Moderní auto vidí, slyší a pamatuje si vše ve svém okolí. Polský generální štáb proto vidí v čínských vozech hrozbu pro národní bezpečnost. Jaká drastická omezení mají dopadnout na vojáky i civilní návštěvníky v nejbližších dnech?

Současný automobil už nepředstavuje jen dopravní prostředek, ale funguje jako vysoce pokročilá platforma pro sběr a zpracování dat. Aby citlivé informace o vojenských objektech neskončily v nepovolaných rukou, chystá Generální štáb polské armády (SGWP) radikální kroky. Během několika dní vydá náčelník štábu rozkaz, který zakáže vjezd čínských automobilů do vojenských areálů.

Plukovník Marek Pietrzak z generálního štábu potvrdil, že dokument právě vzniká. Nová pravidla omezí vjezd i parkování vozidel vyrobených v Číně v prostorách jednotek i v jejich bezprostřední blízkosti. Rozkaz navíc zakáže propojování služebních telefonů, datových nosičů a další elektroniky se systémy instalovanými v těchto vozidlech.

Čína špionáž opatření
Data z kamer a LiDARů mohou teoreticky končit u centrální administrativy v Pekingu. Státy NATO vidí v tomto řetězci – od senzoru přes software až po čínské právní prostředí – systémové riziko. Ilustrační snímek. Foto: Polská armáda

Auto, které sleduje každý váš krok

Moderní vozy, zejména ty elektrické a poloautonomní, fungují jako neustále aktivní síťové uzly. Jsou vybaveny sadou kamer s rozsahem 360 stupňů, radarovými a ultrazvukovými senzory a modulem pro mobilní připojení. Z vojenského pohledu to znamená, že auto projíždějící kolem základny digitálně mapuje a skenuje prostor.

Uživatel vozidla nemá nad sběrem dat plnou kontrolu. Informace o topografii terénu, rozmístění objektů nebo rutinních pohybech vojáků se automaticky ukládají do palubního počítače nebo odesílají do externích analytických center. Obrovské riziko představují také vzdálené aktualizace softwaru (OTA). Výrobce může kdykoliv na dálku změnit algoritmy senzorů, čímž z civilního auta vytvoří mobilní sledovací systém srovnatelný s dronem.

Mohlo by vás zajímat

Technologie LiDAR: Laserové oči vidí i v noci

Klíčovou hrozbu představuje technologie LiDAR (Light Detection and Ranging). Tento systém pomocí laserových impulzů vytváří precizní trojrozměrný model okolí. Na rozdíl od kamer funguje LiDAR dokonale i v noci a dokáže zaměřit objekty s přesností na centimetry.

Pro armádu je tato přesnost zdrojem velkých obav:

  • LiDAR vytváří detailní digitální modely budov, vjezdů a příjezdových cest.
  • Opakovaný průjezd kolem základny umožňuje sledovat změny v čase a rytmus fungování objektu.
  • Data se často kombinují s umělou inteligencí v zahraničních datových centrech, o čemž řidič ani nemusí vědět.

Proč právě Čína? Problémem je právo a politika

Zacílení na čínské výrobce není náhodné. Tamní technologické firmy podléhají zákonům, které je zavazují ke spolupráci se státními orgány v bezpečnostních otázkách. Data z kamer a LiDARů mohou teoreticky končit u centrální administrativy v Pekingu. Státy NATO vidí v tomto řetězci – od senzoru, přes software až po čínské právní prostředí – systémové riziko.

Polsko není první, kdo k takovému kroku přistupuje:

  • Izrael: Vyloučil čínská auta z administrativy a bezpečnostních struktur.
  • Velká Británie: Omezila vjezd vozů s pokročilými senzory do blízkosti vojenských instalací.
  • USA: Zavedly bariéry pro čínský software a komponenty v rámci technologické bezpečnosti.

V Polsku přitom popularita čínských značek raketově roste. Podle údajů institutu SAMAR zaregistrovali prodejci v prosinci 2025 celkem 9 821 nových čínských vozů, což je meziroční nárůst o 427 %. Za celý rok 2025 se jich prodalo přes 49 tisíc a tvoří již 14,5 % trhu. Právě tato masovost v kombinaci s blízkostí vojenské infrastruktury donutila polský generální štáb k akci.