Teplárny se s finanční podporou státu snaží přejít od spalování uhlí k plynu. Jenže narážejí na problém s omezenou kapacitou dodavatelských firem. Další soutěž skončila podle zjištění Ekonomického deníku krachem. Týká se teplárny United Energy na Mostecku.
Podle oznámení ve Věstníku veřejných zakázek a na portálu e-zakázky musela United Energy soutěž zrušit. Neobdržela totiž žádnou závaznou nabídku. „Projekt stavby druhého paroplynového cyklu PPC2 se proto zatím odkládá. Firma zvažuje jiná řešení náhrady starých uhelných kotlů. Ve hře může být například nový plynový kotel,“ odpověděla mluvčí United Energy Gabriela Sáričková Benešová.
První soutěž vyšla, druhá už ne
První paroplynový blok se podařilo teplárně United Energy, která patří do skupiny EP Group vedené Danielem Křetínským, vysoutěžit podařilo. Loni v lednu podepsala se sdružením Slovenské energetické strojárne (SES) a Metrostav DIZ smlouvu za 2,27 miliardy korun. Předmětem smlouvy je stavba paroplynového zdroje o elektrickém výkonu 85 megawattů.
Druhá soutěž už tak úspěšná nebyla. Přihlásilo se znovu sdružení SES a Metrostavu DIZ, tentokrát však závaznou nabídku nepodalo. United Energy vlastní a provozuje teplárnu v Komořanech u Mostu. Se spalováním uhlí chce skončit do roku 2030. V současné době v Komořanech probíhá výstavba zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a již zmíněného prvního paroplynového bloku. Ten má být hotový na jaře příštího roku.
S neúspěšnými soutěžemi na stavbu plynové teplárny mají zkušenosti i jiné společnosti. Třeba Plzeňská teplárenská, kterou vlastní město spolu s EP Group. Ani ta v soutěži na dodávku nových paroplynových zdrojů neobdržela ani jednu nabídku. Soutěž proto loni v prosinci zrušila a vyhlásila ji znovu. Tentokrát ji rozdělila na dvě soutěže, každá se týká jiné lokality.
Slabý zájem dodavatelů
Malý zájem dodavatelských firem provází také další soutěže na náhradu starých uhelných zdrojů. Například v soutěži na stavbu první plynové teplárny u Mělníka obdržel Energotrans ze Skupiny ČEZ pouze dvě nabídky. Od vyhlášení soutěže po podpis smlouvy uplynuly více než dva roky. Výsledná cena za zdroj s elektrickým výkonem 266 MW a tepelným výkonem 183 MWt byla poměrně vysoká: 13,3 miliardy korun.
Situaci komplikuje požadavek Evropské unie, aby nově budované plynové elektrárny byly připravené na spalování vodíku. Tím se okruh možných dodavatelů zmenšuje a cena prodražuje. Na druhou stranu stát stavbu plynových tepláren podporuje hned dvěma způsoby. Tím prvním je investiční dotace z Modernizačního fondu, druhým pak již zmíněná aukce provozní podpory.
