Největší světová ekonomika v druhém kvartále opět nabrala dech, i když o něco méně, než jsme původně čekali.
V součtu s pozitivními revizemi za první kvartál ale čísla nevypadají špatně a neměla by bránit americkým centrálním bankéřům nastartovat růst sazeb na podzim tohoto roku. Americká ekonomika v druhém kvartále přidala 2,3% (mezikvartálně anualizovaně) a do velké míry šlo o dílo amerického spotřebitele.
Jeho výdaje tvoří kolem dvou třetin amerického HDP a v druhém kvartále rostly okolo 3%. A to jednak díky zlepšující se situaci na trhu práce, ale současně i díky klesající míře úspor. Ostatní složky americké poptávky zdaleka tak růžově nevypadají. Slabé jsou dál především investice podniků. Špatné investice a silná spotřeba mohou mít v dnešní době poměrně překvapivě společného jmenovatele. A tím jsou nízké ceny ropy.
Zatímco levná ropa poměrně americkým spotřebitelům logicky zlepšuje náladu tím a nechává jim v kapse více peněz na jiné útraty, investice ropných společností jdou logicky dolů. Na tom se asi nic nezmění ani v druhé polovině roku. Pokus o stabilizaci cen v dubnu a květnu nevyšel a cena černého zlata je opět na sestupu.
Dobré zprávy včera přišli i z eurozóny. Španělská ekonomika mezi-kvartálně zrychlila o procento, a to po velice silném růstu v prvním kvartále. Jedna z Achillových pat eurozóny tak letos pravděpodobně výrazně šlápne na plyn – růst může překonat 3%. I když lehká nervozita před volbami na konci roku může trochu zchladit investiční optimismus v čtvrté největší ekonomice eurozóny.
Jan Bureš, ČSOB
