Česko zřejmě čeká hospodaření v rozpočtovém provizoriu. Uvedla to exministryně a zřejmě i budoucí šéfka resortu financí Alena Schillerová (ANO). Považuje totiž za vysoce nepravděpodobné, že se mu země vyhne. Rozpočet předložený končícím ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) podle Schillerové čeká zásadní přepracování. Míní, že podle toho, jak je nyní rozpočet navržen, nelze nehospodařit.
„Co se týče termínů, vše se bude odvíjet od ustavení nové vlády, které je nyní prioritou číslo jedna. Vyhnout se rozpočtovému provizoriu, i vzhledem k nízké kvalitě rozpočtu končícího ministra, je velmi nepravděpodobné,“ uvedla Schillerová. Nyní navržený rozpočet by znamenal například úplné zastavení dopravních investic, míní Schillerová. A s nižším schodkem s nejvyšší pravděpodobností počítat nelze.
Za pravděpodobnou variantu označil provizorium i první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Končící vláda dodala návrh rozpočtu Sněmovně v nejzazším termínu 30. září. Návrh předloží znovu nově zvolené Sněmovně. Hnutí ANO, které vede jednání o nové vládě, návrh před volbami kritizovalo podobně jako jeho rýsující se spojenec – hnutí SPD. Obě uskupení hovořila v uplynulém týdnu o plánu vrátit dokument kabinetu přinejmenším k dopracování.
Mohlo by vás zajímat
Podle Schillerové v návrhu chybí peníze například na dopravní infrastrukturu, zdravotnictví či investice. SPD kritizovalo výdaje v obraně jako zahraniční závazky na úkor občanů. Na potřebu vyššího objemu peněz na dopravu poukazovala už před volbami řada expertů, například ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Necelý kvartál v provizoriu
Rozpočtové provizorium omezuje státní výdaje. Česká republika v něm byla i při zahájení činnosti nyní končícího kabinetu před čtyřmi lety. Za rozpočtového provizoria se hospodaření státu řídí podle posledního schváleného rozpočtu. V době omezení jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Návrh z dílny ministra financí Stanjury počítá se schodkem 286 miliard korun. Pro letošek má být 241 miliard korun. Za hlavní priority označila končící vláda obranu a bezpečnost, výzkum, vývoj a inovace a investice do infrastruktury.
Po volbách na podzim roku 2021 Sněmovna schválila rozpočet 10. března 2022. Prezident Miloš Zeman ho podepsal o pět dní později. Poté zákon nabyl 19. března účinnosti, rozpočtové provizorium tak trvalo zhruba dva a půl měsíce. Rozpočet se pak ještě v říjnu měnil v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu.
