Uhelný sektor v Polsku se dostává do vážné krize. Těžařská skupina JSW, což je největší producent koksovatelného černého uhlí v Evropské unii, uzavřela letošní první pololetí se ztrátou 6,06 miliardy zlotých (35,7 miliardy korun). Jedná se o dopad zaúčtování poklesu hodnoty dlouhodobých aktiv společnosti v oboru těžby uhlí a výroby koksu. Do potíží se dostávají i další firmy z uhelného sektoru.
Jak upozornil polský zpravodajský web Business Insider, ještě v prvním pololetí letošního roku měla JSW zisk ve výši 2,05 miliardy zlotých. Tržby meziročně klesly 8,6 miliardy na 6,18 miliardy zlotých (36,5 miliardy korun). Skupinu JSW tíží jak pokles těžby uhlí, tak i snižování prodejní ceny tohoto paliva. Dalším problémem je nárůst nákladů, zejména nákladů na zaměstnance; ty stouply o více než 60 procent jen za poslední dva roky. Pozici firmy podkopává také posilování zlotého vůči euru a dolaru.
Černouhelné doly JSW vyprodukovaly v prvním pololetí 6 milionů tun černého uhlí a 1,56 milionu tun koksu. V obou případech se jedná o zhruba 10procentní pokles. Aby těch problémů nebylo málo, tak průměrná prodejní cena koksovatelného uhlí klesla o 10,7 procenta jen mezi prvním a druhým čtvrtletím letošního roku. Společnost přežívá díky čerpání peněz z rezervního fondu, ve kterém ke konci června držela 5,8 miliardy zlotých.
Zpravodajský web wnp.pl k tomu dnes dodal, že vedení tří odborových organizací působících ve společnosti Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW) si vyžádalo schůzku s náměstkem ministra státních aktiv Robertem Kropiwnickým. Chtějí s ním řešit dlouhodobý pokles produkce a nezájem o rozvoj moderních technik těžby a zpracování uhlí ze strany managementu. Terčem kritiky za nečinnost a neschopnost je hlavně předseda představenstva JSW Ryszard Janta.
Příběh dolu Silesia
Případ JSW není výjimečný. Společnost Bumech kotovaná na hlavním trhu varšavské burzy zaznamenala v pololetí pokles tržeb o 6 procent na 284,6 milionu zlotých. Navzdory snížení provozních nákladů vykázal Bumech za první polovinu roku ztrátu 55,8 milionu zlotých (330 mil. Kč). Bumech se zaměřuje na těžbu energetického černého uhlí, jehož cena na evropském trhu meziročně klesla o 19 procent.
Bumech těží černé uhlí v dole Silesia poblíž města Bielsko-Biela. Ten je pozoruhodný i z českého pohledu. Původní vlastník – Kompania Weglowa – zde ukončil těžbu a důl v prosinci 2010 prodal Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH). Český investor zde obnovil produkci uhlí v dubnu roku 2012. Také za éry EPH býval důl ztrátový, proto jej Křetínského holding prodal v několika etapách polské společnosti Bumech. Zbývající 39procentní podíl odprodal v prosinci 2020.
Pád výrobce kotlů
Krize se přelévá také do oborů, které s těžbou uhlí úzce souvisí. Průmyslová skupina Rafako, která vyrábí kotle pro uhelné elektrárny a další technologie pro uhelnou energetiku, vyhlásila na konci bankrot. Jen v první polovině letošního roku Rafako vytvořilo konsolidovanou ztrátu ve výši 348 milionů zlotých (přes 2 miliardy korun). Ve ztrátě byla tato společnost od počátku desetiletí s výjimkou roku 2022.
Tržby z prodeje klesly o 66 procent. Rafako tíží nedostatek nových zakázek a čelí také žalobám ze strany energetické skupiny Tauron, která si stěžuje na „zfušování“ nové uhelné elektrárny Jaworzno o výkonu 910 MW. Jak dále uvedl zpravodajský web wnp.pl, Rafako tíží závazky vůči věřitelům v objemu téměř 1,2 miliardy zlotých (7 mld. Kč). Oddlužení je podmínkou pro následný prodej firmy strategickému investorovi, najde-li se nějaký.
Rafako přitom ještě před pár lety bylo hlavním pilířem polského energetického strojírenství. Více než 80 procent kotlů v polských uhelných elektrárnách navrhlo a vyrobilo pravě Rafako. Vedle toho je podnik se sídlem v Ratiboři (Racibórz) v Horním Slezsku dodavatelem ekologických technologií, jako jsou zařízení na odsiřování a denitrifikaci spalin. S akciemi Rafaka se obchoduje na varšavské burze, kurz akcií se v posledních týdnech zhroutil.
(dtr)
