Poslanci výboru pro evropské záležitosti vyzývají vládu, aby přestala spěchat a poskytla dostatek času na vypořádání připomínek k Národnímu plánu obnovy. Dokument, podle něhož má Česká republika za zhruba 170 miliard korun z prostředků Evropské unie postavit svou ekonomiku na nohy po koronavirové krizi, je podle nich třeba řádně projednat se zástupci průmyslu, neziskového sektoru a dalšími dotčenými subjekty. Ti jej spíše kritizují.
Poslanci výboru pro evropské záležitosti vyzývají vládu, aby přestala spěchat a poskytla dostatek času na vypořádání připomínek k Národnímu plánu obnovy. Dokument, který má naplánovat, jak za zhruba 170 miliard korun z prostředků Evropské unie postavit znovu českou ekonomiku na nohy po koronavirové krizi, je podle nich třeba řádně projednat se zástupci průmyslu, neziskového sektory a dalšími dotčenými subjekty.
„Někdy je dobré spěchat pomalu a dát si na to o měsíc déle,“ komentoval na včerejším jednání předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) plán vlády schválit dokument o více než měsíc dříve, než je termín pro jeho odevzdání do Bruselu.
MPO: Je nutné jednat rychle
Zpracování Národního plán obnovy je zásadní podmínkou pro čerpání financí z mimořádného balíku peněz EU určeného na pomoc ekonomikám zemí EU zasaženým koronavirovou krizí. Z celkových 672 miliard eur (17,6 bilionu korun) by Česká republika měla dostat zhruba 172 miliard korun v grantech. „Přesná alokace se ještě stále dopočítává podle toho, jak se vyvíjí ekonomiky členských států,“ upřesnila před poslanci Silvana Jirotková, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), který je za přípravu plánu odpovědný. K tomu bude moci ČR čerpat mimořádné výhodné půjčky, a to až do výše zhruba 405 miliard korun.
Plán, na jehož přípravě se kromě ministerstva obrany podílí všechny resorty, je rozdělen do několika oblastí. Velká část prostředků je určena na digitalizaci, další peníze mají jít na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence.
Peníze je nutné ze 70 procent zazávazkovat do roku 2022, zbytek pak do roku následujícího. Proplacené musejí být do roku 2026. Podle Jirotkové je proto třeba jednat rychle. Vláda plánuje dokument schválit v polovině března, do konce dubna má být pak zaslán Evropské komisi k finálnímu posouzení.
Komise má připomínky
První verzi plánu, kterou představil premiér Andrej Babiš (ANO) šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové v polovině loňského října, vrátili bruselští úředníci s řadou připomínek. „Z textu zmizely některé komponenty, které tam Evropská komise nechtěla, jako zpětná uznatelnost daňové ztráty nebo daňové odpisy. Jednali jsme také o plynu, infrastruktuře či silnicích,“ popsala Jirotková.
Evropská komise si totiž hlídá, zda předkládané plány dodržují podmínky, které jsou s čerpáním peněz spojeny. Minimálně 37 procent prostředků má jít do opatření na ochranu klimatu a 20 procent do digitální transformace. Další klíčovou podmínkou je dodržení pravidla, že opatření nemají významně škodit životnímu prostředí (Do No Significant Harm Principle, DNSH). Čerpat by se také mělo v souladu s doporučeními, které Evropská komise dává každoročně České republice v rámci tzv. Evropského semestru.
Právě toto jsou však zároveň aspekty, v kterých český plán pokulhává, což se stalo předmětem kritiky za strany zástupců průmyslu i neziskového sektoru. Česká vláda podle nich nevyužívá potenciál, který dokument nabízí. Podle některých peníze směřují na veřejné investice, jež by se měly financovat spíše z národního rozpočtu. Již vloni upozorňovaly ekologické organizace, že plán nesplňuje oněch 37 procent na klimatické projekty a a nereflektuje princip „neškodit“. Kritika směřovala i k nedostatečné podpoře obnovitelných zdrojů energie či chybějícím skutečně strategickým investicím v dopravě, například do výstavby vysokorychlostní železnice.
Svaz: Nepodléhejme politickým zájmům
„Nesmíme podléhat politickým požadavkům a zájmům. Plán musí navrhovat konkrétní, realizovatelná opatření, která jsou udržitelná pro ekonomiku,“ řekl poslancům Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy. Ocenil nicméně přípravu dokumentu v části podpory aplikovaného výzkumu „Tam se to podařilo zacílit na projekty, které mají smysl a efekt pro ekonomiku,“ uvedl s tím, že je ovšem ještě potřeba dořešit praktické aspekty financování. „Zcela však chybí projekty na digitalizaci vzdělávacího obsahu. Součástí podpory celoživotního vzdělávání jsou investice na zateplení budov České správy sociálního zabezpečení a na počítače pro úřady práce, ale chybí podpora obsahu celoživotního učení,“ dodal.
Oblast celoživotního vzdělávání a rekvalifikací je silně podhodnocená i podle Lucie Studničné z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Pokud se máme pohnout tím správným směrem, musíme se posunout od výroby o stupeň výš,“ prohlásila na jednání.
Podle viceprezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka pak trvale schází komplexní přehled podpory z evropských fondů. „Není nám jasné, co spolu souvisí. Jestli se třeba některé dlouhodobě připravované programy nepřesouvají sem,“ konstatoval. Zajíček by také rád konzultoval s vládou připomínky od Komise. „Dostáváme se k nim složitě skrze evropské struktury. Přitom jsme schopni pomoci státu v argumentaci,“ uvedl.
Peníze na dluh
„Je to šance. Peníze si ale půjčujeme, budeme je splácet, Musíme je dát někam, kde to bude perspektivní i za dvacet let,“ konstatoval v závěru jednání Benešík. Upozornil při tom na skutečnost, že pro naplnění fondu si bude muset Evropská unie půjčit peníze na finančních trzích.
„Jsou to dluhové peníze,“ souhlasila rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. „Ale namísto toho, abychom se koncepčně zamysleli, tak jdeme cestou – co není zakázáno, to je povoleno.“ Podle ní je přitom plán příležitostí, jak zaplatit dvě zásadní strukturální reformy, které ČR potřebuje – důchodovou a daňovou. „Nemůžeme tím látat výpadky příjmů ze státního rozpočtu,“ dodala.
Plán musí být hotov do poloviny roku, kdy chce Evropská komise poskytnout prvních 13 procent peněz z fondu k předfinancování části projektů. Česko by podle ministerstva financí mohlo začít v optimálním případě čerpat peníze v září.
Helena Sedláčková
