V rámci boje proti změně klimatu vyvíjí Evropská unie silný tlak mimo jiné na automobilový průmysl. Cílem je snížení emisí CO2 díky větší produkci. Podle bývalého prezidenta německého Institutu pro ekonomický výzkum Ifo Hanse-Wernera Sinna je to velká chyba, která těžce zasáhne nejen německou ekonomiku.
„Německá ekonomika je nemocná,“ řekl ekonom v interwiew pro kanál Renné will Rendite a mířil především na automobilový průmysl. Právě ten je pro Hanse-Wernera Sinna jejím srdcem.
Německou politiku čeká však podle Sinna zásadní změna, protože politici se zaměřují na elektromobily. To se týká zejména dodavatelského průmyslu.
Podle Hanse-Wernera Sinna přechod na elektromobily nijak neovlivní světové klima: ropa, která se nespotřebuje v Evropě, se spálí v jiné části světa.
Vzdání se benzínu a nafty by mělo efekt pouze v případě, že by Evropská unie nadále nakupovala ropu a následně ji skladovala v nádržích. To by se týkalo i plynu a černého uhlí. Dokud se objem výroby nesníží, nedochází k žádnému vlivu na klima.
Hans-Werner Sinn patří dlouhodobě k hlavním kritikům německé a evropské klimatické politiky.
Jednou z jeho výtek je, že náklady na přechod na větrnou a solární energii neklesnou, protože by bylo nutné udržovat dostatečné rezervní kapacity pro období, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká („temné období“).
Hans-Werner Sinn je německý ekonom, který v letech 1999 až 2016 působil jako prezident Institutu pro ekonomický výzkum Ifo. Působil v poradní radě německého ministerstva hospodářství. Je emeritním profesorem ekonomie a veřejných financí na univerzitě v Mnichově.
„Jednostranná klimatická strategie Evropské unie promění Evropu v obchodní pevnost, podpoří zelený protekcionismus na celém světě a poskytne ostatním regionům příležitost k rozvoji s využitím levnější energie. A bez Číny, Indie a Spojených států na palubě bude jen málokdo chtít napodobit roli EU jako zeleného pokusného králíka,“ napsal už před rokem v komentáři Hans-Werner Sinn.
Navíc, navzdory nadějím Evropské komise, zrušení benzinových a vznětových automobilových motorů a přechod na elektrická vozidla (EV) téměř nepřispěje ke snížení celosvětových emisí CO2. EU v současné době stále vyrábí významnou část své elektřiny z uhlí a Německo, největší a nejprůmyslovější ekonomika EU, se zavázala, že v roce 2022 vyřadí své jaderné elektrárny z provozu. V nadcházejících letech budou proto v mnoha zemích EU nová elektrická vozidla z velké části poháněna dodatečnou energií pocházející ze stávajících evropských uhelných elektráren, které mají volnou kapacitu, zatímco stávající větrné a solární elektrárny vyrábějí na maximum a nemohou se přizpůsobit, napsal dále uznávaný německý ekonom.
Vzhledem k tomu, že elektrická vozidla v krátkodobém horizontu urychlí evropskou těžbu uhlí a spalovací motory by používaly paliva, která jsou mezinárodně obchodovatelná, a tudíž uhlíkově neutrální, může evropský zákaz spalovacích motorů v nadcházejících letech podle Sinna dokonce vést k vyšším emisím CO2.
„Hlavním problémem je, že Evropská unie nekoordinuje své kroky s ostatními zeměmi – a to ani prostřednictvím Pařížské dohody. Zhruba 70 % z téměř 200 signatářů se nezavázalo ke kvantitativním limitům emisí CO2 a tiše vítá skutečnost, že malá menšina zemí se zavázala, že nebude kupovat tolik paliva pod nosem,“ konstatoval Sinn.
„Ambiciózní jednostranná strategie EU v oblasti klimatu promění Evropu v obchodní pevnost, podpoří zelený protekcionismus na celém světě a poskytne ostatním regionům příležitost k rozvoji s využitím levnější energie. A bez Číny, Indie a Spojených států na palubě si ostatní země budou dávat pozor, aby nenásledovaly EU v její samozvané roli zeleného pokusného králíka na světě. Nebude-li Evropa opatrná, riskuje, že se ocitne v klimatickém klubu jednoho,“ napsal v komentáři Hans-Werner Sinn.
(nik)
