Ředitelství vodních cest si u Vysokého učení technického v Brně objednalo obsáhlou analýzu kvůli kontroverznímu tématu, které hýbe nejen politikou, ale i veřejným míněním. Současná vláda sice odmítla pokračovat v přípravách na projektu Dunaj-Odra-Labe, ale splavnění části Labe nevyloučila. I tak se ale najdou tábory zarytých odpůrců z řad politiků a veřejnosti. Co analýza, kterou vypracovala stavební fakulta VUT Brno, doporučuje? Ekonomický deník přináší podrobnosti.
Analýza zkoumá řešení splavnosti na regulovaném Labi mezi Hřenskem a Ústím nad Labem pomocí Plavebního stupně Děčín, ale také komplexní splavnění Labe od Přelouče do Pardubic. Dále pak dokončení modernizace Labe pro trvalou spolehlivou funkci a zvýšení parametrů Vltavy z Mělníka do Prahy na parametry srovnatelné s Labem, spolu s řešením kapacitního hrdla v centru Prahy. Dochází tím ke kompletnímu odstranění úzkých míst pro nákladní plavbu na labsko-vltavské vodní cestě.
Stručně lze konstatovat, že analýza projekt vodní cesty doporučuje. Nejen z hlediska nesporných přínosů pro tzv. kombinovanou dopravu, která má za cíl ulevit přetížené silniční a železniční síti, ale také z ekonomického hlediska.
Ekonomický závěr analýzy
Analýza zkoumala ekonomickou efektivitu celého projektu. Považuje ji za „optimistickou“.
„Výsledky ekonomického hodnocení jsou optimistické a pozitivní a deklarují dostatečnou ekonomickou efektivnost přemětného projektu. Analýza citlivosti navíc prokázala dostatečnou robustnost projektu a odolnost proti změnám klíčových vstupních parametrů.“, zní závěr analýzy.
Zpracovatelé řešili především ekonomický přínos projektu. Fakulta zpracovala celkem dva druhy investičních nákladů, kdy do jedněch započítala „nepředvídatelné výdaje“, které mohly vzniknout v souvislosti s epidemií covid-19.
Ačkoliv ekonomický výsledek vyšel v záporných číslech, analýza konstatuje, že „vzhledem k neziskovému charakteru projektu je záporná čistá současná hodnota očekávaným výsledkem a neznamená nedoporučení realizovat projekt. Bude však nutné zohlednit tento fakt při plánování peněžních toků projektu a jeho finančního zajištění.“, upozorňuje analýza.
Přínosy projektu
Analýza dále potvrzuje jednoznačné přínosy projektu. ,,Projekt je přínosný zejména s ohledem na opětovný rozvoj nákladní vodní dopravy. Rozvoj vodní dopravy přinese významné přínosy v oblasti cenových úspor a dále přínosy v oblasti externalit, kdy přesunem dopravy ze železnice a silnice na řeku dojde k obecnému snížení externích nákladů nákladní dopravy.“, stojí v dokumentu.
Analýza vyzdvihuje také tolik žádaný přesun části nákladů ze silnic a železnic na vodní cestu.
„Určité přínosy lze očekávat i ve snížení nákladů na údržbu silniční a železniční infrastruktury po přesunu části nákladní přepravy na vodní cestu. Rovněž je nutné konstatovat, že výsledky hodnoceného záměru jsou veškeré náklady této infrastruktury ekonomicky vztaženy na vrub výhradně nákladní vodní dopravy, ačkoliv evidentně významné přínosy budou i v sektoru osobní a rekreační plavby.“, konstatuje analýza.
Přístavy nebyly započteny
S výjimkou přístavu Pardubice, kde se jedná o nově budovaný koncový přístav, a přístavů Rozbělesy a Vaňov, kde se jedná o osazení produktivních překladních zařízení, není v rámci ekonomické analýzy počítáno s investicemi do přístavů.
„Není cílem studie hodnotit ekonomickou efektivnost těchto investic. Případné nutné investice do rozvoje existujících přístavů by však dle výsledků citlivostní analýzy nijak významně neovlivnily celkovou ekonomickou efektivnost hodnoceného projektu.“, konstatuje analýza.
Závěr: doporučujeme projekt k realizaci
I přes velmi výrazný nárůst cen stavebních prací a dodávek, který se projevil v navýšení celkových investičních nákladů projektu o téměř 50 %, analýza potvfr
„Zpracovatelé této studie doporučují projekt k realizaci, neboť splňuje ekonomické požadavky z hlediska stanovených ekonomických indikátorů. Z analýzy citlivosti rovněž vyplývá dostatečná robustnost projektu.“, zní v závěru dokumentu.
Před časem jsme oslovili i dopravního experta a bývalého ministra dopravy Petra Moose, který v podstatě závěry této analýzy potrvrdil: ,,Chápu nově vznikající vládu, že nevidí zdroje a průkaznou rentabilitu pro tento projekt. Nicméně jsem si jist, že by vodní vnitrozemská doprava měla zůstat v programu vlády, alespoň v podobě „Labské cesty“ z Hamburku do českých přístavů, profesor dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.
Ekonomický deník se dlouhodobě tématikou splavnění Labe zabývá. O projektu Dunaj-Odra-Labe jsme například psali zde.
Jana Bartošová
