Zlomový okamžik pro českou bezpečnost právě nastal, i když u toho asistuje jiná vládní sestava, než která jej avizovala. Po letech kritiky z NATO hlásí Česko splnění úkolu: v roce 2025 putovalo na obranu rekordních 171,1 miliardy korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) potvrdila, že tato částka odpovídá 2,02 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Země tak pod vedením končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) poprvé oficiálně naplnila svou zákonnou povinnost i závazek vůči spojencům. Jaké dědictví ale Fialova vláda zanechala a proč Andrej Babiš (ANO) varuje před dalšími miliardovými požadavky Aliance?
Jak se zrodilo 2,02 procenta
Dosažení dvouprocentní hranice, kterou od svých členů vyžaduje Severoatlantická aliance, bylo klíčovou prioritou minulé vlády Petra Fialy. Právě jeho kabinet loni v březnu rozhodl o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.
Alena Schillerová však při úterním bilancování upozornila, že splnění limitu nebylo zadarmo – provázely ho masivní prosincové výdaje a započítávání investic z různých resortů, aby se zákonné povinnosti vyhovělo.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Ekonomickém deníku zdůraznila, že samotná čísla nestačí. Podle jejího vyjádření musí být vynakládání peněz maximálně efektivní a musí přímo zvyšovat bojeschopnost, nikoliv jen vylepšovat statistiky.
Mohlo by vás zajímat
Černochová v Ekonomickém deníku také dříve uvedla, že pro stabilitu armády je naprosto zásadní uzákonění těchto výdajů, což Fialova vláda prosadila. Novému kabinetu Andreje Babiše to teď „svazuje ruce“ kvůli povinnosti peníze vyplatit.
Babišův skepticismus versus ambice z Haagu
Zatímco se Aliance raduje ze splnění dřívějších slibů, v centrále NATO už platí nová pravidla. Členské státy na červnovém summitu v Haagu (2025) podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdaje na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
Premiér Babiš se k těmto novým metám staví odmítavě. Již dříve uvedl, že tyto nové cíle nepovažuje za realistické. Jeho vláda, která nyní funguje v rozpočtovém provizoriu, se sice hlásí k dodržení stávajících dvou procent, ale další zvyšování k hranici 3,5 % HDP odmítá jako ekonomicky neúnosné pro státní rozpočet, který za loňský rok skončil hlubším schodkem, než se plánovalo.
Modernizace pod dohledem: Kde končí miliardy?
Miliardy, o kterých v úterý ministryně Schillerová mluvila, směřují do největších nákupů v historii Armády ČR. Jde především o projekty, které rozjela minulá vláda a ve kterých ta současná bude velmi pravděpodobně muset pokračovat:
- Splátky za letouny páté generace F-35 (bude řešit i středeční Bezpečnostní rada státu – pozn. red.).
- Pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90.
- Nákup tanků Leopard.
Jana Černochová v Ekonomickém deníku opakovaně připomínala, že investice do obrany jsou zároveň investicemi do českého průmyslu. Podle ní je nutné, aby se domácí firmy na zakázkách podílely alespoň ze 40 procent. Rekordních 171,1 miliardy korun tak nepředstavuje jen „účet za zbrojení“, ale i masivní impuls pro technologický sektor, který musí nová vláda ukočírovat v době, kdy hledá úspory v jiných kapitolách státního rozpočtu.
Nejsme na chvostu, ale o míle nás předbíhá Polsko
Oznámení Aleny Schillerové o splnění 2,02 % HDP definitivně potvrzuje, že Česko smazalo svůj historický dluh vůči spojencům. Jak si ale stojíme v sousedství zemí, které na hrozby v regionu reagovaly mnohem dříve?
Zatímco Varšava v roce 2025 naprosto odskočila zbytku Evropy, Budapešť a Bratislava se potýkají s odlišnými prioritami a rozpočtovými limity. Kdo investuje nejvíce do techniky a kdo pouze „udržuje provoz“?
Polsko v roce 2025 potvrdilo roli evropského premianta v tempu vyzbrojování. Varšava do obrany investovala rekordních 4,2 % HDP. Polský rozpočet těží z masivních nákupů v USA (tanky Abrams, letouny F-35) a v Jižní Koreji (tanky K2, houfnice K9). Polsko tak investuje více než dvojnásobek toho, co Česká republika, a buduje nejsilnější pozemní armádu v Evropské unii. Varšava tento růst financuje i prostřednictvím speciálního Mimorozpočtového fondu na podporu ozbrojených sil.
Srovnání V4: Výdaje na obranu za rok 2025
| Země | Výdaje (% HDP) | Celková částka (v mld. CZK*) | Hlavní investiční priorita |
| Polsko | 4,20 % | cca 950 mld. | Raketové dělostřelectvo, masivní nákupy tanků. |
| Česko | 2,02 % | 171,1 mld. | Stíhačky 5. generace, pásová vozidla BVP. |
| Maďarsko | 2,10 % | cca 105 mld. | Rozvoj domácího průmyslu, letouny Gripen. |
| Slovensko | 2,01 % | cca 68 mld. | Doplatek stíhaček F-16, kolová obrněná vozidla. |
| *Přepočet na koruny je orientační dle průměrného kurzu roku 2025. |
Slovensko se v roce 2025 také pohybovalo těsně nad hranicí závazku a vykázalo výdaje ve výši 2,01 % HDP. Bratislava se soustředila na doplacení stíhaček F-16 a modernizaci mechanizovaného vojska.
Maďarsko, které dlouhodobě drželo výdaje nad dvěma procenty dříve než Česko, v roce 2025 tempo růstu mírně stabilizovalo na 2,1 % HDP. Budapešť se nyní soustředí spíše na budování výrobních kapacit pro německé obrněnce Lynx přímo na svém území, čímž kopíruje českou snahu o zapojení domácích firem.
Proč dvě procenta už Alianci nestačí?
Přestože Česko i zbytek V4 aktuálně splňují dřívější normu, exministryně obrany Jana Černochová opakovaně zdůrazňovala, že „dvě procenta jsou pouze podlaha, nikoliv strop“ a navázal na ni i její nástupce Jaromír Zůna (za Motoristé sobě).
Vzhledem k rostoucím cenám vojenské techniky a geopolitické situaci NATO očekává, že minimální požadavek se brzy posune ke 2,5 % nebo 3 % HDP, jak ostatně naznačil i červnový summit v Haagu. Česko sice smazalo ostudný dluh z minulosti, ale reálný modernizační cyklus bude vyžadovat stabilní financování na této úrovni minimálně po celou příští dekádu.
