měl Kuba na svůj účet vložit v hotovosti zhruba 11 milionů eur, které označil za svá aktiva. Jako půjčka posléze následně směřovala na Partikův účet, ale jen část peněz, zbytek měl zinkasovat dnes také vazebně stíhaný Norbert Bödör.
Linka do Prahy
Deník N uvedl, že aktéři se pokusili transakce vysvětlit tím, že Kuba měl od Bödöra koupit firmu Bokran s. r. o. za 16 milionů eur. Ten však následně firmu prodal neznámé osobě za tisíc eur.
Nitranský podnikatel Bödör pak měl peníze, které mu na účet poslal Kuba, vložit na účet pražské společnosti Lionico Trade.
Vyslýchaná představitelka společnosti měla policistům vysvětlovat, že jsou v České republice nižší bankovní poplatky a detektivům řekla i o transakcích, které firma prováděla. Policie ale nakonec zjistila, že lže a Lionico Trade v takovém objemu rozhodně neobchoduje. O této firmě, a neobvykle vysokém vkladu do ní, už informoval Český rozhlas.
Žena, o níž byla v předchozím odstavci řeč, se jmenuje Lucia Špaňová. Ta působila ve slovenské akciové společnosti Vel Security. Spolu s ní byli ve statutárních orgánech zapsaní Miriam Gombíková (sestra Norberta Bödöra) nebo Marek Ciprian.
A právě Marek Ciprian figuroval v jiné pražské akciové společnosti Granturo Investment jako člen předsvanenstva a jediný akcionář. Společnost se dříve jmenovala, zřejmě nepřekvapí, Vel Security Holding.
Právě Vel Security (dříve BMN Security) je na Slovensku podezřelá z toho, že byla velmi úzce propojena s Bonulem otce Bödöra a firmy se společně se ucházely o státní zakázky ve výběrových řízeních, kde si dělaly navzájem takzvané křoví. V souvislosti s jedním konkrétním tendrem přinesla slovenská média konkrétní informaci o podezření, jak BMN Security a Bonul v soutěži postupovali spolu. Jak v článku uvádí deník SME: „BMN Security v konsorciu s Unitec Holding udělala v nabídce pro státní pojišťovnu stejnou matematickou chybu jako vítězný Bonul. Vyplývá to ze zápisu z vyhodnocování nabídek.“
Podezření z propojení Bonulu a BMN Security (dnes Vel Security) je ovšem více. Zajímavá je také smlouva o zabezpečení strážní služby mezi BMN Security a Slovenským vodohospodářským podnikem, která obsahuje dokumenty – směrnici o výkonu strážní služby BMN Security, na kterých ale zůstala hlavička Bonulu. V dozorčí radě Vel Security od roku 2016 dodnes figuruje Marcela Medeková. Osoba se stejným jménem a příjmením byla ještě v roce 2015 uváděna na faktuře pro Sociální pojišťovnu za hlídací služby od společnosti Bonul jako vystavovatel z ekonomického oddělení firmy.
Firma BMN Security prošla po odchodu Miriam Gombíkové počátkem roku 2012 několika změnami. Společníkem se stal už zmiňovaný Marek Ciprian z Nitry. Společnost změnila sídlo a od prosince 2015 i název na Vel Security a od října 2016 i právní formu na akciovou společnost. Dnes je předsedou představenstva už zmiňovaný Marek Ciprian, který má být oficiálně i majitelem akcií, spolu s Andreou Ciprianovou.
Osoba Cipriana je zmiňována i v souvislosti se Slovenským pozemkovým fondem, kdy se jeho firma měla dostat k lukrativním pozemkům ve Vysokých Tatrách. Podle informací Hospodářských novin, „společnost TMDE získala přes restituci lukrativní trojhektarový pozemek u golfového hřiště v Tatranské Lomnici a dalších 166 tisíc čtverečních metrů v podtatranské obci Velký Slavkov. Jde o největší převod státních pozemků pod Tatrami od roku 2010.“
Ale zpět do Prahy. Pražská společnost Granturo Investments, založená Markem Ciprianem, má jako obor podnikání uvedenu správu vlastního majetku (stejně jako Lionico Trade, kam přitekla od Bödörovců už umiňovaná půlmiliarda – pozn. red.). Členem představenstva a jediným akcionářem je od roku 2017 Radovan Šillo.
Ten má zase úzké vazby na rodinu bývalého kontroverzního šéfa Slovenské informační služby Ivana Lexu a finanční skupinu Penta. A právě jméno Penty v poslední době silně rezonuje v souvislosti s vazebně stíhaným Norbertem Bödörem.
Vazby Šilla na Lexu a Pentu popisuje například na svém webu Ignác Milan Krajniak, bývalý člen prezídia slovenského Fondu národního majetku a pozdější poradce ministra vnitra. „Jaroslav Haščák (spolumajitel Penty – pozn. red.) a Ivan Lexa mají společného koníčka. Obrazně i doslovně. Tím doslovným společným koníčkem je jejich láska ke koním. Ivan Lexa vlastní známý jezdecký areál Rozálka v Pezinku. Před nějakým časem se tam byl podívat během jezdeckých závodů i jeho přítel Jaroslav Haščák. Tato informace byla zveřejněna v médiích i s bohatou obrazovou dokumentací… …To, co ještě nebylo zveřejněno, je skutečnost, že Lexa a Haščák mají pravděpodobně společného i obrazného ´koníčka´. Je jím ing. Radovan Šilla,“ napsal na svůj web Krajniak.
Krajniak popisuje aktivity společnosti Vespecom, později přejmenované na IRI. Společnost se měla po vstupu Ivana Lexy podle Krajniaka podílet na konsolidaci firem bývalého šéfa SIS.
Krajniak rozkrývá i další aktivity Šilla. Slovenská společnost Mirakl získala pro skupinu Penta 136 lékáren ve třiceti slovenských městech. V roce 2011 pak Penta dokoupila síť 40 lékáren firmy Domov zdraví z Košic. A jako jednatel těchto lékáren figuroval právě Radovan Šillo. „Ten Radovan Šillo, který do roku 2004 působil v představenstvu společnosti IRI, a pak ho nahradil Ivan Lexa. Radovan Šillo působil i ve více jiných firmách propojených s rodinou Lexů. Na tom by nebylo nic obzvlášť výjimečné. Vždyť Šillo mohl prodat své nebo Lexovy lékárny Pentě. Jenže Radovan Šillo působí v dozorčí radě Domova zdraví dodnes,“ upozorňuje Krajniak.
Pražská společnost Granturo Investments má základní jmění 2 miliony korun a na první pohled se tváří nepříliš výkonně. Jenže na Slovensku byla tato společnost jediným akcionářem firmy AF Reality II, základní jmění představovalo 996 tisíc eur, což je přepočtu 26 milionů korun.
Radovan Šillo pak prostřednictvím české Granturo Investments ovládal slovenské firmy Mlýn Pohronský Ruskov (základní jmění přesahuje 2 miliony 200 tisíc eur) a Mlýn Štůrovo (základní jmění přesahuje 1 milion 300 tisíc eur), jak dokládá výpis z registru partnerů veřejného sektoru, který zpracovávala společnost VGD Slovakia. Ta mimo jiné zapisovala firmu Bonul do registru partnerů veřejného sektoru, a ovládá ji otec Norberta Bödöra. Auditorská firma ze stejné skupiny, sídlící na stejné bratislavské adrese, také dělala minimálně v roce 2015 audit Bonulu, patřícího Bödörovi staršímu.
Celý dokument si stáhněte zde.
Ještě zajímavější je pak společnost Granturo Investments Ltd. z Kypru, kde lze také dohledat Šillovu stopu. V účetní uzávěrce společnosti Lékárna 20 z roku 2012 se lze dočít, že mateřskou společnost Domov zdraví vlastní napůl kyperské společnosti Pharmax Holdings Limited (propojená s Pentou) a Granturo Investments Ltd (Radovan Šillo).
Bödör-Penta napřímo
K česko-slovenské investiční skupina Penta měl pak zřejmě léta v klíčové zdravotnické skupině Penty Svět zdraví úzký vztah přes skryté společnosti i přímo Norbert Bödör. Slovenský deník SME totiž popsal jeho propojení jako minoritního společníka přes dvě firmy, které jsou s Bödörem obchodně úzce propojeny.
Podle SME byla od roku 2014 dvacetiprocentním akcionářem v klíčové slovenské firmě Penty, tedy ve zdravotnické síti ProCare, neprůhledná kyperská akciová společnost Saxian Investments, která s Bödörem opakovaně spolupracovala na obchodních transakcích. O dva roky později Saxian svůj podíl v ProCare převedl na pražský investiční fond Avant Private Equity, jehož investičním podílníkem byl právě Bödör.
V roce 2018, když Penta spojila své dvě slovenské firmy ProCare a Svět zdraví do jediného holdingu, klesl akciový podíl fondu Avant, spjatého s Bödörem, v nové zdravotnické skupině Penty na 10,5 procenta. A teprve vloni měla Penta menšinový podíl Avantu odkoupit.
Jak stojí na slovenském webu Zastavme korupci Bödör a jeho kapitál se přibližovaly k byznysu Penty s poliklinikami opakovaně. „Finanční skupina ale na otázky k synovi majitele největší bezpečnostní služby Bonul reagovala s tím, že si není vědoma, že by měl nějaký vliv na její divize ProCare či Svět zdraví a že podle jejich informací nebyl ani konečným uživatelem výhod ve firmách, které polikliniky a nemocnice spoluvlastnily,“ píše web Zastavme korupci.
„Penta s Norbertem Bödörem žádnou transakci nedělala,“ zareagoval na popisovaná zjištění manažer Penty pro vnější vztahy Martin Danko.
Podle zjištění novinářů to sice platí, ale jen formálně. Operace, kde se objevuje Bödör a dotýkají se zdravotnických zařízení Penty, byly totiž vysoce sofistikované, realizovány nepřímo přes další společnosti, většinou ze zahraničí. „Otázkou je, zda si Bödörových aktivit v takovém rozsahu zkušený investor, jakým je finanční skupina Penta, nemohl nevšimnout,“ zamýšlí se server. Norbert Bödör zatím s novináři nemluví a svolení k tomu nemá ani jeho advokát.
První poliklinika
Poprvé se byznys zájmy Bödöra a finanční skupiny Penta ve zdravotnictví protnuly před více než dekádou. Penta se už déle zajímala o polikliniku na největším prešovském sídlišti Sekčov. Dokonce to byla jedna z jejích kyperských společností, která konkurz na firmu Reimanus, zastřešující polikliniku, v roce 2003 iniciovala. Deník SME si podle zákona o pzřístupnění informací vyžádal podklady o úpadku a zjistil, že právě finanční skupina Penta byla největším věřitelem a konkurz ovládala.
Nakonec však polikliniku získala s nejvyšší nabídkou 2,8 milionu eur čerstvě založená košická firma Wesper, za kterou byl právě Bödör. A to navzdory námitkám Penty, která soutěž chtěla zopakovat. Jméno vítěze je o to zajímavější, že firma Wesper vznikla pouze v březnu 2009 a už koncem dubna rozhodnutím Krajského soudu v Košicích získává největší prešovskou polikliniku.
A zjevně tato čerstvá firma neměla nouzi ani o cizí finance. Podle obchodního rejstříku právě v době úspěchu v konkurzu do ní vstupuje polostátní Fond Seed Capital. Jeho cílem bylo i přes státní peníze podpořit začínající firmy a vytvořit nová pracovní místa. Současně si na firemní podíly Wesperu zřizuje zástavní právo česko-slovenská investiční skupina Wood&Company, jako záruku za úvěr. K Wood&Company se vrátíme ještě později.
Poliklinika se ale nakonec do rukou Penty přece jen dostala. Už v mnohem lepší kondici ji od Wesperu kupuje začátkem roku 2014 síť zdravotnických zařízení Penty ProCare. Ale ne přímo. Do celé transakce vstupuje kyperská firma Saxian Investments Limited. A to ve velkém stylu. Nejdříve získala od Bödöra prešovskou polikliniku a prodala ji Pentě, ale zároveň získali Kypřané i menšinový podíl v síti ProCare. Tedy 20 procent v jednom z klíčových byznysů Penty.
Za koupi Wesperu platí Penta 9,6 milionu eur Saxianu, ale zároveň jí Saxian podle účetních výkazů vyplatil za podíl v ProCare 4,7 milionu eur. O vstupu Saxianu do ProCare přitom Penta nijak veřejnost neinformovala a přitom jakékoli novinky ochotně sděluje.
Penta ve stanovisku k těmto operacím zdůraznila, že při koupi polikliniky v Prešově a ani později neřešila s Bödörem. Finanční skupina celý proces popsala tak, že do ,,jednání vstoupila společnost Saxian, kterou zastupovali renomovaní právníci a poradci. Tato společnost sjednala s majiteli Wesper podmínky prodeje“. Jejich součástí byl nejen přesun Wesperu do sítě ProCare, ale také získání menšinového podílu v ProCare pro kyperskou firmu. Co se týče Saxianu, finanční skupina také dodala, že v této kyperské firmě Bödör „nijak nepůsobil a neměl k ní žádný vlastnický ani spoluvlastnický vztah“.
„Kdo však stál za Saxianem a byl takzvaným konečným uživatelem výhod, Penta nekonkretizovala. I když její jednoznačné vyhrazení se vůči Bödörovi by mohlo naznačovat, že konečné uživatele benefitů Saxianu Penta zná,“ lze se dočíst na serveru Zastavte korupci.
Mluvčí Penty Danko zároveň médiím zprostředkoval stanovisko Saxianu: ,,Zástupci této společnosti zásadně odmítají jakoukoli souvislost Saxianu s Norbertem Bödörem, která se týká vstupu Saxianu do ProCare a nepřejí si být s tímto tématem spojováni.“
Z Kypru do hotelu Zlatý klíček
Faktem však je, že Saxian má několik vazeb směřujících k rodině Bödörovců. Saxian například po vstupu do ProCare rok spoluvlastnil i jinou slovenskou firmu MS Finance 5, která je personálně propojena na firmu VGD Slovakia. Ta mimo jiné zapisovala firmu Bonul do registru partnerů veřejného sektoru, a ovládá ji otec Norberta Bödöra. Auditorská firma ze stejné skupiny, sídlící na stejné bratislavské adrese, také dělala minimálně v roce 2015 audit Bonulu.
Saxian s rodinou Bödörovců propojuje i bratislavská firma Sater. Ta v minulosti vlastnila známý hotel Zlatý klíček, což portálu Aktuality.sk potvrdili samotní zástupci hotelu. V minulosti se v Zlatém klíčku například setkali i politici slovenského Směru.
V účetní závěrce kyperské společnosti Saxian Investments za rok 2015 se zmiňuje ,,bezúročná půjčka společnosti Sater“. Šlo o částku téměř 1,6 milionu eur. Slovenský Sater získal Zlatý klíček ve stejném roce – v březnu 2015.
Zavražděný slovenský novinář Ján Kuciak před lety popsal majetkové propojení hotelu na Bödörovce. Krátce po jeho vraždě novináři vyfotografovali před hotelem Zlatým klíček zaparkované bílé Bentley podnikatele Mariana Kočnera.
Z Kypru do českého fondu
Server Zastavte korupci se pak vrací zpět k Kypřanům a Pentě. Pětinový podíl ProCare se v Saxianu dlouho neohřál. Začátkem února 2016 ho Saxian převádí na společnost Avant Private Equity investiční fond.
Avant je česká investiční skupina. Podíl v ProCare směřoval konkrétně do fondu Avant Private Equity, což je investiční fond s proměnným základním kapitálem. Jde o speciální typ investičního fondu, který je určen bonitnějším profesionálním investorům. Pro vstup je zapotřebí zpravidla vklad od sto tisíc eur výše. A také je komplikované u tohoto typu fondu zjistit, kdo jsou skuteční příjemci výnosů.
Fond Avant s proměnným základním kapitálem vznikl pouze na podzim 2015. Tedy krátce před přesunem podílu ProCare. Ale zjevně se mu v investicích dařilo, když už následující rok uvádí v portfoliu nejen akcie ProCare, ale také Swan Mobile a Wood&Company realitního podfondu za dohromady miliardu korun. V přepočtu tehdejším kurzem šlo o aktiva za zhruba 37 milionů eur.
„Tímto okamžikem by se mohlo zdát, že úloha Saxianu v celém příběhu končí a začíná etapa Avantu. Ale podle nedávno získaných informací proběhly mezi Bödörem, Saxianem, Avanti a Wood&Company opakované milionové finanční operace i několik let po přesunu podílu ProCare, který je propojuje. Pouze pro připomenutí, Wood&Company je ta společnost, která před lety ochotně půjčila nové firmě Wesper v době koupě prešovské polikliniky,“ stojí dále na webu Zastavte korupci.
Z aktuálně získaných informací vyplývá, že v prosinci 2017 byla speciálním fondem Avant vystavena třímilionová směnka, kterou disponoval Bödör. Směnka je cenný papír, který majiteli právně silně zabezpečuje vyplacení směnečné sumy. Obvykle se vystavuje jako záruka za úvěr nebo za investici. „A ve stejný den, kdy byla vystavena výše popsaná směnka Avant fondem, někdo převzal směnku ve stejné hodnotě od kyperské firmy Saxian Investments, o které Penta tvrdí, že s Bödörem nemá nic společného. Zda jde o tutéž směnku, není známo,“ upozorňuje server Zastavte korupci.
O pár týdnů na to, počátkem roku 2018, se v souvislosti s fondem Avant fondem objevuje další operace, na vlas ve stejné hodnotě. Skupina Wood&Company kupuje od Avant fondu investiční akcie. Zda obě transakce spolu souvisely, zúčastněné strany odmítly komentovat s odvoláním na ochranu klientů a právní předpisy.
„Pokud by Wood&Company tyto akce nakoupil pro svého klienta, co se dělá běžně kvůli zajištění anonymity, zejména při vyšších investicích, šlo by o velmi spokojeného investora. Za dva roky se totiž hodnota akcií zdesetinásobila. Časově tento nárůst hodnoty souvisí s tím, že speciální fond Avant prodal své podíly ve zdravotnických zařízeních zpět Pentě,“ zamýšlí se protikorupční server.
Mezitím se ale odehrál ještě další přesun za miliony eur mezi Bödörem a Avant fondem, který vlastnil část ProCare. Koncem roku 2018, tedy zhruba rok po třímilionovou směnce, vydává Avant fond Bödörovi další směnku, tentokrát v částce přes 11 milionů eur.
O tom, co všechno tyto směnky a jejich přesuny mohly znamenat, lze jen spekulovat, protože investiční společnosti se odpovědím na konkrétní otázky k operacím Bödör vyhnuly s argumentem ochrany klientů a dodržování legislativy. „Ale u příležitosti nedávného obvinění Bödöra v souvislosti s praním špinavých peněz jsme se jich ptali na to, zda v případě výše popsaných operací dodrželi všechna pravidla,“ napsal dále web.
„Jsme přesvědčeni, že s ohledem na časový kontext událostí, na které se ptáte, postupovala naše společnost v daném čase při svých rozhodnutích v duchu maximální korektnosti, společenské odpovědnosti a podnikatelské etiky,“ reagovala stanoviskem compliance úřednice Wood&Company Šárka Motyčková.
Šéf investiční společnosti Avant Pavel Doležal pak uvedl, že otázky k vztahu jeho společnosti s Bödörem „jsou typově mimo hranice“, v rámci kterých může Avant podle právních předpisů informovat. V souvislosti s povinnostmi v boji proti praní špinavých peněz prý Avant postupoval podle zákona.
„Finanční skupiny Penta jsme se navíc ptali, zda její spolumajitelé Jaroslav Haščák a Eduard Maták (zodpovědný za zdravotnictví) věděli o tom, že Bödör investoval do fondu Avant Private Equity a prostřednictvím něj do jejich sítě poliklinik a nemocnic Penty,“ blíží se k závěru své zprávy server Zastavte korupci.
„Penta s Norbertem Bödörem žádnou transakci nedělala. Pan Bödör nikdy ve vztahu k naší investiční skupině nevystupoval jménem fondu Avant ani jinak za tento fond nekonal. Neměli jsme žádný důvod s ním řešit jakékoli otázky, které se týkaly strategie ProCare a Svět zdraví,“ konstatoval manažer Penty pro vnější vztahy Martin Danko. A zdůraznil, že Avant fond představuje standardní investiční fond a standardně byznyspartner nemá zkoumat, kdo za ním stojí.
Jednou z hlavních otázek, na které slovenští investigativci nedostali i přes rozsáhlé pátrání odpovědi, je, odkud měl Bödör miliony, na základě kterých mu opakovaně vystavil Avant fond milionové směnky. Fjedna z odpovědí se nabízí: frma Bonul, kterou ovládá Bödörův otec, se poslední roky zviditelnila nadprůměrným úspěchem ve veřejných tendrech, díky čemuž si své hospodaření vylepšila o desítky milionů eur.
Ale Norbert Bödör oficiálně s firmou svého otce nemá nci společného. Ačkoliv média i Nadace Zastavte korupci nedávno upozornily, že podle komunikace Norberta Bödöra přes Threemu s Marianem Kočnerem to nemusí tak být. „Aj tak ma už jebli tento rok o 20 procent. Dole. S obratom. Aj so ziskom o 30 minimálne,“ postěžoval si Bödör začátkem roku přes Threemu Kočnerovi na ministerstva ovládané v minulé vládě stranami SNS a Most. Kočner na to reagoval poznámkou, že si myslel, že firma je otcova.
Bödör sám sebe nedávno u soudu ohledně vraždy Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové popsal jako „živnostníka“ působící v realitách, developmentu, bezpečnosti a ve vinařství a také jako akcionáře Lázní Trenčianske Teplice. Dnes už je naprosto zřejmé, že tento „živnostník“ zahrnul do sféry svého neprůhledného byznysu i sousední Českou republiku, informoval Ekonomický deník v dubnu.
Jan Hrbáček
